]> git.donarmstrong.com Git - lilypond.git/blobdiff - Documentation/cs/learning/fundamental.itely
Doc-cs. Partial translation of fundamental.itely.
[lilypond.git] / Documentation / cs / learning / fundamental.itely
index 50830e4d2df29ede6c3128bf95485fc5a73eee74..896caa67eb77db9138794e73007880a2661d4d12 100755 (executable)
@@ -37,7 +37,7 @@ zdrojových souborů.  Pro nováčky ale tato ohebnost může být zprvu
 matoucí.  V této kapitole by proto z toho důvodu měla být představena
 část z těchto staveb. Mnohé ale bude pro zjednodušení
 vynecháno.  Na úplný popis vstupního formátu se podívejte
-na @ruser{stavbu souboru}.
+na @ruser{Stavba souboru}.
 
 Většinu příkladů v této příručce představují malé úryvky, jako
 je tento:
@@ -228,7 +228,7 @@ Dvěma dosud neviděnými příkazy jsou
 @code{\layout @{ @}} a @code{\midi @{@}}.  Když se objeví v nějakém
 souboru, vede to k tomu, že Lilypond vytvoří tisknutelný soubor PDF
 popřípadě soubor MIDI.  Přesněji jsou popsány v uživatelské příručce -
-doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} und
+doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} a
 @ruser{Vytváření souborů MIDI}.
 
 @cindex Notové zápisy, více
@@ -377,17 +377,16 @@ pro teď tedy přidáme nějaké noty a text.  Pokud si nevzpomínáte,
 jak se text písně zapisuje, přečtěte si ještě
 jednou o @code{\addlyrics} v @ref{Zápis jednoduchých písní,,zápisu jednoduchých písní}.
 
-@c KEEP LY
 @lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
 \score {
   <<
-    \new Staff = "Zpěvák" <<
-      \new Voice = "Zpěvní hlas" { c'1 }
+    \new Staff = "singer" <<
+      \new Voice = "vocal" { c'1 }
       \addlyrics { And }
     >>
-    \new PianoStaff = "Klavír" <<
-      \new Staff = "nahoře" { }
-      \new Staff = "dole" { }
+    \new PianoStaff = "piano" <<
+      \new Staff = "upper" { c'1 }
+      \new Staff = "lower" { c'1 }
     >>
   >>
   \layout { }
@@ -433,22 +432,21 @@ zadávacích režimů, podívejte se na @ruser{Vstupní režimy}.)
 Takže nyní máme, když přidáme několik not a basový klíč
 pro levou ruku, následující příklad:
 
-@c KEEP LY
 @lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
-melodie = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
-text    = \lyricmode { And God said, }
-nahoře    = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
-dole   = \relative c { b2 e }
+melody = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
+text   = \lyricmode { And God said, }
+upper  = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
+lower  = \relative c { b2 e }
 
 \score {
   <<
-    \new Staff = "Zpěvák" <<
-      \new Voice = "Zpěvní hlas" { \melodie }
+    \new Staff = "singer" <<
+      \new Voice = "vocal" { \melody }
       \addlyrics { \text }
     >>
-    \new PianoStaff = "Klavír" <<
-      \new Staff = "nahoře" { \upper }
-      \new Staff = "dole" {
+    \new PianoStaff = "piano" <<
+      \new Staff = "upper" { \upper }
+      \new Staff = "lower" {
         \clef "bass"
         \lower
       }
@@ -529,96 +527,95 @@ osnovu:
 }
 @end lilypond
 
-Dieses Beispiel benutzt den @code{\with}-Befehl, der später noch
-genauer erklärt wird.  Damit kann das Standardverhalten einer
-einzelnen Notenzeile geändert werden: Hier wird einfach angegeben,
-dass die neue Notenzeile oberhalb der bereits existierenden Zeile
-mit Namen @qq{Hauptzeile} plaziert werden soll, anstatt
-standardmäßig unterhalb.
+Tento příklad používá příkaz @code{\with}, který bude později
+gvysvětlen ještě přesněji.  Jím lze měnit výchozí chování jedné
+notové osnovy: Zde se jednoduše říká, že nová notová osnova
+se má umístit nad již jsoucí osnovu s názvem
+@qq{main} namísto výchozího umístění, které je
+pod ní.
 
 
 @seealso
-Ossia werden oft ohne Notenschlüssel und Taktangabe gedruckt, meist
-auch etwas kleiner als die anderen Notenzeilen.  Dies ist natürlich
-auch in LilyPond möglich, benötigt aber Befehle, die bisher noch
-nicht vorgestellt wurden.  Siehe @ref{Größe von Objekten}
-und @ruser{Ossia-Systeme}.
+Ossia jsou často tisknuta bez notového klíče a bez taktového označení,
+většinou také o něco menší, než jiné osnovy.  Toto je přirozeně možné
+i v LilyPondu, vyžaduje to ale příkazy, jež dosud ještě nebyly
+představeny.  Podívejte se na @ref{Velikost předmětů,,velikosti předmětů}
+a @ruser{Osnovy ossia}.
 
