Guide, node Updating translation committishes.
@end ignore
-@c \version "2.13.42"
+@c \version "2.19.2"
@c Translators: Pavel Fric
@node Základní pojmy
@menu
* Jak pracují vstupní soubory LilyPondu::
* Hlasy obsahují noty::
-* Souvislosti a rytci::
+* Prostředí a rytci::
* Rozšíření příkladů::
@end menu
složitějších notových zápisů z toho ale mohou povstat neočekávané
výsledky, částečně dokonce neočekávané prázdné notové osnovy. Jak
otevřeně vytvářet odpovídající prostředí v takovém případě,
-se podívejte na @ref{Souvislosti a rytci,,souvislosti a rytce}.
+se podívejte na @ref{Prostředí a rytci,,prostředí a rytce}.
@warning{Když se zadává více jak dvojice notových řádků,
doporučuje se vytvořit notové osnovy a hlasy vždy otevřeně
@code{\layout @{ @}} a @code{\midi @{@}}. Když se objeví v nějakém
souboru, vede to k tomu, že Lilypond vytvoří tisknutelný soubor PDF
popřípadě soubor MIDI. Přesněji jsou popsány v uživatelské příručce -
-doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} a
+notace -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} a
@ruser{Vytváření souborů MIDI}.
@cindex Notové zápisy, více
@cindex Identifikátor
Dobrou možností pro zjednodušení jsou vlastní vymezené proměnné,
-jak je to také ukázáno v @ref{Pořádání kousků pomocí proměnných}.
+jak je to také ukázáno v @ref{Pořádání děl pomocí proměnných}.
Všechny předlohy používají tuto možnost:
@example
@seealso
-Doporučení k notovému zápisu: @ruser{Stavba notového zápisu}.
+Notace: @ruser{Stavba notového zápisu}.
@node Naskládání hudebních výrazů do sebe
@end lilypond
Tento příklad používá příkaz @code{\with}, který bude později
-gvysvětlen ještě přesněji. Jím lze měnit výchozí chování jedné
+vysvětlen ještě přesněji. Jím lze měnit výchozí chování jedné
notové osnovy: Zde se jednoduše říká, že nová notová osnova
se má umístit nad již jsoucí osnovu s názvem
@qq{main} namísto výchozího umístění, které je
@item @code{@{ .. @}}
@tab Uzavírá postupnou část hudby
@item @code{< .. >}
- @tab Uzavírá noty jednoho akkordu
+ @tab Uzavírá noty jednoho akordu
@item @code{<< .. >>}
@tab Uzavírá souběžné hudební výrazy
@item @code{( .. )}
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
{
-r16[ g \times 2/3 { r16 e'8] }
-g16( a \times 2/3 { b16 d) e' }
-g8[( a \times 2/3 { b8 d') e'~] } |
-\times 4/5 { e'32\( a b d' e' } a'4.\)
+r16[ g \tuplet 3/2 { r16 e'8] }
+g16( a \tuplet 3/2 { b16 d) e' }
+g8[( a \tuplet 3/2 { b8 d') e'~] } |
+\tuplet 5/4 { e'32\( a b d' e' } a'4.\)
}
@end lilypond
@menu
* Slyším hlasy::
-* Přímé začátky hlasů::
+* Přesně vyjádřené začátky hlasů::
* Hlasy a zpěvy::
@end menu
c16 d e f
% Voice "1" Voice "2" Voice "3"
<< { g4 f e } \\ { r8 e4 d c8~ } >> |
- << { d2 e } \\ { c8 b16 a b8 g~ g2 } \\ { s4 b c2 } >> |
+ << { d2 e } \\ { c8 b16 a b8 g~ 2 } \\ { s4 b c2 } >> |
}
@end lilypond
-Diese Stimmen sind alle getrennt von der Hauptstimme, die die Noten
-außerhalb der @code{<< .. >>}-Konstruktion beinhaltet. Lassen wir es
-uns die @emph{simultane Konstruktion} nennen. Bindebögen und Legatobögen
-können nur Noten in der selben Stimmen miteinander verbinden und können
-also somit nicht aus der simultanen Konstruktion hinausreichen. Umgekehrt
-gilt, dass parallele Stimmen aus eigenen simultanen Konstruktionen auf
-dem gleichen Notensystem die gleiche Stimme sind. Auch andere, mit dem
-Stimmenkontext verknüpfte Eigenschaften erstrecken sich auf alle
-simultanen Konstrukte. Hier das gleiche Beispiel, aber mit unterschiedlichen Farben für die Notenköpfe der unterschiedlichen Stimmen.
-Beachten Sie, dass Änderungen in einer Stimme sich nicht auf die anderen
-Stimmen erstrecken, aber sie sind weiterhin in der selben Stimme vorhanden,
-auch noch später im Stück. Beachten Sie auch, dass übergebundene Noten
-über die gleiche Stimme in zwei Konstrukten verteilt werden können, wie
-hier an der blauen Dreieckstimme gezeigt.
+Tyto hlasy jsou všechny odděleny od hlavního hlasu, který obsahuje noty
+mimo stavbu @code{<< .. >>}. Pojmenujme ji
+@emph{souběžná stavba}. Ligatury a legatové obloučky
+mohou dohromady spojovat pouze noty uvnitř těchže hlasů a nemohou tedy
+přesahovat do souběžné stavby a ze souběžné stavby. Obráceně platí,
+že současné hlasy z vlastní souběžné stavby ve stejné notové osnově
+jsou týmiž hlasy. Na všechny souběžné stavby se vztahují i jiné
+s prostředím hlasu spojené vlastnosti. Zde je stejný příklad,
+ale s různými barvami a hlavičkami not pro každý hlas.
+Všimněte si, že změny v jednom hlasu se nevztahují na jiné hlasy,
+ale nadále trvají v tomtéž hlase a jsou v něm přítomny ještě později.
+Všimněte si také, že spojené noty mohou být rozděleny přes stejný hlas
+do dvou staveb, jak je to ukázáno zde na modrém trojúhelníkovém hlase.
