Guide, node Updating translation committishes.
@end ignore
-@c \version "2.13.42"
+@c \version "2.16.0"
@c Translators: Pavel Fric
@node Základní pojmy
@menu
* Jak pracují vstupní soubory LilyPondu::
* Hlasy obsahují noty::
-* Souvislosti a rytci::
+* Prostředí a rytci::
* Rozšíření příkladů::
@end menu
matoucí. V této kapitole by proto z toho důvodu měla být představena
část z těchto staveb. Mnohé ale bude pro zjednodušení
vynecháno. Na úplný popis vstupního formátu se podívejte
-na @ruser{stavbu souboru}.
+na @ruser{Stavba souboru}.
Většinu příkladů v této příručce představují malé úryvky, jako
je tento:
složitějších notových zápisů z toho ale mohou povstat neočekávané
výsledky, částečně dokonce neočekávané prázdné notové osnovy. Jak
otevřeně vytvářet odpovídající prostředí v takovém případě,
-se podívejte na @ref{Souvislosti a rytci,,souvislosti a rytce}.
+se podívejte na @ref{Prostředí a rytci,,prostředí a rytce}.
@warning{Když se zadává více jak dvojice notových řádků,
doporučuje se vytvořit notové osnovy a hlasy vždy otevřeně
@code{\layout @{ @}} a @code{\midi @{@}}. Když se objeví v nějakém
souboru, vede to k tomu, že Lilypond vytvoří tisknutelný soubor PDF
popřípadě soubor MIDI. Přesněji jsou popsány v uživatelské příručce -
-doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} und
+doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} a
@ruser{Vytváření souborů MIDI}.
@cindex Notové zápisy, více
@cindex Prostředí Layout, umístění
@cindex Umístění prostředí layout
-Jeder @code{\layout}-Block wirkt sich auf den @code{\score}- oder
-@code{\book}-Block aus, in dem er auftritt. So wirkt z.B. ein
-@code{\layout}-Block innerhalb eines @code{\score}-Blocks nur auf
-diesen einen Block und seinen gesamten Inhalt, ein @code{\layout}-Block
-außerhalb eines @code{\score}-Blocks (und daher innerhalb des implizit
-erzeugten oder explizit angegebenen @code{\book}-Blocks) jedoch auf
-alle @code{\score}-Blocks innerhalb dieses @code{\book}-Blocks.
+Každý blok @code{\layout} ovlivňuje @code{\score} nebo
+@code{\book}, ve kterém se vyskytuje. Tak působí například blok
+@code{\layout} uvnitř bloku @code{\score} jen na tento jeden
+blok a celý jeho obsah, blok @code{\layout} mimo
+blok @code{\score} (a proto uvnitř skrytě vytvořeného
+otevřeně zadaného bloku @code{\book}) však na
+všechny bloky @code{\score} uvnitř tohoto bloku @code{\book}.
-Nähere Details finden sich im Abschnitt @ruser{Mehrere Partituren in einem Buch}.
+Více podrobností se nachází v části @ruser{Více notových zápisů v knize}.
-@cindex Variablen
-@cindex Bezeichner
+@cindex Proměnné
+@cindex Identifikátor
-Eine gute Möglichkeit zur Vereinfachung sind selbst definierte Variablen, wie auch gezeigt in @ref{Stücke durch Bezeichner organisieren}.
-Alle Vorlagen verwenden diese Möglichkeit:
+Dobrou možností pro zjednodušení jsou vlastní vymezené proměnné,
+jak je to také ukázáno v @ref{Pořádání děl pomocí proměnných}.
+Všechny předlohy používají tuto možnost:
@example
melodie = \relative c' @{
@}
@end example
-Wenn LilyPond diese Datei analysiert, nimmt es den Inhalt
-von @code{melodie} (alles nach dem Gleichheitszeichen) und
-fügt ihn immer dann ein, wenn ein @code{\melodie}
-vorkommt. Die Namen sind frei wählbar, die Variable kann genauso
-gut @code{melodie}, @code{GLOBAL}, @code{rechteHandKlavier},
-oder @code{foofoobarbaz} heißen.
-Als Variablenname kann fast jeder beliebige Name benutzt werden,
-allerdings dürfen nur Buchstaben vorkommen (also keine Zahlen, Unterstriche,
-Sonderzeichen, etc.) und er darf nicht wie ein LilyPond-Befehl
-lauten. Für mehr Information siehe
-@ref{Úspora psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí,,úsporu psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí}. Die genauen
-Einschränkungen sind beschrieben in @ruser{Die Dateistruktur}.
+Když LilyPond zpracovává tento soubor, bere obsah
+z @code{melodie} (vše po rovnítku) a vkládá to,
+kdykoli vidí @code{\melodie}. Názvy jsou
+volně volitelné, proměnná se právě tak dobře může
+jmenovat @code{melodie}, @code{GLOBAL}, @code{praváRukaKlavír},
+nebo @code{cokoliDalšího}.
+Jako název proměnné se dá použít skoro jakýkoli oblíbený název,
+musí se v něm ovšem vyskytovat jen písmena (takže žádná čísla, podtržítka,
+zvláštní znaky, atd.) a nesmí znít jako příkaz pro LilyPond. Pro více
+informací se podívejte na
+@ref{Úspora psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí,,úsporu psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí}. Přesně jsou
+tato omezení popsána v části @ruser{Stavba souboru}.
@seealso
-Eine vollständige Definition des Eingabeformats findet sich in
-@ruser{Die Dateistruktur}.
+Úplné vymezení vstupního souboru se nachází v
+@ruser{Stavba souboru}.
@node Notový zápis je jedním (jediným) složeným hudebním výrazem
@funindex \score
@funindex score
@cindex score
-@cindex Partitur
-@cindex Musikstück
-@cindex zusammengesetzter Musikausdruck
-@cindex Musikausdruck, zusammengesetzter
+@cindex Notový zápis
+@cindex Hudební kus
+@cindex Složený hudební výraz
+@cindex Hudební výraz, složený
-Im vorigen Kapitel, @ref{Uvedení do stavby souboru v LilyPondu},
-wurde die allgemeine Struktur einer LilyPond-Quelldatei
-beschrieben. Aber anscheinend haben wir die wichtigste
-Frage ausgelassen, nämlich wie man herausfindet, was nach
-dem @code{\score} geschrieben werden soll.
+V předchozí kapitole, @ref{Uvedení do stavby souboru v LilyPondu},
+byla popsána obecná stavba jednoho LilyPondovského zdrojového
+souboru. Ale zjevně jsme vypustili nejdůležitější
+otázku, totiž jak se zjistí, co se má napsat
+po @code{\score}.