 
 @node O ne-naskládatelnosti závorek a ligatur
 @subsection O ne-naskládatelnosti závorek a ligatur
 @translationof On the un-nestedness of brackets and ties
 
-@cindex Klammern, geschachtelt
-@cindex Schachtelung von Klammern
-@cindex Klammer-Typen
+@cindex Závorky, naskládání
+@cindex Naskládání závorek
+@cindex Typy závorek
 
-Sie haben bisher zahlreiche verschiedene Arten von Klammern
-und Klammer-artigen Konstruktionen beim Schreiben von Musik mit
-LilyPond kennengelernt.  Diese folgen verschiedenen Regeln, die zu
-Beginn vielleicht verwirrend wirken.  Bevor die genauen Regeln
-vorgestellt werden, wollen wir die diversen Klammerarten und Arten
-von Klammer-artigen Konstrukten kurz rekapitulieren:
+Již jste při psaní vstupního souboru pro LilyPond poznali
+četné různé druhy závorek a staveb na způsob závorek.  Tyto
+se řídí různými pravidly, která mohou zpočátku působit
+matoucím dojmem.  Předtím než budou představena přesná pravidla,
+pojďme si tyto různé druhy závorek a staveb na způsob závorek
+krátce projít znovu:
 
 @c attempt to force this onto a new page
 @need 50
 @multitable @columnfractions .3 .7
-@headitem Klammerart
-  @tab Funktion
+@headitem Druh závorek
+  @tab Funkce
 @item @code{@{ .. @}}
-  @tab Umschließt ein sequenzielles Musiksegment
+  @tab Uzavírá postupnou část hudby
 @item @code{< .. >}
-  @tab Umschließt die Noten eines Akkords
+  @tab Uzavírá noty jednoho akkordu
 @item @code{<< .. >>}
-  @tab Umschließt parallele Musikausdrücke
+  @tab Uzavírá souběžné hudební výrazy
 @item @code{( .. )}
-  @tab Markiert den Beginn und das Ende eines Haltebogens
+  @tab Označuje začátek a konec obloučku
 @item @code{\( .. \)}
-  @tab Markiert den Beginn und das Ende eines Phasierungsbogens
+  @tab Označuje začátek a konec frázovacího obloučku
 @item @code{[ .. ]}
-  @tab Markiert den Beginn und das Ende eines manuell erzeugten Balkens
+  @tab Označuje začátek a konec ručně vytvořeného trámce
 @end multitable
 
-Zusätzlich sollten vielleicht noch einige weiter Konstruktionen
-erwähnt werden, die Noten auf irgendeine Art und Weise verbinden:
-Haltebögen (durch eine Tilde @code{~} markiert),
-Triolen (als @code{\times x/y @{..@}} geschrieben) und
-Vorschlagnoten (als @code{\grace@{..@}} notiert).
-
-Außerhalb von LilyPond fordert die übliche Benutzung von
-Klammern, dass die entsprechenden Arten korrekt verschachtelt
-werden, wie z.B. in @code{<< [ @{ ( .. ) @} ] >>}.  Die
-schließenden Klammern kommen dabei in der umgekehrten Reihenfolge
-wie die öffnenden Klammern vor.  Dies ist auch in LilyPond
-ein @strong{Muss} für die drei Klammerarten, die in obiger
-Tabelle mit dem Wort @q{Umschließt} beschrieben werden -- sie
-müssen korrekt geschachtelt werden.
-Die restlichen Klammer-artigen Konstruktionen (durch @q{Markiert}
-in der Tabelle oben beschrieben), die Haltebögen und die Triolen
-brauchen jedoch mit
-den anderen Klammern oder Klammer-artigen Konstrukten @strong{nicht}
-unbedingt korrekt geschachtelt werden.  Tatsächlich sind sie auch
-keine Klammern in dem Sinn, dass sie etwas umschließen, sondern
-viel mehr Indikatoren, an welcher Stelle ein bestimmtes
-musikalisches Objekt beginnt oder endet.
-
-So kann also z.B. einen Phrasierungsbogen vor einem manuellen
-Balken beginn, jedoch schon vor dem Ende des Balkens enden.
-Dies mag zwar musikalisch wenig Sinn ergeben, ist aber in LilyPond
-auch möglich:
+Dodatečně by snad měly být ještě dále zmíněny některé další
+konstrukce, které noty ať už jakkoli spojují:
+ligatury (označované vlnovkou @code{~}),
+trioly (psané jako @code{\times x/y @{..@}}) und
+ozdoby (poznamenávané jako @code{\grace@{..@}}).
+
+Mimo LilyPond vyžaduje běžné používání závorek,
+aby byly jejich odpovídající druhy správně seskládány,
+jako je tomu například tady @code{<< [ @{ ( .. ) @} ] >>}.  Uzavírající
+závorky přitom přicházejí v obráceném pořadí k
+otevírajícím závorkám.  Toto je také v LilyPondu
+@strong{nutnost} pro ony tři druhy závorek, jež byly v hořejší
+tabulce popsány slovem @q{uzavírá} -- musí být správně
+vkládány.
+Nicméně zbývající stavby na způsob závorek (v tabulce popsány
+slovem @q{označuje}), ligatury a trioly
+bezpodmínečně s jinými závorkami nebo stavbami na způsob závorek
+seskládány být čistě @strong{nemusí}.  Vlastně také ani nejsou nějakými
+závorkami v tom smyslu, že by něco svíraly, nýbrž mnohem více
+jsou ukazateli, na kterém místě určitý hudební předmět
+začíná nebo končí.
+
+Tak tedy může například takový frázovací oblouček začínat před
+ručně vloženým trámcem, a přece končit již před jeho koncem.
+Toto sice může z hudebního pohledu dávat málo smyslu, ale v LilyPondu
+je možné i toto:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
 { g8\( a b[ c b\) a] g4 }
 @end lilypond
 