@lilypond[quote,verbatim]
\new Staff \relative c' {
{ d2 e }
\\
% Voice 2 continues
- { c8 b16 a b8 g~ g2 }
+ { c8 b16 a b8 g~ 2 }
\\
{
\voiceThreeStyle
@funindex \voiceFourStyle
@funindex \voiceNeutralStyle
-Die Befehle @code{\voiceXXXStyle} sind vor allem dazu da, um in
-pädagogischen Dokumenten wie diesem hier angewandt zu werden.
-Sie verändern die Farbe des Notenkopfes, des Halses und des Balkens, und
-zusätzlich die Form des Notenkopfes, damit die einzelnen Stimmen
-einfach auseinander gehalten werden können. Die erste Stimme ist als
-rote Raute definiert, die zweite Stimme als blaue Dreiecke, die dritte
-Stimme als grüne Kreise mit Kreuz und die vierte Stimme (die hier nicht
-benutzt wird) hat dunkelrote Kreuze. @code{\voiceNeutralStyle} (hier auch
-nicht benutzt) macht diese Änderungen rückgängig. Später soll gezeigt
-werden, wie Befehle wie diese vom Benutzer selber erstellt werden
-können. Siehe auch @ref{Sichtbarkeit und Farbe von Objekten} und
-@ref{Variablen für Optimierungen einsetzen}.
-
-@cindex Polyphonie und relativer Notationsmodus
-@cindex relativer Notationsmodus und Polyphonie
-
-Polyphonie ändert nicht die Verhältnisse der Noten innerhalb eines
-@code{\relative}-Blocks. Jede Note wird weiterhin relativ zu
-der vorherigen Note errechnet, oder relativ zur ersten Note des vorigen
-Akkords. So ist etwa hier
+Příkazy @code{\voiceXXXStyle} jsou tu především k tomu, aby se používaly
+v vzdělávacích dokumentech, jako je tento.
+Mění barvu notové hlavičky, nožičky a trámce, a dodatečně
+podobu notové hlavičky, takže se hlasy dají snadno od sebe
+rozlišit. První hlas je nastaven jako červený kosočtverec,
+druhý hlas je nastaven jako modrý trojúhelník, třetí hlas je
+nastaven jako zelený kruh s křížkem a čtvrtý hlas (který tu použit
+není) má tmavěčervený kříž. @code{\voiceNeutralStyle} (zde také
+není použit) změny vrací zpět na výchozí styl. Později bude
+ukázáno, jak mohou být příkazy, jako je tento, vytvářeny samotným
+uživatelem. Podívejte se také na @ref{Viditelnost a barva předmětů} a
+@ref{Použití proměnných pro ladění}.
+
+@cindex Vícehlasost a relativní notační režim
+@cindex Relativní notační režim a vícehlasost
+
+Vícehlasost nemění vztahy not uvnitř bloku
+@code{\relative}. Každá nota je nadále počítána ve vztahu k
+předchozí notě, nebo poměrně k první notě předchozího
+akordu. Tak například zde je spočítáno
@example
\relative c' @{ NoteA << < NoteB NoteC > \\ NoteD >> NoteE @}
@end example
@noindent
-@code{NoteB} bezüglich @code{NoteA} @*
-@code{NoteC} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{noteA}; @*
-@code{NoteD} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{NoteA} oder
+@code{NoteB} se zřetelem na @code{NoteA} @*
+@code{NoteC} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{noteA}; @*
+@code{NoteD} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{NoteA} nebo
@code{NoteC}; @*
-@code{NoteE} bezüglich @code{NoteD}, nicht @code{NoteA} errechnet.
+@code{NoteE} se zřetelem na @code{NoteD}, ne @code{NoteA}.
-Eine andere Möglichkeit ist, den @code{\relative}-Befehl vor jede
-Stimme zu stellen. Das bietet sich an, wenn die Stimmen weit voneinander
-entfernt sind.
+Jinou možností je umístit příkaz @code{\relative} na začátek
+před každý hlas. To se nabízí, když jsou hlasy od sebe ve větší
+vzdálenosti. Může to být, když jsou noty v hlasech
+široce odděleny, přehlednější.
@example
\relative c' @{ NoteA ... @}
\relative c' @{ NoteE ... @}
@end example
-Zum Schluss wollen wir die Stimmen in einem etwas komplizierteren Stück
-analysieren. Hier die Noten der ersten zwei Takte von Chopins
-@notation{Deux Nocturnes}, Op. 32. Dieses Beispiel soll später in diesem
-und dem nächsten Kapitel benutzt werden, um verschiedene Techniken,
-Notation zu erstellen, zu demonstrieren. Ignorieren Sie deshalb an diesem
-Punkt alles in folgendem Code, das Ihnen seltsam vorkommt, und konzentrieren
-Sie sich auf die Noten und die Stimmen. Die komplizierten Dinge werden
-in späteren Abschnitten erklärt werden.
+Pojďme konečně rozebrat hlasy ve složitějším kuse hudby.
+Zde jsou noty prvních dvou taktů Chopinových
+@notation{Deux Nocturnes}, Op. 32. Tento příklad bude později použit
+v této a další kapitole, aby na něm byly názorně ukázány různé techniky,
+jak vytvářet noty. Proto si na tomto místě v kódu nevšímejte čehokoli,
+co by vám přišlo záhadné, a soustřeďte se jen na noty
+a hlasy. Složitější věci budou vysvětleny v pozdějších částech.
@c The following should appear as music without code
@lilypond[quote,ragged-right]
\\ % Voice four
{
% Ignore these for now - they are explained in Ch 4
- \once \override NoteColumn #'force-hshift = #0
+ \once \override NoteColumn.force-hshift = #0
<ees c>2
- \once \override NoteColumn #'force-hshift = #0.5
+ \once \override NoteColumn.force-hshift = #0.5
des2
}
>> |
}
@end lilypond
-Die Richtung der Hälse wird oft benutzt, um anzuzeigen, dass zwei
-gleichzeitige Melodien sich fortsetzen. Hier zeigen die Hälse aller
-oberen Noten nach oben und die Hälse aller unteren Noten nach unten.
-Das ist der erste Anhaltspunkt, dass mehr als eine Stimme benötigt
-wird.