-In Wirklichkeit ist das aber gar kein Geheimnis. Diese
-Zeile ist die Antwort:
+Ve skutečnosti to ale není vůbec žádným tajemstvím. Tento
+řádek je odpovědí:
@quotation
-@emph{Eine Partitur fängt immer mit @code{\score} an, gefolgt
-von einem einzelnen musikalischen Ausdruck.}
+@emph{Notový zápis začíná vždy @code{\score}, který je následován
+jedním hudebním výrazem.}
@end quotation
@noindent
-Vielleicht wollen Sie noch einmal
-@ref{Musikalische Ausdrücke erklärt} überfliegen. In diesem
-Kapitel wurde gezeigt, wie sich große musikalische Ausdrücke
-aus kleinen Teilen zusammensetzen. Noten können zu Akkorden
-verbunden werden usw. Jetzt gehen wir aber in die andere Richtung
-und betrachten, wie sich ein großer musikalischer Ausdruck
-zerlegen lässt. Zur Einfachheit soll nur ein Sänger und Klavier
-in unserem Beispiel eingesetzt werden. Wir brauchen
-keine Systemgruppe (StaffGroup), die einfach nur bewirkt,
-dass die Systeme mit einer Klammer zusammengefasst werden; sie
-wird also entfernt. Wir @emph{brauchen} aber einen Sänger und ein Klavier.
+Možná byste si měl ještě jednou zběžně přečíst, abyste pochopil, co jsou to hudební výrazy,
+@ref{Vysvětlení hudebních výrazů,,vysvětlení hudebních výrazů}. V této
+kapitole bylo ukázáno, jak se velké hudební výrazy
+skládají z malých částí. Noty mohou být spojeny s akordy
+atd. Nyní ale jdeme v jiném směru a pozorujeme,
+jak se dá rozložit velký hudební výraz. Kvůli zjednodušení
+v našem příkladu použijeme jen jednoho zpěváka a
+klavír. Nepotřebujeme žádnou skupinu
+osnov (@code{StaffGroup}), která jednoduše způsobeje jen to,
+že osnovy jsou spojeny závorkami, seskupuje je; ty tedy budou
+odstraněny. @emph{Potřebujeme} ale osnovy pro zpěváka a klavír.
@example
\score @{
@{
<<
- \new Staff = "Sänger" <<
+ \new Staff = "Zpěvák" <<
>>
- \new PianoStaff = "Klavier" <<
+ \new PianoStaff = "Klavír" <<
>>
>>
@}
@}
@end example
-Hier wurden die Systeme (Staff) benannt: @qq{Sänger} und
-@qq{Klavier}. Das ist nicht direkt notwendig in diesem Fall,
-aber es ist gut, sich diese Schreibweise anzugewöhnen, damit man
-immer sofort erkennt, um welches System es sich handelt.
-
-Zur Erinnerung: mit @code{<<} und @code{>>} werden Noten gleichzeitig
-gesetzt. Dadurch werden Vokalstimme und Klaviersysteme übereinander
-ausgegeben. Die @code{<< ... >>}-Konstruktion ist für das
-Sänger-System nicht notwendig, wenn hier nur die Noten einer
-einzigen Stimme eingefügt werden sollen, aber @code{<< ... >>}
-anstelle von geschwungenen Klammern sind notwendig,
-sobald mehr als eine Stimme oder etwa eine Notenstimme und
-Gesangstext eingefügt werden sollen. In unserem Fall soll eine
-Stimme mit Gesangstext notiert werden, sodass die spitzen Klammern
-benötigt werden. Die Noten sollen erst später hinzugefügt werden,
-hier also erstmal nur ein paar Platzhalternoten und Text. Wenn
-Sie sich nicht erinnern, wie man Gesangstext notiert, lesen
-Sie noch einmal @code{\addlyrics} in @ref{Setting simple songs}.
-
-@c KEEP LY
+Zde byly osnovy pojmenovány: @qq{Zpěvák} a
+@qq{Klavír}. To v tomto případě není přímo nutné,
+ale je dobré zvyknout si na tento způsob psaní, aby se hned
+poznalo, o kterou osnovu se jedná.
+
+K zapamatování: @code{<<} a @code{>>} jsou noty vysázeny
+zároveň. To způsobuje, že se hlasová část a klavírní osnova objevují
+v notovém zápisu nad sebou. Konstrukce @code{<< ... >>} pro zpěvákovu osnovu
+v příkladu výše není nutná, protože zde se mají vkládat noty jen
+jednoho hlasu, ale @code{<< ... >>}
+namísto závorek jsou nezbytné, hned jak se má vkládat
+více než jeden hlas, tedy dva a více současných výrazů, nebo jeden notový hlas a text
+písně. V našem případě se má zapsat jeden hlas s textem písně,
+takže jsou potřeba špičaté závorky. Noty přidáme teprve později,
+pro teď tedy přidáme nějaké noty a text. Pokud si nevzpomínáte,
+jak se text písně zapisuje, přečtěte si ještě
+jednou o @code{\addlyrics} v @ref{Zápis jednoduchých písní,,zápisu jednoduchých písní}.
+
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
\score {
<<
- \new Staff = "Sänger" <<
- \new Voice = "Singstimme" { c'1 }
+ \new Staff = "singer" <<
+ \new Voice = "vocal" { c'1 }
\addlyrics { And }
>>
- \new PianoStaff = "Klavier" <<
- \new Staff = "oben" { }
- \new Staff = "unten" { }
+ \new PianoStaff = "piano" <<
+ \new Staff = "upper" { c'1 }
+ \new Staff = "lower" { c'1 }
>>
>>
\layout { }
}
@end lilypond
-Jetzt haben wir viel mehr Details. Wir haben ein System (engl. staff)
-für einen Sänger, in dem sich wieder eine Stimme (engl. voice)
-befindet. @code{Voice} bedeutet für LilyPond eine Stimme (sowohl
-gesungen als auch gespielt) und evtl. zusätzlich einen Text. Zusätzlich
-werden zwei Notensysteme für das Klavier mit dem Befehl @code{\new
-PianoStaff} gesetzt. @code{PianoStaff} bezeichnet die Piano-Umgebung (etwa
-durchgehende Taktstriche und die geschweifte Klammer am Anfang), in der
-dann wiederum zwei eigene Systeme ("oben" für die rechte Hand und
-"unten"
-für die linke) erstellt werden, auch wenn das untere System noch
-einen Bassschlüssel erhalten muss.