-Im Allgemeinen können die verschiedenen Klammerarten,
-Klammer-artigen Konstruktionen, Haltebögen,
-Triolen und Vorschlagnoten beliebig kombiniert werden.
-Das folgende Beispiel zeigt einen Balken, der in eine Triole reicht
-(Zeile 1), eine Bindebogen, der ebenfalls in eine Triole
-reicht (Zeile 2), einen Balken und einen Bindeboden in eine Triole,
-ein Haltebogen, der über zwei Triolen läuft, sowie einen
-Phrasierungsbogen, der in einer Triole beginnt (Zeilen 3 und 4).
+Ve všeobecnosti se dá říct, že mohou být různé druhy závorek,
+staveb na způsob závorek, legatových obloučků,
+triol a ozdob libovolně dávány dohromady.
+Následující příklad ukazuje trámec, který sahá až k triole
+(řádek 1), ligaturu, která rovněž dosahuje k triole
+(řádek 2), trámec a ligaturu sahající k triole,
+oblouček, který běží přes dvě trioly, jakož i frázovací
+oblouček, který začíná u trioly (řádky 3 a 4).
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
 {
@@ -634,10 +631,10 @@ g8[( a \times 2/3 { b8 d') e'~] } |
 @section Hlasy obsahují noty
 @translationof Voices contain music
 
-Sänger brauchen Stimmen zum Singen, und LilyPond braucht sie auch:
-in der Tat sind alle Noten für alle Instrumente in einer Partitur
-innerhalb von Stimmen gesetzt.  Die Stimme ist das grundlegendste Prinzip
-von LilyPond.
+Zpěváci potřebují ke zpívání hlasy, a LilyPond je potřebuje také:
+ve skutečnosti jsou všechny noty pro všechny nástroje zapsány v
+v notovém zápisu uvnitř hlasů.  Hlas je v LilyPondu
+tím nejzákladnějším pojmem.
 
 @menu
 * Slyším hlasy::
@@ -649,74 +646,73 @@ von LilyPond.
 @subsection Slyším hlasy
 @translationof I'm hearing Voices
 