-
-Aber die wirkliche Notwendigkeit für mehrere Stimmen tritt erst
-dann auf, wenn unterschiedliche Noten gleichzeitig erklingen, aber
-unterschiedliche Dauern besitzen. Schauen Sie sich die Noten
-auf dem dritten Schlag im ersten Takt an. Das As ist eine punktierte
-Viertel, das F ist eine Viertel und das Des eine Halbe. Sie können
-nicht als Akkord geschrieben werden, denn alle Noten in einem Akkord
-besitzen die gleiche Dauer. Sie können aber auch nicht nacheinander
-geschrieben werden, denn sie beginnen auf der gleichen Taktzeit. Dieser
-Taktabschnitt benötigt drei Stimmen, und normalerweise schreibt man
-drei Stimmen für den ganzen Takt, wie im Beispiel unten zu sehen ist;
-hier sind unterschiedliche Köpfe und Farben für die verschiedenen Stimmen
-eingesetzt. Noch einmal: der Quellcode für dieses Beispiel wird später
-erklärt werden, deshalb ignorieren Sie alles, was Sie hier nicht
-verstehen können.
+Směr nožičky se často používá k tomu, aby se ukázala souvislost
+dvou souběžných melodií. Zde ukazují nožičky všech horních
+not nahoru a nožičky všech dolních not dolů.
+To je první známkou toho, že je potřeba více než jeden
+hlas.
+
+Ale skutečná nezbytnost více hlasů nadejde teprve tehdy,
+když současně zaznívají různé noty, které začínají ve stejnou dobu,
+mají rozdílné doby trvání. Podívejte se na noty, jež začínají na
+třetí době prvního taktu. As je tečkovaná čtvrťová nota,
+F je čtvrťová nota a Des je půlová nota. Nemohou být
+zapsány jako akord, protože všechny noty jednoho akordu
+mají stejnou dobu trvání. Nemohou být ale zapsány ani jako jdoucí po sobě,
+protože musí začínat v tutéž dobu. Tato část taktu
+potřebuje tři hlasy, a běžně se zapisují tři hlasy
+pro celý takt, jak je to vidět na příkladu níže;
+kde jsou použity různé hlavičky not a barvy pro různé
+hlasy. Ještě jednou: Zdrojový kód pro tento příklad bude později
+vysvětlen znovu, proto si nevšímejte ničeho, čemu zde nemůžete
+porozumět.
@c The following should appear as music without code
@c The three voice styles should be defined in -init
\\ % Voice four
{ \voiceThreeStyle
% Ignore these for now - they are explained in Ch 4
- \once \override NoteColumn #'force-hshift = #0
+ \once \override NoteColumn.force-hshift = #0
<ees c>2
- \once \override NoteColumn #'force-hshift = #0.5
+ \once \override NoteColumn.force-hshift = #0.5
des2
}
>>
}
@end lilypond
-Versuchen wir also, diese Musik selber zu notieren. Wie wir sehen
-werden, beinhaltet das einige Schwierigkeiten. Fangen wir an, wie
-wir es gelernt haben, indem wir mit der @code{<< \\ >>}-Konstruktion
-die drei Stimmen des ersten Taktes notieren:
+Pokusme se tedy tyto noty zapsat od začátku. Jak je zde
+vidět, je tu obsaženo několik potíží. Začneme, jak jsme
+se to naučili, pomocí konstrukcí @code{<< \\ >>},
+kterou zapíšeme tři hlasy prvního taktu:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff \relative c'' {
}
@end lilypond
-@cindex Hals nach unten
-@cindex Hals nach oben
-@cindex Notenhals, Richtung
-@cindex Richtung des Notenhalses
-@cindex Notenhalsrichtung
-@cindex Stimmen und Notenhalsrichtung
-@cindex Notenhalsrichtung in Stimmen
-
-Die Richtung des Notenhalses wird automatisch zugewiesen; die ungeraden
-Stimmen tragen Hälse nach oben, die gerade Hälse nach unten. Die Hälse
-für die Stimmen 1 und 2 stimmen, aber die Hälse in der dritten Stimme
-sollen in diesem Beispiel eigentlich nach unten zeigen. Wir können das
-korrigieren, indem wir die dritte Stimme einfach auslassen und die
-Noten in die vierte Stimme verschieben. Das wird einfach vorgenommen,
-indem noch ein Paar @code{\\}-Stimmen hinzugefügt wird.
+@cindex Nožička dolů
+@cindex Nožička nahoru
+@cindex Notová nožička, Směr
+@cindex Směr notové nožičky
+@cindex Hlasy a směr notové nožičky
+@cindex Směr notové nožičky ve hlasech
+
+Směr notové nožičky je přiřazen automaticky; hlasy s lichým
+číslem nesou nožičky nahoru, sudé mají nožičky dolů. Nožičky
+pro hlasy 1 a 2 jsou správně, ale nožičky třetího hlasu
+by v tomto příkladu měly vlastně ukazovat dolů. Můžeme to opravit
+jednoduše tak, že vypustíme třetí hlas, přeskočíme jej a noty
+umístíme do čtvrtého hlasu. To se udělá jednoduše přidáním
+páru @code{\\}.
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff \relative c'' {
@end lilypond
@noindent
-Wie zu sehen ist, ändert das die Richtung der Hälse, aber zeigt ein
-anderes Problem auf, auf das man manchmal bei mehreren Stimmen stößt:
-Die Hälse einer Stimme können mit den Hälsen anderer Stimmen kollidieren.
-LilyPond erlaubt Noten in verschiedenen Stimmen sich auf der gleichen
-vertikalen Position zu befinden, wenn die Hälse in entgegengesetzte
-Richtungen zeigen, und positioniert die dritte und vierte Stimme dann
-so, dass Zusammenstöße möglichst vermieden werden. Das funktioniert
-gewöhnlich recht gut, aber in diesem Beispiel sind die Noten der untersten
-Stimme eindeutig standardmäßig schlecht positioniert. LilyPond bietet
-verschiedene Möglichkeiten, die horizontale Position von Noten
-anzupassen. Wir sind aber noch nicht so weit, dass wir diese Funktionen
-anwenden könnten. Darum heben wir uns das Problem für einen späteren Abschnitt auf; siehe @code{force-hshift}-Eigenschaft in
-@ref{Überlappende Notation in Ordnung bringen}.
