matoucí. V této kapitole by proto z toho důvodu měla být představena
část z těchto staveb. Mnohé ale bude pro zjednodušení
vynecháno. Na úplný popis vstupního formátu se podívejte
-na @ruser{stavbu souboru}.
+na @ruser{Stavba souboru}.
Většinu příkladů v této příručce představují malé úryvky, jako
je tento:
@code{\layout @{ @}} a @code{\midi @{@}}. Když se objeví v nějakém
souboru, vede to k tomu, že Lilypond vytvoří tisknutelný soubor PDF
popřípadě soubor MIDI. Přesněji jsou popsány v uživatelské příručce -
-doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} und
+doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} a
@ruser{Vytváření souborů MIDI}.
@cindex Notové zápisy, více
jak se text písně zapisuje, přečtěte si ještě
jednou o @code{\addlyrics} v @ref{Zápis jednoduchých písní,,zápisu jednoduchých písní}.
-@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
\score {
<<
- \new Staff = "Zpěvák" <<
- \new Voice = "Zpěvní hlas" { c'1 }
+ \new Staff = "singer" <<
+ \new Voice = "vocal" { c'1 }
\addlyrics { And }
>>
- \new PianoStaff = "Klavír" <<
- \new Staff = "nahoře" { }
- \new Staff = "dole" { }
+ \new PianoStaff = "piano" <<
+ \new Staff = "upper" { c'1 }
+ \new Staff = "lower" { c'1 }
>>
>>
\layout { }
Takže nyní máme, když přidáme několik not a basový klíč
pro levou ruku, následující příklad:
-@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
-melodie = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
-text = \lyricmode { And God said, }
-nahoře = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
-dole = \relative c { b2 e }
+melody = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
+text = \lyricmode { And God said, }
+upper = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
+lower = \relative c { b2 e }
\score {
<<
- \new Staff = "Zpěvák" <<
- \new Voice = "Zpěvní hlas" { \melodie }
+ \new Staff = "singer" <<
+ \new Voice = "vocal" { \melody }
\addlyrics { \text }
>>
- \new PianoStaff = "Klavír" <<
- \new Staff = "nahoře" { \upper }
- \new Staff = "dole" {
+ \new PianoStaff = "piano" <<
+ \new Staff = "upper" { \upper }
+ \new Staff = "lower" {
\clef "bass"
\lower
}
{ g8\( a b[ c b\) a] g4 }
@end lilypond
-Im Allgemeinen können die verschiedenen Klammerarten,
-Klammer-artigen Konstruktionen, Haltebögen,
-Triolen und Vorschlagnoten beliebig kombiniert werden.
-Das folgende Beispiel zeigt einen Balken, der in eine Triole reicht
-(Zeile 1), eine Bindebogen, der ebenfalls in eine Triole
-reicht (Zeile 2), einen Balken und einen Bindeboden in eine Triole,
-ein Haltebogen, der über zwei Triolen läuft, sowie einen
-Phrasierungsbogen, der in einer Triole beginnt (Zeilen 3 und 4).
+Ve všeobecnosti se dá říct, že mohou být různé druhy závorek,
+staveb na způsob závorek, legatových obloučků,
+triol a ozdob libovolně dávány dohromady.
+Následující příklad ukazuje trámec, který sahá až k triole
+(řádek 1), ligaturu, která rovněž dosahuje k triole
+(řádek 2), trámec a ligaturu sahající k triole,
+oblouček, který běží přes dvě trioly, jakož i frázovací
+oblouček, který začíná u trioly (řádky 3 a 4).
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
{
@section Hlasy obsahují noty
@translationof Voices contain music
-Sänger brauchen Stimmen zum Singen, und LilyPond braucht sie auch:
-in der Tat sind alle Noten für alle Instrumente in einer Partitur
-innerhalb von Stimmen gesetzt. Die Stimme ist das grundlegendste Prinzip
-von LilyPond.
+Zpěváci potřebují ke zpívání hlasy, a LilyPond je potřebuje také:
+ve skutečnosti jsou všechny noty pro všechny nástroje zapsány v
+v notovém zápisu uvnitř hlasů. Hlas je v LilyPondu
+tím nejzákladnějším pojmem.