-
-Jetzt könnte man in diese Umgebung Noten einfügen. Innerhalb der
-geschweiften Klammern neben @code{\new Voice = "Singstimme"}
-könnte man
+Nyní máme mnohem více podrobností. Máme osnovu (angl. staff)
+pro jednoho zpěváka, ve které se zase nachází jeden hlas
+(angl. voice). @code{Voice} znamená pro LilyPond hlas (jak
+zazpívaný tak zahraný; prostě soubor not, nikoli nutně zpívaných zpěvákem
+ -- například housle hrají jeden hlas) a případně dodatečný text. Dodatečně
+se zapíší dvě notové osnovy pro klavír příkazem @code{\new
+PianoStaff}. @code{PianoStaff} označuje prostředí klavíru (procházející
+taktové čáry a složené závorky na začátku), v němž se potom opět
+zřizují dvě vlastní osnovy ("nahoře" pro pravou ruku a
+"dole" pro levou), i když spodní osnova musí ještě dostat
+basový klíč.
+
+Nyní bychom do tohoto prostředí mohli začít vkládat noty. Uvnitř
+složených závorek vedle @code{\new Voice = "Zpěvní hlas"}
+bychom mohli zapisovat
@example
\relative c'' @{
@end example
@noindent
-schreiben. Aber wenn man seine Datei so direkt schreibt, wird
-der @code{\score}-Abschnitt sehr lang und es wird ziemlich schwer zu
-verstehen, wie alles zusammenhängt. Darum bietet es sich an, Bezeichner
-(oder Variablen) zu verwenden. Sie wurden zu Beginn des vorigen
-Abschnitts erklärt, erinnern Sie sich? Damit wir sicher gehen
-können, dass der Inhalt der @code{text}-Variable als Gesangstext
-interpretiert wird, wird ihm @code{\lyricmode} vorangesetzt. Wie
-@code{\addlyrics} wird hiermit in den Eingabemodus für Gesangstext
-gewechselt. Ohne diesen Befehl würde LilyPond versuchen, den Inhalt
-der Variable als Noten zu interpretieren und dabei eine Menge
-Fehler produzieren. (Einige andere Eingabemodi sind außerdem noch
-verfügbar, siehe @ruser{Input modes}.)
-
-Also haben wir, wenn wir ein paar Noten und einen Bassschlüssel
-für die linke Hand hinzufügen, folgendes Beispiel:
-
-@c KEEP LY
+Ale když se soubor píše takto přímo, začne být
+část @code{\score} velmi dlouhá a je dosti obtížné porozumět tomu,
+jak vše souvisí. Z toho důvodu se nabízí použití identifikátorů
+(nebo jinak také proměnných). Byly vysvětleny na začátku předchozí
+části, jak si zajisté vzpomínáte? Abychom zajistili,
+že obsah proměnné @code{text} je vykládán jako text písně,
+interpretiert wird, uvedeme jej @code{\lyricmode}. Tak jako
+@code{\addlyrics}, je tímto vstupní režim přepnut na
+text písně. Bez tohoto příkazu by se LilyPond pokoušel vykládat obsah
+proměnné jako noty a přitom by docházelo k vytváření
+množství chyb. (Kromě toho je dostupných ještě několik dalších
+zadávacích režimů, podívejte se na @ruser{Vstupní režimy}.)
+
+Takže nyní máme, když přidáme několik not a basový klíč
+pro levou ruku, následující příklad:
+
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
-melodie = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
-text = \lyricmode { And God said, }
-oben = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
-unten = \relative c { b2 e }
+melody = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
+text = \lyricmode { And God said, }
+upper = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
+lower = \relative c { b2 e }
\score {
<<
- \new Staff = "Sänger" <<
- \new Voice = "Singstimme" { \melodie }
+ \new Staff = "singer" <<
+ \new Voice = "vocal" { \melody }
\addlyrics { \text }
>>
- \new PianoStaff = "Klavier" <<
- \new Staff = "oben" { \oben }
- \new Staff = "unten" {
+ \new PianoStaff = "piano" <<
+ \new Staff = "upper" { \upper }
+ \new Staff = "lower" {
\clef "bass"
- \unten
+ \lower
}
>>
>>
}
@end lilypond
-Beim Schreiben (oder Lesen) einer @code{\score}-Umgebung
-sollte man langsam und sorgfältig vorgehen. Am besten fängt
-man mit dem größten Gebilde an und definiert dann die darin
-enthaltenen kleineren der Reihe nach. Es hilft auch, sehr
-genau mit den Einzügen zu sein, so dass jede Zeile, die
-der gleichen Ebene angehört, wirklich horizontal an der
-gleichen Stelle beginnt.
+Při zapisování (nebo při čtení) prostředí @code{\score}
+by se mělo postupovat pomalu a pečlivě. Nejlepší je začít s největšími
+útvary, a pak vymezit v nich obsažené menší útvary. Také pomáhá velice
+dbát na přesné odsazení, aby každý řádek, jenž přísluší k
+téže úrovni, skutečně vodorovně začínal na tom
+samém místě.
@seealso
-Benutzerhandbuch: @ruser{Struktur einer Partitur}.
+Doporučení k notovému zápisu: @ruser{Stavba notového zápisu}.
@node Naskládání hudebních výrazů do sebe
@subsection Naskládání hudebních výrazů do sebe
@translationof Nesting music expressions
-@cindex Notenzeilen, temporäre
+@cindex Notové osnovy, dočasné
@cindex Ossia
-@cindex temporäre Notenzeilen
+@cindex Dočasné notové osnovy
-Notenzeilen (die @q{Staff}-Kontexte) müssen nicht unbedingt gleich
-zu Beginn erzeugt werden -- sie können auch zu einem späteren
-Zeitpunkt eingeführt weden. Das ist vor allem nützlich, um
-@rglosnamed{ossia,Ossias} zu erzeugen. Hier folgt ein kurzes Beispiel,
-wie eine zusätzliche temporäre Notenzeile für nur drei Noten erzeugt
-werden kann:
+Notové osnovy (prostředí @q{Staff}) není bezpodmínečně potřeba
+vytvořit hned na začátku -- mohou být uvedeny i kdykoli
+později. To je obzvláště užitečné při vytváření oddílů
+@rglosnamed{ossia,Ossias}. Zde následuje krátký příklad toho,
+jak je možné vytvořit dodatečnou dočasnou notovou osnovu
+jen pro dobu trvání tří not:
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
\new Staff {
@end lilypond
@noindent
-Wie man sieht, ist die Größe des Notenschlüssels dieselbe, wie sie
-auch bei einer Schlüsseländerung auftritt -- etwas kleiner als
-der Schlüssel am Beginn einer Notenzeile. Dies ist normal für
-Notenschlüssel, die innerhalb einer Notenzeile gesetzt werden.