+Vidíme, že se tím mění směr nožiček, ale ukazuje se jiný
+problém, na který se někdy při více hlasech narazí:
+Nožičky not jednoho hlasu se mohou střetávat s nožičkami jiného hlasu.
+LilyPond dovoluje notám různých hlasů, aby se nacházely ve
+stejné svislé poloze, za předpokladu že nožičky ukazují v opačných
+směrech, a třetí a čtvrtý hlas pak umísťuje tak, aby pokud možno
+k vzájemnému střetu nedocházelo. Obvykle to pracuje
+dobře, ale v tomto případě jsou noty nejnižšího hlasu
+zřetelně nedobře umístěny. LilyPond nabízí několik různých způsobů,
+jak vodorovnou polohu not přizpůsobit. Nejsme však ještě tak daleko,
+abychom tyto funkce mohli použít. Proto
+tento problém odložíme na později; viz vlastnost @code{force-hshift} v
+@ref{Oprava překrývajících se not}.
@seealso
-Notationsreferenz: @ruser{Mehrere Stimmen}.
+Notace: @ruser{Více hlasů}.
-@node Přímé začátky hlasů
-@subsection Přímé začátky hlasů
+@node Přesně vyjádřené začátky hlasů
+@subsection Přesně vyjádřené začátky hlasů
@translationof Explicitly instantiating voices
@funindex \voiceOne
@funindex \oneVoice
@funindex oneVoice
@funindex \new Voice
-@cindex Voice context, erstellen von
-@cindex Stimmenkontexte, erstellen von
+@cindex Vytvoření prostředí hlasu
+@cindex Prostředí hlasu, vytvoření
-Voice-Kontexte können auch manuell innerhalb
-eines @code{<< >>}-Abschnittes initiiert werden. Mit den Befehlen
-@code{\voiceOne} bis hin zu @code{\voiceFour} kann jeder Stimme
-entsprechendes Verhalten von vertikaler Verschiebung und Richtung
-von Hälsen und anderen Objekten hinzugefügt werden. In längeren
-Partituren können die Stimmen damit besser auseinander gehalten
-werden.
+Prostředí hlasů lze vytvářet i ručně uvnitř bloku @code{<< >>}
+pro vytvoření vícehlesé hudby. Pomocí příkazů @code{\voiceOne} až
+@code{\voiceFour} lze ke každému hlasu přidat odpovídající chování
+svislého posunu a požadované směry nožiček, legatové obloučky
+a jiné předměty. V delších notových zápisech je tento způsob čistší,
+protože dovoluje, aby byly hlasy odděleny a aby se jim daly
+popisnější názvy.
-Die @code{<< \\ >>}-Konstruktion, die wir im vorigen Abschnitt
-verwendet haben:
+Stavba @code{<< \\ >>}, kterou jsme použili v předchozím
+úryvku:
@example
\new Staff @{
>>
@end example
-Beide würden folgendes Notenbild erzeugen:
+Obojí výše by vytvořilo následující notový obraz:
@c The following example should not display the code
@lilypond[ragged-right,quote]
>>
@end lilypond
-@cindex Stimmen, mehrere zu einer zusammenführen
-@cindex eine Stimme wiederherstellen
+@cindex Hlasy, sloučení více do jednoho
+@cindex Obnovení jednoho hlasu
-Der @code{\voiceXXX}-Befehl setzt die Richtung von Hälsen,
-Bögen, Artikulationszeichen, Text, Punktierungen und Fingersätzen.
-@code{\voiceOne} und @code{\voiceThree} lassen diese Objekte
-nach oben zeigen, @code{\voiceTwo} und @code{\voiceFour}
-dagegen lassen sie abwärts zeigen. Diese Befehle erzeugen eine
-horizontale Verschiebung, wenn es erforderlich ist, um Zusammenstöße
-zu vermeiden. Der Befehl
-@code{\oneVoice} stellt wieder auf das normale Verhalten um.
+Příkazy @code{\voiceXXX} nastavuje směr nožiček, legata
+ligatury, artikulace, textové poznámky, tečkování tečkovaných not
+a prstoklady. @code{\voiceOne} a @code{\voiceThree} nechají tyto
+předměty ukazovat nahoru, @code{\voiceTwo} a @code{\voiceFour} je
+naproti tomu nechají ukazovat dolů. Tyto příkazy rovněž vytvářejí
+vodorovný posun pro každý hlas, když se vyžaduje vyvarování se
+střetům notových hlaviček. Příkaz @code{\oneVoice} nastavení vrací
+na obvyklou hodnotu pro jeden hlas.
-Schauen wir uns in einigen einfachen Beispielen an, was genau
-die Befehle @code{\oneVoice}, @code{\voiceOne} und @code{voiceTwo}
-mit Text, Bögen und Dynamikbezeichnung anstellen:
+Podívejme se na některých jednoduchých příkladech, jaký přesně
+mají příkazy @code{\oneVoice}, @code{\voiceOne} a @code{voiceTwo}
+účinek na text, obloučky a označení dynamiky:
@lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
\relative c' {
% Default behavior or behavior after \oneVoice
- c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+ c4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
}
@end lilypond
@lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
\relative c' {
\voiceOne
- c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+ c4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
\oneVoice
- c,4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+ c,4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
}
@end lilypond
@lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
\relative c' {
\voiceTwo
- c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+ c4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
\oneVoice
- c,4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+ c,4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
}
@end lilypond
-Schauen wir und nun drei unterschiedliche Arten an, den gleichen
-Abschnitt polyphoner Musik zu notieren, jede Art mit ihren
-Vorteilen in unterschiedlichen Situationen. Wir benutzen dabei
-das Beispiel vom vorherigen Abschnitt.
+Nyní se podívejme na tři různé způsoby zápisu té samé pasáže
+vícehlasé hudby, z nichž každý má své výhody za jiných
+okolností. Použijeme k tomu příklad z předchozí části.
-Ein Ausdruck, der direkt innerhalb einer @code{<< >>}-Umgebung
-auftritt, gehört der Hauptstimme an. Das ist nützlich, wenn zusätzliche
-Stimme auftreten, während die Hauptstimme sich fortsetzt. Hier also
-eine bessere Version des Beispiels aus dem vorigen Abschnitt. Die
-farbigen Kreuz-Notenköpfe zeigen, dass die Hauptstimme sich jetzt in
-einem einzigen Stimmen (@code{voice})-Kontext befindet. Somit kann ein
-Phrasierungsbogen ober sie gesetzt werden.