@menu
* Slyším hlasy::
@subsection Slyším hlasy
@translationof I'm hearing Voices
-@cindex Polyphonie
-@cindex Ebenen
-@cindex mehrere Stimmen
-@cindex Stimmen, mehrere
+@cindex Vícehlasost
+@cindex Úrovně
+@cindex Vícehlasy
+@cindex Hlasy, více
@cindex Voice context
@cindex context, Voice
-@cindex Kontext, Stimme
-@cindex Stimmenkontext
-@cindex gleichzeitige Noten
-@cindex Stimmen versus Akkorde
-@cindex Akkorde versus Stimmen
-@cindex Noten gleichzeitig
-
-Die grundlegendsten und innersten Ebenen ein einer LilyPond-Partitur
-werden @qq{Voice context} (Stimmenkontext) oder auch nur @qq{Voice}
-(Stimme) genannt. Stimmen werden in anderen Notationsprogrammen
-manchmal auch als @qq{layer} (Ebene) bezeichnet.
-
-Tatsächlich ist die Stimmenebene die einzige, die wirklich Noten
-enthalten kann. Wenn kein Stimmenkontext explizit erstellt wird,
-wird er automatisch erstellt, wie am Anfang dieses Kapitels
-gezeigt. Manche Instrumente wie etwa die Oboe können nur eine
-Note gleichzeitig spielen. Noten für solche Instrumente sind
-monophon und brauchen nur eine einzige Stimme. Instrumente, die
-mehrere Noten gleichzeitig spielen können, wie das Klavier, brauchen
-dagegen oft mehrere Stimmen, um die verschiedenen gleichzeitig
-erklingenden Noten mit oft unterschiedlichen Rhythmen darstellen
-zu können.
-
-Eine einzelne Stimme kann natürlich auch vielen Noten in einem Akkord
-enthalten -- wann also braucht man dann mehrere Stimmen? Schauen wir
-uns zuerst dieses Beispiel mit vier Akkorden an:
+@cindex Prostředí hlasu
+@cindex Prostředí, hlas
+@cindex Současné noty
+@cindex Hlasy proti akordům
+@cindex Akordy proti hlasům
+@cindex Noty současně
+
+Nejnižší, nejzákladnější a nejvnitřnější úrovně v LilyPondovském notovém
+zápisu jsou nazvány @qq{Voice context} (prostředí hlasu) nebo také jen @qq{Voice}
+(hlas). Hlasy jsou v jiných notačních programech někdy označovány
+jako @qq{layer} (úroveň).
+
+Skutečně je úroveň hlasu tou jedinou, která opravdu může obsahovat
+noty. Pokud není otevřeně vytvořeno žádné prostředí hlasu,
+je jedno vytvořeno automaticky, jak to bylo ukázáno na začátku
+této kapitoly. Některé nástroje, jako je tomu například u hoboje, mohou
+zároveň zahrát jen jednu notu. Noty pro takové nástroje jsou jednohlasé
+a potřebují jen jeden hlas. Nástroje, které současně dokáží zahrát
+více not, jako klavír, naproti tomu často potřebují více
+hlasů, aby mohly popsat různé současně zaznívající noty
+s často rozdílnými rytmy.
+
+Jeden hlas přirozeně může v jednom akordu obsahovat více not
+-- takže kdy přesně je potřeba více hlasů? Podívejme se nejprve na
+tento příklad se čtyřmi akordy:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=1]
\key g \major
<d g>4 <d fis> <d a'> <d g>
@end lilypond
-Das kann ausgedrückt werden, indem man die einfachen spitzen Klammern
-@code{< ... >} benützt, um Akkorde anzuzeigen. Hierfür braucht man
-nur eine Stimme. Aber gesetzt der Fall das Fis sollte eigentlich
-eine Achtelnote sein, gefolgt von einer Achtelnote G (als Durchgangsnote
-hin zum A)? Hier haben wir also zwei Noten, die zur gleichen Zeit
-beginnen, aber unterschiedliche Dauern haben: die Viertelnote D und die
-Achtelnote Fis. Wie können sie notiert werden? Als Akkord kann man sie
-nicht schreiben, weil alle Noten in einem Akkord die gleiche Länge besitzen
-müssen. Sie können auch nicht als aufeinanderfolgende Noten geschrieben
-werden, denn sie beginnen ja zur selben Zeit. In diesem Fall also brauchen
-wir zwei Stimmen.