+Jak je vidět, velikost notového klíče je tatáž, jaká se vyskytuje
+i při změně klíče -- o něco menší, než
+jakou má klíč na začátku notové osnovy. Toto je obvyklé u
+notových klíčů, které jsou zapsány uvnitř notové osnovy.
-@cindex Notenzeile, Positionierung
-@cindex Positionierung einer Notenzeile
+@cindex Notová osnova, umístění
+@cindex Umístění notové osnovy
-Der Ossia-Abschnitt kann auch oberhalb der Hauptnotenzeile
-gesetzt werden:
+Oddíl ossia může být zapsán i mimo hlavní notovou
+osnovu:
-@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
-\new Staff = "Hauptzeile" {
+\new Staff = "main" {
\relative g' {
r4 g8 g c4 c8 d |
e4 r8
<<
{ f8 c c }
\new Staff \with {
- alignAboveContext = #"Hauptzeile"
- }{ f8 f c }
+ alignAboveContext = #"main"
+ } { f8 f c }
>>
r4 |
}
}
@end lilypond
-Dieses Beispiel benutzt den @code{\with}-Befehl, der später noch
-genauer erklärt wird. Damit kann das Standardverhalten einer
-einzelnen Notenzeile geändert werden: Hier wird einfach angegeben,
-dass die neue Notenzeile oberhalb der bereits existierenden Zeile
-mit Namen @qq{Hauptzeile} plaziert werden soll, anstatt
-standardmäßig unterhalb.
+Tento příklad používá příkaz @code{\with}, který bude později
+gvysvětlen ještě přesněji. Jím lze měnit výchozí chování jedné
+notové osnovy: Zde se jednoduše říká, že nová notová osnova
+se má umístit nad již jsoucí osnovu s názvem
+@qq{main} namísto výchozího umístění, které je
+pod ní.
@seealso
-Ossia werden oft ohne Notenschlüssel und Taktangabe gedruckt, meist
-auch etwas kleiner als die anderen Notenzeilen. Dies ist natürlich
-auch in LilyPond möglich, benötigt aber Befehle, die bisher noch
-nicht vorgestellt wurden. Siehe @ref{Größe von Objekten}
-und @ruser{Ossia-Systeme}.
+Ossia jsou často tisknuta bez notového klíče a bez taktového označení,
+většinou také o něco menší, než jiné osnovy. Toto je přirozeně možné
+i v LilyPondu, vyžaduje to ale příkazy, jež dosud ještě nebyly
+představeny. Podívejte se na @ref{Velikost předmětů,,velikosti předmětů}
+a @ruser{Osnovy ossia}.
@node O ne-naskládatelnosti závorek a ligatur
@subsection O ne-naskládatelnosti závorek a ligatur
@translationof On the un-nestedness of brackets and ties
-@cindex Klammern, geschachtelt
-@cindex Schachtelung von Klammern
-@cindex Klammer-Typen
+@cindex Závorky, naskládání
+@cindex Naskládání závorek
+@cindex Typy závorek
-Sie haben bisher zahlreiche verschiedene Arten von Klammern
-und Klammer-artigen Konstruktionen beim Schreiben von Musik mit
-LilyPond kennengelernt. Diese folgen verschiedenen Regeln, die zu
-Beginn vielleicht verwirrend wirken. Bevor die genauen Regeln
-vorgestellt werden, wollen wir die diversen Klammerarten und Arten
-von Klammer-artigen Konstrukten kurz rekapitulieren:
+Již jste při psaní vstupního souboru pro LilyPond poznali
+četné různé druhy závorek a staveb na způsob závorek. Tyto
+se řídí různými pravidly, která mohou zpočátku působit
+matoucím dojmem. Předtím než budou představena přesná pravidla,
+pojďme si tyto různé druhy závorek a staveb na způsob závorek
+krátce projít znovu:
@c attempt to force this onto a new page
@need 50
@multitable @columnfractions .3 .7
-@headitem Klammerart
- @tab Funktion
+@headitem Druh závorek
+ @tab Funkce
@item @code{@{ .. @}}
- @tab Umschließt ein sequenzielles Musiksegment
+ @tab Uzavírá postupnou část hudby
@item @code{< .. >}
- @tab Umschließt die Noten eines Akkords
+ @tab Uzavírá noty jednoho akkordu
@item @code{<< .. >>}
- @tab Umschließt parallele Musikausdrücke
+ @tab Uzavírá souběžné hudební výrazy
@item @code{( .. )}
- @tab Markiert den Beginn und das Ende eines Haltebogens
+ @tab Označuje začátek a konec obloučku
@item @code{\( .. \)}
- @tab Markiert den Beginn und das Ende eines Phasierungsbogens
+ @tab Označuje začátek a konec frázovacího obloučku
@item @code{[ .. ]}
- @tab Markiert den Beginn und das Ende eines manuell erzeugten Balkens
+ @tab Označuje začátek a konec ručně vytvořeného trámce
@end multitable
-Zusätzlich sollten vielleicht noch einige weiter Konstruktionen
-erwähnt werden, die Noten auf irgendeine Art und Weise verbinden:
-Haltebögen (durch eine Tilde @code{~} markiert),
-Triolen (als @code{\times x/y @{..@}} geschrieben) und
-Vorschlagnoten (als @code{\grace@{..@}} notiert).
-
-Außerhalb von LilyPond fordert die übliche Benutzung von
-Klammern, dass die entsprechenden Arten korrekt verschachtelt
-werden, wie z.B. in @code{<< [ @{ ( .. ) @} ] >>}. Die
-schließenden Klammern kommen dabei in der umgekehrten Reihenfolge
-wie die öffnenden Klammern vor. Dies ist auch in LilyPond
-ein @strong{Muss} für die drei Klammerarten, die in obiger
-Tabelle mit dem Wort @q{Umschließt} beschrieben werden -- sie
-müssen korrekt geschachtelt werden.
-Die restlichen Klammer-artigen Konstruktionen (durch @q{Markiert}
-in der Tabelle oben beschrieben), die Haltebögen und die Triolen
-brauchen jedoch mit
-den anderen Klammern oder Klammer-artigen Konstrukten @strong{nicht}
-unbedingt korrekt geschachtelt werden. Tatsächlich sind sie auch
-keine Klammern in dem Sinn, dass sie etwas umschließen, sondern
-viel mehr Indikatoren, an welcher Stelle ein bestimmtes
-musikalisches Objekt beginnt oder endet.
-
-So kann also z.B. einen Phrasierungsbogen vor einem manuellen
-Balken beginn, jedoch schon vor dem Ende des Balkens enden.