+Výraz, který se vyskytuje přímo uvnitř @code{<< >>}, náleží
+hlavnímu hlasu (ale všimněte si @strong{not} ve stavbě @code{<< \\ >>}).
+Toto je užitečné, když se objeví dodatečné hlasy, zatímco hlavní hlas pokračuje.
+Zde je lepší verze našeho příkladu z předchozí části. Hlavičky not ve
+tvaru červeného diamantu ukazují, že se hlavní hlas nachází v prostředí
+jednotlivého hlasu. Tím se může frázovací oblouček malovat nad ně.
@lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
\new Staff \relative c' {
\new Voice {
% Set stems, etc., down
\voiceTwo
- r8 e4 d c8~ | c8 b16 a b8 g~ g2 |
+ r8 e4 d c8~ | 8 b16 a b8 g~ 2 |
}
% Initiate third voice
\new Voice {
}
@end lilypond
-@cindex Verschachteln von musikalischen Ausdrücken
+@cindex Vnoření hudebních výrazů
@cindex Verschachteln von gleichzeitigen Ausdrücken
-@cindex Ausdrücke, Verschachteln von
-@cindex Stimmen, temporär
-@cindex Stimmen, Verschachteln von
-@cindex Verschachteln von Stimmen
-@cindex temporäre Stimmen
+@cindex Výrazy, vnoření
+@cindex Hlasy, dočasné
+@cindex Hlasy, vnoření
+@cindex Vnoření hlasů
+@cindex Dočasné hlasy
-Tiefer verschachtelte polyphone Konstrukte sind möglich, und
-wenn eine Stimme nur kurz auftaucht, kann das der bessere Weg
-sein, Noten zu setzen:
+Hlouběji vnořené vícehlasé stavby jsou možné, a pokud se
+hlas objeví jen krátce, může to být přirozenější způsob
+sázení not:
@lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
\new Staff \relative c' {
\voiceTwo
r8 e4 d c8~
<<
- { c8 b16 a b8 g~ g2 | }
+ { c8 b16 a b8 g~ 2 | }
\new Voice {
\voiceThree
s4 b4 c2 |
}
@end lilypond
-@cindex Platzhalternoten
-@cindex unsichtbare Noten
-@cindex Noten verstecken
+@cindex Noty držící místo
+@cindex Neviditelné noty
+@cindex Skrytí not
-Diese Methode, neue Stimmen kurzzeitig zu verschachteln, bietet sich
-an, wenn nur sehr kleine Abschnitte polyphonisch gesetzt sind. Wenn
-aber die ganze Partitur polyphon ist, ist es meistens klarer, direkt
-unterschiedliche Stimmen über die gesamte Partitur hinweg einzusetzen.
-Hierbei kann man mit unsichtbaren Noten dann die Stellen überspringen,
-an denen die Stimme nicht auftaucht, wie etwa hier:
+Tento způsob krátkodobého vnoření nových hlasů je užitečný,
+když jsou vícehlasé jen malé části hudby. Ale když je vícehlasá celá
+osnova, je většinou jasnější použití více hlasů v celé osnově. Tady
+se dají místa, kde se hlas nevyskytuje, přeskočit pomocí neviditelných not,
+jako je tomu zde:
@lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
\new Staff \relative c' <<
\new Voice {
% Set stems, etc, down
\voiceTwo
- s4 r8 e4 d c8~ | c8 b16 a b8 g~ g2 |
+ s4 r8 e4 d c8~ | 8 b16 a b8 g~ 2 |
}
% Initiate third voice
\new Voice {
>>
@end lilypond
-@subsubheading Notenkolumnen
+@subsubheading Notové sloupce
-@cindex Notenkolumne
-@cindex Notenkollision
-@cindex Zusammenstöße von Noten
-@cindex Kollisionen von Noten
-@cindex Vertikale Position
-@cindex shift-Befehle
-@cindex Verschieben von Noten
+@cindex Notové sloupce
+@cindex Notové střety
+@cindex Svislé umístění
+@cindex Příkazy shift
+@cindex Posunutí not
@funindex \shiftOff
@funindex \shiftOn
@funindex \shiftOnn
@funindex shiftOnn
@funindex shiftOnnn
-Dicht notierte Noten in einem Akkord, oder Noten auf der gleichen
-Taktzeit aber in unterschiedlichen Stimmen, werden in zwei, manchmal
-auch mehreren Kolumnen gesetzt, um die Noten am Überschneiden zu
-hindern. Wir bezeichnen sie als Notenkolumnen. Jede Stimme hat
-eine eigene Kolumne, und ein stimmenabhängiger Verschiebunsbefehl (engl.
-shift) wird eingesetzt, wenn eine Kollision auftreten könnte.
-Das zeigt das Beispiel oben. Im zweiten Takt wird das C der zweiten
-Stimme nach rechts verschoben, relativ gesehen zum D der ersten Stimme,
-und im letzten Akkord wird das C der dritten Stimme auch nach
-rechts verschoben im Verhältnis zu den anderen Stimmen.
-
-Die Befehle @code{\shiftOn}, @code{\shiftOnn}, @code{\shiftOnnn} und
-@code{\shiftOff} bestimmen den Grad, zu dem Noten und Akkorde
-verschoben werden sollen, wenn sich sonst eine Kollision nicht
-vermeiden ließe. Die Standardeinstellung ist, dass die äußeren
-Stimmen (also normalerweise Stimme 1 und 2) @code{\shiftOff}
-eingestellt haben, während für die inneren Stimmen (3 und 4)
-@code{\shiftOn} eingeschaltet ist. Wenn eine Verschiebung
-auftritt, werden Stimmen 1 und 3 nach rechts und Stimmen 2 und 4
-nach links verschoben.
-
-@code{\shiftOnn} und @code{\shiftOnnn} definieren weitere
-Verschiebungsebenen, die man kurzzeitig anwählen kann, um
-Zusammenstöße in komplexen Situationen aufzulösen, siehe auch
-@ref{Beispiele aus dem Leben}.