+To lze vyjádřit tak, že se pro ukázání akordů použijí jednoduché špičaté
+závorky @code{< ... >}. A pro to je potřeba jen jednoho
+hlasu. Ale předpokládejme, že by Fis bylo vlastně osminovou
+notou, kterou následuje osminová nota G (jako průchodný tón
+k A)? Zde máme dvě noty, které začínají ve stejnou dobu,
+ale mají rozdílné doby trvání: čtvrťová nota D a osminová nota
+Fis. Jak by je šlo zapsat? Jako akord je napsat nejde,
+protože v jednom akordu musejí mít všechny noty stejnou
+délku. Ani nemohou být zapsány jako po sobě jdoucí noty,
+neboť začínají v ten samý čas. V takovém případě tedy potřebujeme dva
+hlasy.
-Wie aber wird das in der LilyPond-Syntax ausgedrückt?
+Jak se to ale vyjádří v LilyPondovské skladbě?
@funindex << \\ >>
@funindex \\
-Die einfachste Art, Fragmente mit mehr als einer Stimme auf einem System
-zu notieren, ist, die Stimmen nacheinander (jeweils mit den Klammern
-@code{@{ ... @}}) zu schreiben und dann mit den spitzen Klammern
-(@code{<<...>>}) simultan zu kombinieren. Die beiden Fragmente müssen
-zusätzlich noch mit zwei Backslash-Zeichen (@code{\\}) voneinander
-getrennt werden, damit sie als zwei unterschiedliche Stimmen erkannt
-werden. Ohne diese Trenner würden sie als eine einzige Stimme notiert
-werden. Diese Technik ist besonders dann angebracht, wenn es sich bei
-den Noten um hauptsächlich homophone Musik handelt, in der hier und da
-polyphone Stellen vorkommen.
+Nejjednodušším způsobem, jak provést zápis částí s více než jedním hlasem
+na osnovu, je hlasy zapsat za sebou (pokaždé se závorkami
+@code{@{ ... @}}), a pak je souběžně spojit špičatými závorkami
+(@code{<<...>>}). Obě části ještě dodatečně musejí být jedna od druhé
+odděleny dvěma zpětnými lomítky (@code{\\}),
+aby byly rozpoznány jako dva různé hlasy. Bez těchto oddělovačů by
+byly zapsány jako jeden hlas. Tato technika je obzvláště vhodná, když
+se jedná o noty, které jsou jako hudba především jednohlasé,
+v nichž se ale příležitostně sem tam vyskytují místa, která jsou
+vícehlasá.
-So sieht es aus, wenn die Akkorde in zwei Stimmen aufgeteilt werden
-und zur Durchgangsnote noch ein Bogen hinzugefügt wird:
+Takto to vypadá, když jsou akordy rozděleny do dvou hlasů
+a k průchodnému tónu je ještě přidán legatový oblouček:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key g \major
<< { g4 fis8( g) a4 g } \\ { d4 d d d } >>
@end lilypond
-Beachte, dass die Hälse der zweiten Stimme nun nach unten zeigen.
+Všimněte si, že nožičky druhého hlasu nyní ukazují dolů.
-Hier ein anderes Beispiel:
+Tady je jiný jednoduchý příklad:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key d \minor
<< { a2. r4 } \\ { fis2. s4 } >>
@end lilypond
-Es ist nicht notwendig, für jeden Takt eine eigene
-@code{<< \\ >>}-Konstruktion zu benutzen. Bei Musik mit nur wenigen
-Noten pro Takt kann es die Quelldatei besser lesbar machen, aber
-wenn in einem Takt viele Noten vorkommen, kann man die gesamten Stimmen
-separat schreiben, wie hier:
+Není nutné používat pro každý takt vlastní stavbu
+@code{<< \\ >>}. U hudby s jen málo notami na takt to může
+zdrojový soubor udělat čitelnějším, ale když se v jednom taktu vyskytuje
+mnoho not, může být lepší napsat každý hlas odděleně,
+jako zde:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key d \minor
} >>
@end lilypond
-Dieses Beispiel hat nur zwei Stimmen, aber die gleiche Konstruktion kann
-angewendet werden, wenn man drei oder mehr Stimmen hat, indem man weitere
-Backslash-Trenner hinzufügt.