-Dies mag zwar musikalisch wenig Sinn ergeben, ist aber in LilyPond
-auch möglich:
+Dodatečně by snad měly být ještě dále zmíněny některé další
+konstrukce, které noty ať už jakkoli spojují:
+ligatury (označované vlnovkou @code{~}),
+trioly (psané jako @code{\times x/y @{..@}}) und
+ozdoby (poznamenávané jako @code{\grace@{..@}}).
+
+Mimo LilyPond vyžaduje běžné používání závorek,
+aby byly jejich odpovídající druhy správně seskládány,
+jako je tomu například tady @code{<< [ @{ ( .. ) @} ] >>}. Uzavírající
+závorky přitom přicházejí v obráceném pořadí k
+otevírajícím závorkám. Toto je také v LilyPondu
+@strong{nutnost} pro ony tři druhy závorek, jež byly v hořejší
+tabulce popsány slovem @q{uzavírá} -- musí být správně
+vkládány.
+Nicméně zbývající stavby na způsob závorek (v tabulce popsány
+slovem @q{označuje}), ligatury a trioly
+bezpodmínečně s jinými závorkami nebo stavbami na způsob závorek
+seskládány být čistě @strong{nemusí}. Vlastně také ani nejsou nějakými
+závorkami v tom smyslu, že by něco svíraly, nýbrž mnohem více
+jsou ukazateli, na kterém místě určitý hudební předmět
+začíná nebo končí.
+
+Tak tedy může například takový frázovací oblouček začínat před
+ručně vloženým trámcem, a přece končit již před jeho koncem.
+Toto sice může z hudebního pohledu dávat málo smyslu, ale v LilyPondu
+je možné i toto:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
{ g8\( a b[ c b\) a] g4 }
@end lilypond
-Im Allgemeinen können die verschiedenen Klammerarten,
-Klammer-artigen Konstruktionen, Haltebögen,
-Triolen und Vorschlagnoten beliebig kombiniert werden.
-Das folgende Beispiel zeigt einen Balken, der in eine Triole reicht
-(Zeile 1), eine Bindebogen, der ebenfalls in eine Triole
-reicht (Zeile 2), einen Balken und einen Bindeboden in eine Triole,
-ein Haltebogen, der über zwei Triolen läuft, sowie einen
-Phrasierungsbogen, der in einer Triole beginnt (Zeilen 3 und 4).
+Ve všeobecnosti se dá říct, že mohou být různé druhy závorek,
+staveb na způsob závorek, legatových obloučků,
+triol a ozdob libovolně dávány dohromady.
+Následující příklad ukazuje trámec, který sahá až k triole
+(řádek 1), ligaturu, která rovněž dosahuje k triole
+(řádek 2), trámec a ligaturu sahající k triole,
+oblouček, který běží přes dvě trioly, jakož i frázovací
+oblouček, který začíná u trioly (řádky 3 a 4).
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
{
@section Hlasy obsahují noty
@translationof Voices contain music
-Sänger brauchen Stimmen zum Singen, und LilyPond braucht sie auch:
-in der Tat sind alle Noten für alle Instrumente in einer Partitur
-innerhalb von Stimmen gesetzt. Die Stimme ist das grundlegendste Prinzip
-von LilyPond.
+Zpěváci potřebují ke zpívání hlasy, a LilyPond je potřebuje také:
+ve skutečnosti jsou všechny noty pro všechny nástroje zapsány v
+v notovém zápisu uvnitř hlasů. Hlas je v LilyPondu
+tím nejzákladnějším pojmem.
@menu
* Slyším hlasy::
-* Přímé začátky hlasů::
+* Přímo vyjádřené začátky hlasů::
* Hlasy a zpěvy::
@end menu
@subsection Slyším hlasy
@translationof I'm hearing Voices
-@cindex Polyphonie
-@cindex Ebenen
-@cindex mehrere Stimmen
-@cindex Stimmen, mehrere
+@cindex Vícehlasost
+@cindex Úrovně
+@cindex Vícehlasy
+@cindex Hlasy, více
@cindex Voice context
@cindex context, Voice
-@cindex Kontext, Stimme
-@cindex Stimmenkontext
-@cindex gleichzeitige Noten
-@cindex Stimmen versus Akkorde
-@cindex Akkorde versus Stimmen
-@cindex Noten gleichzeitig
-
-Die grundlegendsten und innersten Ebenen ein einer LilyPond-Partitur
-werden @qq{Voice context} (Stimmenkontext) oder auch nur @qq{Voice}
-(Stimme) genannt. Stimmen werden in anderen Notationsprogrammen
-manchmal auch als @qq{layer} (Ebene) bezeichnet.
-
-Tatsächlich ist die Stimmenebene die einzige, die wirklich Noten
-enthalten kann. Wenn kein Stimmenkontext explizit erstellt wird,
-wird er automatisch erstellt, wie am Anfang dieses Kapitels
-gezeigt. Manche Instrumente wie etwa die Oboe können nur eine
-Note gleichzeitig spielen. Noten für solche Instrumente sind
-monophon und brauchen nur eine einzige Stimme. Instrumente, die
-mehrere Noten gleichzeitig spielen können, wie das Klavier, brauchen
-dagegen oft mehrere Stimmen, um die verschiedenen gleichzeitig
-erklingenden Noten mit oft unterschiedlichen Rhythmen darstellen
-zu können.
-
-Eine einzelne Stimme kann natürlich auch vielen Noten in einem Akkord
-enthalten -- wann also braucht man dann mehrere Stimmen? Schauen wir
-uns zuerst dieses Beispiel mit vier Akkorden an:
+@cindex Prostředí hlasu
+@cindex Prostředí, hlas
+@cindex Současné noty
+@cindex Hlasy proti akordům
+@cindex Akordy proti hlasům
+@cindex Noty současně
+
+Nejnižší, nejzákladnější a nejvnitřnější úrovně v LilyPondovském notovém
+zápisu jsou nazvány @qq{Voice context} (prostředí hlasu) nebo také jen @qq{Voice}
+(hlas). Hlasy jsou v jiných notačních programech někdy označovány
+jako @qq{layer} (úroveň).
+
+Skutečně je úroveň hlasu tou jedinou, která opravdu může obsahovat
+noty. Pokud není otevřeně vytvořeno žádné prostředí hlasu,
+je jedno vytvořeno automaticky, jak to bylo ukázáno na začátku
+této kapitoly. Některé nástroje, jako je tomu například u hoboje, mohou
+zároveň zahrát jen jednu notu. Noty pro takové nástroje jsou jednohlasé
+a potřebují jen jeden hlas. Nástroje, které současně dokáží zahrát
+více not, jako klavír, naproti tomu často potřebují více
+hlasů, aby mohly popsat různé současně zaznívající noty
+s často rozdílnými rytmy.