-
-Eine Notenkolumne kann nur eine Note (oder einen Akkord) von
-einer Stimme mit Hälsen nach oben und eine Note (oder einen
-Akkord) von einer Stimme mit Hälsen nach unten tragen. Wenn
-Noten von zwei Stimmen mit den Hälsen in die gleiche Richtung
-an der selben Stelle auftreten und in beiden Stimmen ist
-keine Verschiebung oder die gleiche Verschiebungsebene
-definiert, wird die Fehlermeldung
-@qq{zu viele kollidierende Notenspalten werden ignoriert}
-ausgegeben.
+Hustě zapisované noty v akordu, nebo noty vyskytující se ve stejnou
+dobu ale v různých hlasech, jsou uspořádány do dvou, někdy i do více,
+sloupců, aby se zabránilo překrytí hlaviček not. Označují se jako
+notové sloupce. Každý hlas má svůj vlastní sloupec, a příkaz pro posun
+závislý na hlase (ang. shift) se na notový sloupec použije, jestliže
+by jinak došlo ke střetu. To ukazuje příklad výše. Ve druhém taktu
+je C druhého hlasu posunuto doprava, ve vztahu k D v prvním hlasu, a
+v posledním akordu je C v třetím hlasu posunuto doprava, ve vztahu
+k jiným hlasům.
+
+Příkazy @code{\shiftOn}, @code{\shiftOnn}, @code{\shiftOnnn} a
+@code{\shiftOff} určují stupeň, k němuž se mají noty a akordy
+hlasu posunout, když se nedá vyhnout střetu jinak. Ve výchozím
+nastavení se vnější hlasy nastavují (obyčejně jde o hlasy
+jedna a dva) tak, že mají stanoveno @code{\shiftOff}, zatímco pro
+vnitřní hlasy (tři a čtyři) je stanoveno @code{\shiftOn}.
+Když se použije posunutí, posunou se hlasy jedna a tři doprava
+a hlasy dva a čtyři doleva.
+
+@code{\shiftOnn} a @code{\shiftOnnn} stanovují další úrovně posunu,
+které mohou být stanoveny krátkodobě kvůli vyřešení střetů
+ve složitých situacích. Podívejte se také na @ref{Příklady ze života}.
+
+Notový sloupec může obsahovat jen jednu notu (nebo jeden akord) hlasu
+s nožičkami nahoru a jednu notu (nebo jeden akord) hlasu
+s nožičkami dolů. Pokud jsou na témže místě umístěny noty dvou hlasů,
+které mají své nožičky v tomtéž směru, a u obou hlasů není žádný
+posun, nebo je stanoven stejný posun, je vydáno hlášení o chybě
+@qq{Příliš mnoho střetávajících se notových sloupců}.
@seealso
-Notationsreferenz: @ruser{Mehrere Stimmen}.
+Notace: @ruser{Více hlasů}.
@node Hlasy a zpěvy
@subsection Hlasy a zpěvy
@translationof Voices and vocals
-Die Notation von Vokalmusik ihre eigene Schwierigkeit, nämlich
-die Kombination von zwei Ausdrücken: den Noten und dem Text.
-Achtung: Der Gesangstext wird auf Englisch @qq{lyrics} genannt.
+Notový zápis vokální hudby má své vlastní obtíže, je totiž
+potřeba spojení dvou výrazů: not a textu.
+Pozor: Textu písně se v angličtině říká @qq{lyrics}.
@funindex \new Lyrics
@funindex \lyricsto
@funindex lyricsto
@funindex Lyrics
-@cindex Lyrics context, erstellen
-@cindex Gesangtext, Verbindung mit Noten
-
-Wir haben schon den @code{\addlyrics@{@}}-Befehl betrachtet,
-mit dem einfache Partituren gut erstellt werden können.
-Diese Methode ist jedoch recht eingeschränkt. Wenn der Notensatz
-komplexer wird, muss der Gesangstext mit einem neuen
-@code{Lyrics}-Kontext begonnen werden (mit dem Befehl
-@code{\new Lyrics}) und durch den Befehl @code{\lyricsto@{@}}
-mit einer bestimmten Stimme verknüpft werden, indem die
-Bezeichnung der Stimme benutzt wird.
+@cindex Prostředí text písně, vytvoření
+@cindex Text písně, spojení s notami
+
+Již jste viděli příkaz @code{\addlyrics@{@}}, s nímž lze
+dobře vytvářet jednoduché osnovy. Tento způsobem je ale docela
+omezený. U složitějších not se musí text písně začít novým prostředím
+@code{Lyrics} (pomocí příkazu @code{\new Lyrics}) a přesně
+spojit text s notami určitého hlasu příkazem @code{\lyricsto@{@}} tak, že
+se použije označení přiřazené hlasu.
@lilypond[quote,verbatim]
<<
>>
@end lilypond
-Beachten Sie, dass der Notentext nur mit einem @code{Voice}-Kontext
-verknüpft werden kann, nicht mit einem @code{Staff}-Kontext.
-In diesem Fall also müssen Sie ein System (@code{Staff}) und
-eine Stimme (@code{Voice}) explizit erstellen, damit alles
-funktioniert.
+Všimněte si, že text k notám může být spojen jedině s prostředím
+@code{Voice}, @emph{ne} s prostředím @code{Staff}. V tomto
+případě je také nutné přesně vytvořit prostředí osnovy @code{Staff}
+a hlasu @code{Voice}, aby všechno fungovalo.
-@cindex Gesangstext und Balken
-@cindex Text und Balken
-@cindex Balken und Text
+@cindex Text písně a trámce
+@cindex Text a trámce
+@cindex Trámce a text
@funindex \autoBeamOff
@funindex autoBeamOff
-Die automatischen Balken, die LilyPond in der Standardeinstellung
-setzt, eignen sich sehr gut für instrumentale Musik, aber nicht
-so gut für Musik mit Text, wo man entweder gar keine Balken
-benutzt oder sie einsetzt, um Melismen zu verdeutlichen.
-Im Beispiel oben wird deshalb der Befehl @code{\autoBeamOff}
-eingesetzt um die automatischen Balken (engl. beam) auszuschalten.