+Tento příklad má jen dva hlasy, ale stejné stavby lze použít,
+když máme tři nebo více hlasů, tak, že přidáme více oddělovačů,
+zpětných lomítek.
-Die Stimmenkontexte tragen die Namen @code{"1"}, @code{"2"} usw. In jedem
-dieser Kontexte wird die vertikale Ausrichtung von Hälsen, Bögen, Dynamik-Zeichen
-usw. entsprechend ausgerichtet.
+Hlasová prostředí nesou názvy @code{"1"}, @code{"2"} atd. V každém
+z těchto prostředí je nastaven svislý směr nožiček, legatových obloučků,
+ligatur, značek pro dynamiku atd. tak, jak se patří.
@lilypond[quote,verbatim]
\new Staff \relative c' {
}
@end lilypond
-Diese Stimmen sind alle getrennt von der Hauptstimme, die die Noten
-außerhalb der @code{<< .. >>}-Konstruktion beinhaltet. Lassen wir es
-uns die @emph{simultane Konstruktion} nennen. Bindebögen und Legatobögen
-können nur Noten in der selben Stimmen miteinander verbinden und können
-also somit nicht aus der simultanen Konstruktion hinausreichen. Umgekehrt
-gilt, dass parallele Stimmen aus eigenen simultanen Konstruktionen auf
-dem gleichen Notensystem die gleiche Stimme sind. Auch andere, mit dem
-Stimmenkontext verknüpfte Eigenschaften erstrecken sich auf alle
-simultanen Konstrukte. Hier das gleiche Beispiel, aber mit unterschiedlichen Farben für die Notenköpfe der unterschiedlichen Stimmen.
-Beachten Sie, dass Änderungen in einer Stimme sich nicht auf die anderen
-Stimmen erstrecken, aber sie sind weiterhin in der selben Stimme vorhanden,
-auch noch später im Stück. Beachten Sie auch, dass übergebundene Noten
-über die gleiche Stimme in zwei Konstrukten verteilt werden können, wie
-hier an der blauen Dreieckstimme gezeigt.
+Tyto hlasy jsou všechny odděleny od hlavního hlasu, který obsahuje noty
+mimo stavbu @code{<< .. >>}. Pojmenujme ji
+@emph{souběžná stavba}. Ligatury a legatové obloučky
+mohou dohromady spojovat pouze noty uvnitř těchže hlasů a nemohou tedy
+přesahovat do souběžné stavby a ze souběžné stavby. Obráceně platí,
+že současné hlasy z vlastní souběžné stavby ve stejné notové osnově
+jsou týmiž hlasy. Na všechny souběžné stavby se vztahují i jiné
+s prostředím hlasu spojené vlastnosti. Zde je stejný příklad,
+ale s různými barvami a hlavičkami not pro každý hlas.
+Všimněte si, že změny v jednom hlasu se nevztahují na jiné hlasy,
+ale nadále trvají v tomtéž hlase a jsou v něm přítomny ještě později.
+Všimněte si také, že spojené noty mohou být rozděleny přes stejný hlas
+do dvou staveb, jak je to ukázáno zde na modrém trojúhelníkovém hlase.
@lilypond[quote,verbatim]
\new Staff \relative c' {
@funindex \voiceFourStyle
@funindex \voiceNeutralStyle
-Die Befehle @code{\voiceXXXStyle} sind vor allem dazu da, um in
-pädagogischen Dokumenten wie diesem hier angewandt zu werden.