+
+Jeden hlas přirozeně může v jednom akordu obsahovat více not
+-- takže kdy přesně je potřeba více hlasů? Podívejme se nejprve na
+tento příklad se čtyřmi akordy:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=1]
\key g \major
<d g>4 <d fis> <d a'> <d g>
@end lilypond
-Das kann ausgedrückt werden, indem man die einfachen spitzen Klammern
-@code{< ... >} benützt, um Akkorde anzuzeigen. Hierfür braucht man
-nur eine Stimme. Aber gesetzt der Fall das Fis sollte eigentlich
-eine Achtelnote sein, gefolgt von einer Achtelnote G (als Durchgangsnote
-hin zum A)? Hier haben wir also zwei Noten, die zur gleichen Zeit
-beginnen, aber unterschiedliche Dauern haben: die Viertelnote D und die
-Achtelnote Fis. Wie können sie notiert werden? Als Akkord kann man sie
-nicht schreiben, weil alle Noten in einem Akkord die gleiche Länge besitzen
-müssen. Sie können auch nicht als aufeinanderfolgende Noten geschrieben
-werden, denn sie beginnen ja zur selben Zeit. In diesem Fall also brauchen
-wir zwei Stimmen.
+To lze vyjádřit tak, že se pro ukázání akordů použijí jednoduché špičaté
+závorky @code{< ... >}. A pro to je potřeba jen jednoho
+hlasu. Ale předpokládejme, že by Fis bylo vlastně osminovou
+notou, kterou následuje osminová nota G (jako průchodný tón
+k A)? Zde máme dvě noty, které začínají ve stejnou dobu,
+ale mají rozdílné doby trvání: čtvrťová nota D a osminová nota
+Fis. Jak by je šlo zapsat? Jako akord je napsat nejde,
+protože v jednom akordu musejí mít všechny noty stejnou
+délku. Ani nemohou být zapsány jako po sobě jdoucí noty,
+neboť začínají v ten samý čas. V takovém případě tedy potřebujeme dva
+hlasy.
-Wie aber wird das in der LilyPond-Syntax ausgedrückt?
+Jak se to ale vyjádří v LilyPondovské skladbě?
@funindex << \\ >>
@funindex \\
-Die einfachste Art, Fragmente mit mehr als einer Stimme auf einem System
-zu notieren, ist, die Stimmen nacheinander (jeweils mit den Klammern
-@code{@{ ... @}}) zu schreiben und dann mit den spitzen Klammern
-(@code{<<...>>}) simultan zu kombinieren. Die beiden Fragmente müssen
-zusätzlich noch mit zwei Backslash-Zeichen (@code{\\}) voneinander
-getrennt werden, damit sie als zwei unterschiedliche Stimmen erkannt
-werden. Ohne diese Trenner würden sie als eine einzige Stimme notiert
-werden. Diese Technik ist besonders dann angebracht, wenn es sich bei
-den Noten um hauptsächlich homophone Musik handelt, in der hier und da
-polyphone Stellen vorkommen.
+Nejjednodušším způsobem, jak provést zápis částí s více než jedním hlasem
+na osnovu, je hlasy zapsat za sebou (pokaždé se závorkami
+@code{@{ ... @}}), a pak je souběžně spojit špičatými závorkami
+(@code{<<...>>}). Obě části ještě dodatečně musejí být jedna od druhé
+odděleny dvěma zpětnými lomítky (@code{\\}),
+aby byly rozpoznány jako dva různé hlasy. Bez těchto oddělovačů by
+byly zapsány jako jeden hlas. Tato technika je obzvláště vhodná, když
+se jedná o noty, které jsou jako hudba především jednohlasé,
+v nichž se ale příležitostně sem tam vyskytují místa, která jsou
+vícehlasá.
-So sieht es aus, wenn die Akkorde in zwei Stimmen aufgeteilt werden
-und zur Durchgangsnote noch ein Bogen hinzugefügt wird:
+Takto to vypadá, když jsou akordy rozděleny do dvou hlasů
+a k průchodnému tónu je ještě přidán legatový oblouček:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key g \major
<< { g4 fis8( g) a4 g } \\ { d4 d d d } >>
@end lilypond
-Beachte, dass die Hälse der zweiten Stimme nun nach unten zeigen.
+Všimněte si, že nožičky druhého hlasu nyní ukazují dolů.
-Hier ein anderes Beispiel:
+Tady je jiný jednoduchý příklad:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key d \minor
<< { a2. r4 } \\ { fis2. s4 } >>
@end lilypond
-Es ist nicht notwendig, für jeden Takt eine eigene
-@code{<< \\ >>}-Konstruktion zu benutzen. Bei Musik mit nur wenigen
-Noten pro Takt kann es die Quelldatei besser lesbar machen, aber
-wenn in einem Takt viele Noten vorkommen, kann man die gesamten Stimmen
-separat schreiben, wie hier:
+Není nutné používat pro každý takt vlastní stavbu
+@code{<< \\ >>}. U hudby s jen málo notami na takt to může
+zdrojový soubor udělat čitelnějším, ale když se v jednom taktu vyskytuje
+mnoho not, může být lepší napsat každý hlas odděleně,
+jako zde:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key d \minor
} >>
@end lilypond
-Dieses Beispiel hat nur zwei Stimmen, aber die gleiche Konstruktion kann
-angewendet werden, wenn man drei oder mehr Stimmen hat, indem man weitere
-Backslash-Trenner hinzufügt.
+Tento příklad má jen dva hlasy, ale stejné stavby lze použít,
+když máme tři nebo více hlasů, tak, že přidáme více oddělovačů,
+zpětných lomítek.
-Die Stimmenkontexte tragen die Namen @code{"1"}, @code{"2"} usw. In jedem
-dieser Kontexte wird die vertikale Ausrichtung von Hälsen, Bögen, Dynamik-Zeichen
-usw. entsprechend ausgerichtet.
+Hlasová prostředí nesou názvy @code{"1"}, @code{"2"} atd. V každém
+z těchto prostředí je nastaven svislý směr nožiček, legatových obloučků,
+ligatur, značek pro dynamiku atd. tak, jak se patří.