+Automatické trámce, jež LilyPond používá ve výchozím nastavení, pracují
+dobře pro instrumentální hudbu, ale ne tak dobře v případě hudby s textem,
+kde se trámce nepožadují buď vůbec, nebo se jich užívá na ukázání
+melismat v textu písně. V příkladu výše se používá příkaz
+@code{\autoBeamOff} k vypnutí automatických trámců (ang. beam).
@funindex \new ChoirStaff
@funindex \lyricmode
@funindex ChoirStaff
@funindex lyricmode
-@cindex Vokalpartitur, Aufbau
-@cindex Chorpartitur, Aufbau
-
-Wir wollen das frühere Beispiel von @notation{Judas Maccabæus}
-benutzen, um diese flexiblere Technik für Gesangstexte
-zu illustrieren. Das Beispiel wurde so umgeformt, dass jetzt
-Variablen eingesetzt werden, um den Text und die Noten
-von der Partiturstruktur zu trennen. Es wurde zusätzlich
-eine Chorpartiturklammer hinzugefügt. Der Gesangtext muss mit
-@code{\lyricmode} eingegeben werden, damit er als Text und
-nicht als Noten interpretiert werden kann.
+@cindex Vokální notový zápis, stavba
+@cindex Sborový notový zápis, stavba
+
+Chceme použít dřívější příklad @notation{Judas Maccabæus}
+na znázornění těchto průžných technik pro texty písní. Příklad
+byl předělán tak, aby se teď dosadily proměnné, aby byl oddělen
+text a noty od stavby notového zápisu. Byla dodatečně přidána
+závorka sborového notového zápisu. Text písně se musí zadat s
+@code{\lyricmode}, aby byl vykládán jako text a
+ne jako noty.
@lilypond[quote,verbatim]
global = { \key f \major \time 6/8 \partial 8 }
SopOneMusic = \relative c'' {
- c8 | c8([ bes)] a a([ g)] f | f'4. b, | c4.~ c4
+ c8 | c8([ bes)] a a([ g)] f | f'4. b, | c4.~ 4
}
SopOneLyrics = \lyricmode {
Let | flee -- cy flocks the | hills a -- dorn, __
}
@end lilypond
-Dies ist die Grundstruktur für alle Chorpartituren. Mehr
-Systeme können hinzugefügt werden, wenn sie gebraucht werden, mehr
-Stimmen können zu jedem System hinzugefügt werden, mehr
-Strophen können zum Text hinzugefügt werden, und schließlich
-können die Variablen schnell in eine eigene Datei verschoben
-werden, wenn sie zu lang werden sollten.
-
-@cindex Choralnotation
-@cindex Hymnus-Notation
-@cindex SATB-Partitur
-@cindex mehrere Strophen
-@cindex Strophen, mehrere
-@cindex Choral mit mehreren Strophen
-
-Hier ein Beispiel der ersten Zeile eines Chorals mit vier
-Strophen für gemischten Chor. In diesem Fall ist der Text
-für alle vier Stimmen identisch. Beachten Sie, wie die
-Variablen eingesetzt werden, um Inhalt (Noten und Text) und Form
-(die Partitur) voneinander zu trennen. Eine Variable wurde
-eingesetzt, um die Elemente, die auf beiden Systemen auftauchen,
-aufzunehmen, nämlich Taktart und Tonart. Solch eine
-Variable wird oft auch mit @qq{global} bezeichnet.
+Toto je základní stavba pro všechny notové zápisy sboru. Je
+možné přidat více velkých osnov, když jsou potřeba. Ke každé
+velké osnově je možné přidat více hlasů, je možné přidat více
+slok k textu, a konečně lze proměnné rychle přesunout do
+vlastního souboru, když by se staly příliš dlouhými.
+
+@cindex Chorálová notace
+@cindex Notace hymnu
+@cindex Notový zápis SATB
+@cindex Více slok
+@cindex Sloky, více
+@cindex Choral s více slokami
+
+Zde příklad prvního řádku chorálu se čtyřmi slokami
+pro smíšený sbor. V tomto případě je text pro všechny
+čtyři hlasy stejný. Všimněte si, jak se dosazují proměnné,
+aby od sebe oddělily obsah (noty a text) a formu (notový
+zápis). Byla dosazena proměnné, aby přijala prvky,
+které se objevují na obou, osnovách, totiž druh taktu a
+tóninu. Taková proměnná se často označuje @qq{global}.
@lilypond[quote,verbatim]
keyTime = { \key c \major \time 4/4 \partial 4 }
@seealso
-Notation Reference: @ruser{Notation von Gesang}.
+Notace: @ruser{Notový zápis zpěvu}.
-@node Souvislosti a rytci
-@section Souvislosti a rytci
+@node Prostředí a rytci
+@section Prostředí a rytci
@translationof Contexts and engravers
-Souvislosti a rytci (@qq{Stempel}) sind in den vorherigen
+Prostředí a rytci (@qq{Stempel}) sind in den vorherigen
Abschnitten schon aufgetaucht; hier wollen wir uns ihnen
nun etwas ausführlicher widmen, denn sie sind sehr
wichtig, um Feineinstellungen in der LilyPond-Notenausgabe
vornehmen zu können.
@menu
-* Vysvětlení souvislostí::
-* Vytvoření souvislostí::
+* Vysvětlení prostředí::
+* Vytvoření prostředí::
* Vysvětlení rytců::
-* Změna souvisejících vlastností::
+* Změna vlastností prostředí::
* Přidání a odstranění rytců::
@end menu
-@node Vysvětlení souvislostí
-@subsection Vysvětlení souvislostí
+@node Vysvětlení prostředí
+@subsection Vysvětlení prostředí
@translationof Contexts explained
@cindex Kontexte erklärt
@seealso
-Notationreferenz: @ruser{Vysvětlení souvislostí}.
+Notationreferenz: @ruser{Vysvětlení prostředí}.
-@node Vytvoření souvislostí
-@subsection Vytvoření souvislostí
+@node Vytvoření prostředí
+@subsection Vytvoření prostředí
@translationof Creating contexts
@funindex \new
innerhalb der @code{\score}-Umgebung interpretiert wird. Standard-Werte
von Kontexteigenschaften, die für einen bestimmten @code{Score} gelten
sollen, können innerhalb der @bs{}@code{layout}-Umgebung definiert werden.