-Sie verändern die Farbe des Notenkopfes, des Halses und des Balkens, und
-zusätzlich die Form des Notenkopfes, damit die einzelnen Stimmen
-einfach auseinander gehalten werden können. Die erste Stimme ist als
-rote Raute definiert, die zweite Stimme als blaue Dreiecke, die dritte
-Stimme als grüne Kreise mit Kreuz und die vierte Stimme (die hier nicht
-benutzt wird) hat dunkelrote Kreuze. @code{\voiceNeutralStyle} (hier auch
-nicht benutzt) macht diese Änderungen rückgängig. Später soll gezeigt
-werden, wie Befehle wie diese vom Benutzer selber erstellt werden
-können. Siehe auch @ref{Sichtbarkeit und Farbe von Objekten} und
-@ref{Variablen für Optimierungen einsetzen}.
-
-@cindex Polyphonie und relativer Notationsmodus
-@cindex relativer Notationsmodus und Polyphonie
-
-Polyphonie ändert nicht die Verhältnisse der Noten innerhalb eines
-@code{\relative}-Blocks. Jede Note wird weiterhin relativ zu
-der vorherigen Note errechnet, oder relativ zur ersten Note des vorigen
-Akkords. So ist etwa hier
+Příkazy @code{\voiceXXXStyle} jsou tu především k tomu, aby se používaly
+v vzdělávacích dokumentech, jako je tento.
+Mění barvu notové hlavičky, nožičky a trámce, a dodatečně
+podobu notové hlavičky, takže se hlasy dají snadno od sebe
+rozlišit. První hlas je nastaven jako červený kosočtverec,
+druhý hlas je nastaven jako modrý trojúhelník, třetí hlas je
+nastaven jako zelený kruh s křížkem a čtvrtý hlas (který tu použit
+není) má tmavěčervený kříž. @code{\voiceNeutralStyle} (zde také
+není použit) změny vrací zpět na výchozí styl. Později bude
+ukázáno, jak mohou být příkazy, jako je tento, vytvářeny samotným
+uživatelem. Podívejte se také na @ref{Viditelnost a barva předmětů} a
+@ref{Použití proměnných pro ladění}.
+
+@cindex Vícehlasost a relativní notační režim
+@cindex Relativní notační režim a vícehlasost
+
+Vícehlasost nemění vztahy not uvnitř bloku
+@code{\relative}. Každá nota je nadále počítána ve vztahu k
+předchozí notě, nebo poměrně k první notě předchozího
+akordu. Tak například zde je spočítáno
@example
\relative c' @{ NoteA << < NoteB NoteC > \\ NoteD >> NoteE @}
@end example
@noindent
-@code{NoteB} bezüglich @code{NoteA} @*
-@code{NoteC} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{noteA}; @*
-@code{NoteD} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{NoteA} oder
+@code{NoteB} se zřetelem na @code{NoteA} @*
+@code{NoteC} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{noteA}; @*
+@code{NoteD} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{NoteA} oder
@code{NoteC}; @*
-@code{NoteE} bezüglich @code{NoteD}, nicht @code{NoteA} errechnet.
+@code{NoteE} se zřetelem na @code{NoteD}, ne @code{NoteA}.
-Eine andere Möglichkeit ist, den @code{\relative}-Befehl vor jede
-Stimme zu stellen. Das bietet sich an, wenn die Stimmen weit voneinander
-entfernt sind.
+Jinou možností je umístit příkaz @code{\relative} na začátek
+před každý hlas. To se nabízí, když jsou hlasy od sebe ve větší
+vzdálenosti. Může to být, když jsou noty v hlasech
+široce odděleny, přehlednější.
@example
\relative c' @{ NoteA ... @}
Noten in die vierte Stimme verschieben. Das wird einfach vorgenommen,
indem noch ein Paar @code{\\}-Stimmen hinzugefügt wird.
-@c KEEP LY
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff \relative c'' {
\key aes \major
- << % erste Stimme
+ << % Voice one
{ c2 aes4. bes8 }
- \\ % zweite Stimme
+ \\ % Voice two
{ aes2 f4 fes }
- \\ % Stimme drei auslassen
- \\ % vierte Stimme
+ \\ % Omit Voice three
+ \\ % Voice four
{ <ees c>2 des }
- >>
- <c ees aes c>1
+ >> |
+ <c ees aes c>1 |
}
@end lilypond
projects / lilypond.git / blobdiff