@lilypond[quote,verbatim]
\new Staff \relative c' {
}
@end lilypond
-Diese Stimmen sind alle getrennt von der Hauptstimme, die die Noten
-außerhalb der @code{<< .. >>}-Konstruktion beinhaltet. Lassen wir es
-uns die @emph{simultane Konstruktion} nennen. Bindebögen und Legatobögen
-können nur Noten in der selben Stimmen miteinander verbinden und können
-also somit nicht aus der simultanen Konstruktion hinausreichen. Umgekehrt
-gilt, dass parallele Stimmen aus eigenen simultanen Konstruktionen auf
-dem gleichen Notensystem die gleiche Stimme sind. Auch andere, mit dem
-Stimmenkontext verknüpfte Eigenschaften erstrecken sich auf alle
-simultanen Konstrukte. Hier das gleiche Beispiel, aber mit unterschiedlichen Farben für die Notenköpfe der unterschiedlichen Stimmen.
-Beachten Sie, dass Änderungen in einer Stimme sich nicht auf die anderen
-Stimmen erstrecken, aber sie sind weiterhin in der selben Stimme vorhanden,
-auch noch später im Stück. Beachten Sie auch, dass übergebundene Noten
-über die gleiche Stimme in zwei Konstrukten verteilt werden können, wie
-hier an der blauen Dreieckstimme gezeigt.
+Tyto hlasy jsou všechny odděleny od hlavního hlasu, který obsahuje noty
+mimo stavbu @code{<< .. >>}. Pojmenujme ji
+@emph{souběžná stavba}. Ligatury a legatové obloučky
+mohou dohromady spojovat pouze noty uvnitř těchže hlasů a nemohou tedy
+přesahovat do souběžné stavby a ze souběžné stavby. Obráceně platí,
+že současné hlasy z vlastní souběžné stavby ve stejné notové osnově
+jsou týmiž hlasy. Na všechny souběžné stavby se vztahují i jiné
+s prostředím hlasu spojené vlastnosti. Zde je stejný příklad,
+ale s různými barvami a hlavičkami not pro každý hlas.
+Všimněte si, že změny v jednom hlasu se nevztahují na jiné hlasy,
+ale nadále trvají v tomtéž hlase a jsou v něm přítomny ještě později.
+Všimněte si také, že spojené noty mohou být rozděleny přes stejný hlas
+do dvou staveb, jak je to ukázáno zde na modrém trojúhelníkovém hlase.
@lilypond[quote,verbatim]
\new Staff \relative c' {
@funindex \voiceFourStyle
@funindex \voiceNeutralStyle
-Die Befehle @code{\voiceXXXStyle} sind vor allem dazu da, um in
-pädagogischen Dokumenten wie diesem hier angewandt zu werden.
-Sie verändern die Farbe des Notenkopfes, des Halses und des Balkens, und
-zusätzlich die Form des Notenkopfes, damit die einzelnen Stimmen
-einfach auseinander gehalten werden können. Die erste Stimme ist als
-rote Raute definiert, die zweite Stimme als blaue Dreiecke, die dritte
-Stimme als grüne Kreise mit Kreuz und die vierte Stimme (die hier nicht
-benutzt wird) hat dunkelrote Kreuze. @code{\voiceNeutralStyle} (hier auch
-nicht benutzt) macht diese Änderungen rückgängig. Später soll gezeigt
-werden, wie Befehle wie diese vom Benutzer selber erstellt werden
-können. Siehe auch @ref{Sichtbarkeit und Farbe von Objekten} und
-@ref{Variablen für Optimierungen einsetzen}.
-
-@cindex Polyphonie und relativer Notationsmodus
-@cindex relativer Notationsmodus und Polyphonie
-
-Polyphonie ändert nicht die Verhältnisse der Noten innerhalb eines
-@code{\relative}-Blocks. Jede Note wird weiterhin relativ zu
-der vorherigen Note errechnet, oder relativ zur ersten Note des vorigen
-Akkords. So ist etwa hier
+Příkazy @code{\voiceXXXStyle} jsou tu především k tomu, aby se používaly
+v vzdělávacích dokumentech, jako je tento.
+Mění barvu notové hlavičky, nožičky a trámce, a dodatečně
+podobu notové hlavičky, takže se hlasy dají snadno od sebe
+rozlišit. První hlas je nastaven jako červený kosočtverec,
+druhý hlas je nastaven jako modrý trojúhelník, třetí hlas je
+nastaven jako zelený kruh s křížkem a čtvrtý hlas (který tu použit
+není) má tmavěčervený kříž. @code{\voiceNeutralStyle} (zde také
+není použit) změny vrací zpět na výchozí styl. Později bude
+ukázáno, jak mohou být příkazy, jako je tento, vytvářeny samotným
+uživatelem. Podívejte se také na @ref{Viditelnost a barva předmětů} a
+@ref{Použití proměnných pro ladění}.
+
+@cindex Vícehlasost a relativní notační režim
+@cindex Relativní notační režim a vícehlasost
+
+Vícehlasost nemění vztahy not uvnitř bloku
+@code{\relative}. Každá nota je nadále počítána ve vztahu k
+předchozí notě, nebo poměrně k první notě předchozího
+akordu. Tak například zde je spočítáno
@example
\relative c' @{ NoteA << < NoteB NoteC > \\ NoteD >> NoteE @}
@end example
@noindent
-@code{NoteB} bezüglich @code{NoteA} @*
-@code{NoteC} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{noteA}; @*
-@code{NoteD} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{NoteA} oder
+@code{NoteB} se zřetelem na @code{NoteA} @*
+@code{NoteC} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{noteA}; @*
+@code{NoteD} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{NoteA} oder
@code{NoteC}; @*
-@code{NoteE} bezüglich @code{NoteD}, nicht @code{NoteA} errechnet.
+@code{NoteE} se zřetelem na @code{NoteD}, ne @code{NoteA}.
-Eine andere Möglichkeit ist, den @code{\relative}-Befehl vor jede
-Stimme zu stellen. Das bietet sich an, wenn die Stimmen weit voneinander
-entfernt sind.
+Jinou možností je umístit příkaz @code{\relative} na začátek
+před každý hlas. To se nabízí, když jsou hlasy od sebe ve větší
+vzdálenosti. Může to být, když jsou noty v hlasech
+široce odděleny, přehlednější.
@example
\relative c' @{ NoteA ... @}
\relative c' @{ NoteE ... @}
@end example
-Zum Schluss wollen wir die Stimmen in einem etwas komplizierteren Stück
-analysieren. Hier die Noten der ersten zwei Takte von Chopins
-@notation{Deux Nocturnes}, Op. 32. Dieses Beispiel soll später in diesem
-und dem nächsten Kapitel benutzt werden, um verschiedene Techniken,
-Notation zu erstellen, zu demonstrieren. Ignorieren Sie deshalb an diesem
-Punkt alles in folgendem Code, das Ihnen seltsam vorkommt, und konzentrieren
-Sie sich auf die Noten und die Stimmen. Die komplizierten Dinge werden
-in späteren Abschnitten erklärt werden.