-Siehe @ref{Změna souvisejících vlastností,,změnu souvisejících vlastností}.}
+Siehe @ref{Změna vlastností prostředí,,změnu vlastností prostředí}.}
Wir haben schon viele explizite Beispiel gesehen, in denen
neue @code{Staff}- und @code{Voice}-Kontexte erstellt wurden, aber
@seealso
-Notationsreferenz: @ruser{Vytvoření souvislostí}.
+Notationsreferenz: @ruser{Vytvoření prostředí}.
@node Vysvětlení rytců
@tab Erstellt Notenschlüssel.
@item Completion_heads_engraver
@tab Teilt Noten in kleiner Werte, wenn sie über die Taktlinie reichen.
-@c The old Dynamic_engraver is deprecated. -jm
-@item New_dynamic_engraver
+@item Dynamic_engraver
@tab Erstellt Dynamik-Klammern und Dynamik-Texte.
@item Forbid_line_break_engraver
@tab Verbietet Zeilenumbrüche, solange ein musikalisches Element aktiv ist.
Referenz der Interna: @rinternals{Engravers and Performers}.
-@node Změna souvisejících vlastností
-@subsection Změna souvisejících vlastností
+@node Změna vlastností prostředí
+@subsection Změna vlastností prostředí
@translationof Modifying context properties
@cindex Kontext-Eigenschaften, Verändern
>>
@end lilypond
-Ein anderes Beispiel ist die Eigenschaft @code{clefOctavation}:
+Ein anderes Beispiel ist die Eigenschaft @code{clefTransposition}:
wenn sie im @code{Score}-Kontext gesetzt wird, ändert sich sofort
der Wert der Oktavierung in allen aktuellen Systemen und wird
auf einen neuen Wert gesetzt, der sich auf alle Systeme auswirkt.
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff \with {
- \remove Staff_symbol_engraver
+ \remove "Staff_symbol_engraver"
}
\relative c' {
c4 d
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff <<
\new Voice \with {
- \consists Ambitus_engraver
+ \consists "Ambitus_engraver"
} {
\relative c'' {
\voiceOne
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff \with {
- \consists Ambitus_engraver
+ \consists "Ambitus_engraver"
}
<<
\new Voice {
\layout {
\context {
\Staff
- \consists Ambitus_engraver
+ \consists "Ambitus_engraver"
}
}
}
haben die grundlegenden Konzepte verstanden. Aber wie
erhalten Sie genau die Systeme, die Sie brauchen? Es
gibt eine ganze Anzahl an fertigen Vorlagen
-(siehe @ref{Vorlagen}), mit denen Sie beginnen
+(siehe @ref{Předlohy}), mit denen Sie beginnen
können. Aber was, wenn Sie nicht genau das finden,
was Sie brauchen? Lesen Sie weiter.
@seealso
Die Vorlagen, mit denen wir begonnen haben, können im
-Anhang @qq{Vorlagen} gefunden werden, siehe
-@ref{Ein einzelnes System}.
+Anhang @qq{Předlohy} gefunden werden, siehe
+@ref{Jednotlivá notová osnova}.
@node Čtyřhlasý notový zápis SATB
Keine der Vorlage bietet diesen Aufbau direkt an. Die Vorlage, die
am nächsten daran liegt, ist @qq{SATB-Partitur und automatischer
-Klavierauszug}, siehe @ref{Vokalensemble}. Wir müssen diese
+Klavierauszug}, siehe @ref{Vokální soubor}. Wir müssen diese
Vorlage aber so anpassen, dass die Noten für das Klavier nicht
automatisch aus dem Chorsatz generiert werden. Die Variablen
für die Noten und den Text des Chores sind in Ordnung, wir
@}
>> % end ManualOne Staff context
\new Staff = "ManualTwo" \with @{
- \override VerticalAxisGroup
- #'staff-staff-spacing #'stretchability = 5
+ \override VerticalAxisGroup.staff-staff-spacing.stretchability = 5
@} <<
\keyTime
\clef "bass"
d2 c2 |
}
ManualOneVoiceTwoMusic = \relative c' {
- ees16 d ees8~ ees16 f ees d c8 d~ d c~ |
- c8 c4 b8 c8. g16 c b c d |
+ ees16 d ees8~ 16 f ees d c8 d~ d c~ |
+ 8 c4 b8 c8. g16 c b c d |
}
ManualTwoMusic = \relative c' {
- c16 b c8~ c16 b c g a8 g~ g16 g aes ees |
- f16 ees f d g aes g f ees d e8~ ees16 f ees d |
+ c16 b c8~ 16 b c g a8 g~ 16 g aes ees |
+ f16 ees f d g aes g f ees d e8~ 8es16 f ees d |
}
PedalOrganMusic = \relative c {
- r8 c16 d ees d ees8~ ees16 a, b g c b c8 |
+ r8 c16 d ees d ees8~ 16 a, b g c b c8 |
r16 g ees f g f g8 c,2 |
}
}
>> % end ManualOne Staff context
\new Staff = "ManualTwo" \with {
- \override VerticalAxisGroup
- #'staff-staff-spacing #'stretchability = 5
+ \override VerticalAxisGroup.staff-staff-spacing.stretchability = 5
} <<
\keyTime
\clef "bass"
@c TODO Avoid padtext - not needed with skylining
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
dolce = \markup { \italic \bold dolce }
-padText = { \once \override TextScript #'padding = #5.0 }
+padText = { \once \override TextScript.padding = #5.0 }
fthenp=_\markup {
\dynamic f \italic \small { 2nd } \hspace #0.1 dynamic p
}
violin = \relative c'' @{
\repeat volta 2 @{
c4._\markup @{ \italic \bold dolce @} b8 a8 g a b
- \once \override TextScript #'padding = #5.0
+ \once \override TextScript.padding = #5.0
c4.^"hi there!" d8 e' f g d
c,4.\markup @{
\dynamic f \italic \small @{ 2nd @} \hspace #0.1 \dynamic p
(parser location padding)
(number?)
#{
- \once \override TextScript #'padding = $padding
+ \once \override TextScript.padding = $padding
#})
\relative c''' {
projects / lilypond.git / blobdiff