+Pojďme konečně rozebrat hlasy ve složitějším kuse hudby.
+Zde jsou noty prvních dvou taktů Chopinových
+@notation{Deux Nocturnes}, Op. 32. Tento příklad bude později použit
+v této a další kapitole, aby na něm byly názorně ukázány různé techniky,
+jak vytvářet noty. Proto si na tomto místě v kódu nevšímejte čehokoli,
+co by vám přišlo záhadné, a soustřeďte se jen na noty
+a hlasy. Složitější věci budou vysvětleny v pozdějších částech.
@c The following should appear as music without code
@lilypond[quote,ragged-right]
Noten in die vierte Stimme verschieben. Das wird einfach vorgenommen,
indem noch ein Paar @code{\\}-Stimmen hinzugefügt wird.
-@c KEEP LY
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff \relative c'' {
\key aes \major
- << % erste Stimme
+ << % Voice one
{ c2 aes4. bes8 }
- \\ % zweite Stimme
+ \\ % Voice two
{ aes2 f4 fes }
- \\ % Stimme drei auslassen
- \\ % vierte Stimme
+ \\ % Omit Voice three
+ \\ % Voice four
{ <ees c>2 des }
- >>
- <c ees aes c>1
+ >> |
+ <c ees aes c>1 |
}
@end lilypond
verschiedene Möglichkeiten, die horizontale Position von Noten
anzupassen. Wir sind aber noch nicht so weit, dass wir diese Funktionen
anwenden könnten. Darum heben wir uns das Problem für einen späteren Abschnitt auf; siehe @code{force-hshift}-Eigenschaft in
-@ref{Überlappende Notation in Ordnung bringen}.
+@ref{Oprava překrývajících se not}.
@seealso
Notationsreferenz: @ruser{Mehrere Stimmen}.
-@node Přímé začátky hlasů
-@subsection Přímé začátky hlasů
+@node Přímo vyjádřené začátky hlasů
+@subsection Přímo vyjádřené začátky hlasů
@translationof Explicitly instantiating voices
@funindex \voiceOne
@code{\shiftOnn} und @code{\shiftOnnn} definieren weitere
Verschiebungsebenen, die man kurzzeitig anwählen kann, um
Zusammenstöße in komplexen Situationen aufzulösen, siehe auch
-@ref{Beispiele aus dem Leben}.
+@ref{Příklady ze života}.
Eine Notenkolumne kann nur eine Note (oder einen Akkord) von
einer Stimme mit Hälsen nach oben und eine Note (oder einen
Notation Reference: @ruser{Notation von Gesang}.
-@node Souvislosti a rytci
-@section Souvislosti a rytci
+@node Prostředí a rytci
+@section Prostředí a rytci
@translationof Contexts and engravers
-Souvislosti a rytci (@qq{Stempel}) sind in den vorherigen
+Prostředí a rytci (@qq{Stempel}) sind in den vorherigen
Abschnitten schon aufgetaucht; hier wollen wir uns ihnen
nun etwas ausführlicher widmen, denn sie sind sehr
wichtig, um Feineinstellungen in der LilyPond-Notenausgabe
vornehmen zu können.
@menu
-* Vysvětlení souvislostí::
-* Vytvoření souvislostí::
+* Vysvětlení prostředí::
+* Vytvoření prostředí::
* Vysvětlení rytců::
-* Změna souvisejících vlastností::
+* Změna vlastností prostředí::
* Přidání a odstranění rytců::
@end menu
-@node Vysvětlení souvislostí
-@subsection Vysvětlení souvislostí
+@node Vysvětlení prostředí
+@subsection Vysvětlení prostředí
@translationof Contexts explained
@cindex Kontexte erklärt
@seealso
-Notationreferenz: @ruser{Vysvětlení souvislostí}.
+Notationreferenz: @ruser{Vysvětlení prostředí}.
-@node Vytvoření souvislostí
-@subsection Vytvoření souvislostí
+@node Vytvoření prostředí
+@subsection Vytvoření prostředí
@translationof Creating contexts
@funindex \new
innerhalb der @code{\score}-Umgebung interpretiert wird. Standard-Werte
von Kontexteigenschaften, die für einen bestimmten @code{Score} gelten
sollen, können innerhalb der @bs{}@code{layout}-Umgebung definiert werden.
-Siehe @ref{Změna souvisejících vlastností,,změnu souvisejících vlastností}.}
+Siehe @ref{Změna vlastností prostředí,,změnu vlastností prostředí}.}
Wir haben schon viele explizite Beispiel gesehen, in denen
neue @code{Staff}- und @code{Voice}-Kontexte erstellt wurden, aber
@seealso
-Notationsreferenz: @ruser{Vytvoření souvislostí}.
+Notationsreferenz: @ruser{Vytvoření prostředí}.
@node Vysvětlení rytců
Referenz der Interna: @rinternals{Engravers and Performers}.
-@node Změna souvisejících vlastností
-@subsection Změna souvisejících vlastností
+@node Změna vlastností prostředí
+@subsection Změna vlastností prostředí
@translationof Modifying context properties
@cindex Kontext-Eigenschaften, Verändern
haben die grundlegenden Konzepte verstanden. Aber wie
erhalten Sie genau die Systeme, die Sie brauchen? Es
gibt eine ganze Anzahl an fertigen Vorlagen
-(siehe @ref{Vorlagen}), mit denen Sie beginnen
+(siehe @ref{Předlohy}), mit denen Sie beginnen
können. Aber was, wenn Sie nicht genau das finden,
was Sie brauchen? Lesen Sie weiter.
@seealso
Die Vorlagen, mit denen wir begonnen haben, können im
-Anhang @qq{Vorlagen} gefunden werden, siehe
-@ref{Ein einzelnes System}.
+Anhang @qq{Předlohy} gefunden werden, siehe
+@ref{Jednotlivá notová osnova}.
@node Čtyřhlasý notový zápis SATB
Keine der Vorlage bietet diesen Aufbau direkt an. Die Vorlage, die
am nächsten daran liegt, ist @qq{SATB-Partitur und automatischer
-Klavierauszug}, siehe @ref{Vokalensemble}. Wir müssen diese
+Klavierauszug}, siehe @ref{Vokální soubor}. Wir müssen diese
Vorlage aber so anpassen, dass die Noten für das Klavier nicht
automatisch aus dem Chorsatz generiert werden. Die Variablen
für die Noten und den Text des Chores sind in Ordnung, wir
projects / lilypond.git / blobdiff