-@cindex Polyphonie
-@cindex Ebenen
-@cindex mehrere Stimmen
-@cindex Stimmen, mehrere
+@cindex Vícehlasost
+@cindex Úrovně
+@cindex Vícehlasy
+@cindex Hlasy, více
 @cindex Voice context
 @cindex context, Voice
-@cindex Kontext, Stimme
-@cindex Stimmenkontext
-@cindex gleichzeitige Noten
-@cindex Stimmen versus Akkorde
-@cindex Akkorde versus Stimmen
-@cindex Noten gleichzeitig
-
-Die grundlegendsten und innersten Ebenen ein einer LilyPond-Partitur
-werden @qq{Voice context} (Stimmenkontext) oder auch nur @qq{Voice}
-(Stimme) genannt.  Stimmen werden in anderen Notationsprogrammen
-manchmal auch als @qq{layer} (Ebene) bezeichnet.
-
-Tatsächlich ist die Stimmenebene die einzige, die wirklich Noten
-enthalten kann.  Wenn kein Stimmenkontext explizit erstellt wird,
-wird er automatisch erstellt, wie am Anfang dieses Kapitels
-gezeigt.  Manche Instrumente wie etwa die Oboe können nur eine
-Note gleichzeitig spielen.  Noten für solche Instrumente sind
-monophon und brauchen nur eine einzige Stimme.  Instrumente, die
-mehrere Noten gleichzeitig spielen können, wie das Klavier, brauchen
-dagegen oft mehrere Stimmen, um die verschiedenen gleichzeitig
-erklingenden Noten mit oft unterschiedlichen Rhythmen darstellen
-zu können.
-
-Eine einzelne Stimme kann natürlich auch vielen Noten in einem Akkord
-enthalten -- wann also braucht man dann mehrere Stimmen? Schauen wir
-uns zuerst dieses Beispiel mit vier Akkorden an:
+@cindex Prostředí hlasu
+@cindex Prostředí, hlas
+@cindex Současné noty
+@cindex Hlasy proti akordům
+@cindex Akordy proti hlasům
+@cindex Noty současně
+
+Nejnižší, nejzákladnější a nejvnitřnější úrovně v LilyPondovském notovém
+zápisu jsou nazvány @qq{Voice context} (prostředí hlasu) nebo také jen @qq{Voice}
+(hlas).  Hlasy jsou v jiných notačních programech někdy označovány
+jako @qq{layer} (úroveň).
+
+Skutečně je úroveň hlasu tou jedinou, která opravdu může obsahovat
+noty.  Pokud není otevřeně vytvořeno žádné prostředí hlasu,
+je jedno vytvořeno automaticky, jak to bylo ukázáno na začátku
+této kapitoly.  Některé nástroje, jako je tomu například u hoboje, mohou
+zároveň zahrát jen jednu notu.  Noty pro takové nástroje jsou jednohlasé
+a potřebují jen jeden hlas.  Nástroje, které současně dokáží zahrát
+více not, jako klavír, naproti tomu často potřebují více
+hlasů, aby mohly popsat různé současně zaznívající noty
+s často rozdílnými rytmy.
+
+Jeden hlas přirozeně může v jednom akordu obsahovat více not
+-- takže kdy přesně je potřeba více hlasů? Podívejme se nejprve na
+tento příklad se čtyřmi akordy:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=1]
 \key g \major
 <d g>4 <d fis> <d a'> <d g>
 @end lilypond
 
-Das kann ausgedrückt werden, indem man die einfachen spitzen Klammern
-@code{< ... >} benützt, um Akkorde anzuzeigen.  Hierfür braucht man
-nur eine Stimme.  Aber gesetzt der Fall das Fis sollte eigentlich
-eine Achtelnote sein, gefolgt von einer Achtelnote G (als Durchgangsnote
-hin zum A)? Hier haben wir also zwei Noten, die zur gleichen Zeit
-beginnen, aber unterschiedliche Dauern haben: die Viertelnote D und die
-Achtelnote Fis.  Wie können sie notiert werden? Als Akkord kann man sie
-nicht schreiben, weil alle Noten in einem Akkord die gleiche Länge besitzen
-müssen.  Sie können auch nicht als aufeinanderfolgende Noten geschrieben
-werden, denn sie beginnen ja zur selben Zeit.  In diesem Fall also brauchen
-wir zwei Stimmen.
+To lze vyjádřit tak, že se pro ukázání akordů použijí jednoduché špičaté
+závorky @code{< ... >}.  A pro to je potřeba jen jednoho
+hlasu.  Ale předpokládejme, že by Fis bylo vlastně osminovou
+notou, kterou následuje osminová nota G (jako průchodný tón
+k A)? Zde máme dvě noty, které začínají ve stejnou dobu,
+ale mají rozdílné doby trvání: čtvrťová nota D a osminová nota
+Fis.  Jak by je šlo zapsat? Jako akord je napsat nejde,
+protože v jednom akordu musejí mít všechny noty stejnou
+délku.  Ani nemohou být zapsány jako po sobě jdoucí noty,
+neboť začínají v ten samý čas.  V takovém případě tedy potřebujeme dva
+hlasy.
 
-Wie aber wird das in der LilyPond-Syntax ausgedrückt?
+Jak se to ale vyjádří v LilyPondovské skladbě?
 
 @funindex << \\ >>
 @funindex \\
 
-Die einfachste Art, Fragmente mit mehr als einer Stimme auf einem System
-zu notieren, ist, die Stimmen nacheinander (jeweils mit den Klammern
-@code{@{ ... @}}) zu schreiben und dann mit den spitzen Klammern
-(@code{<<...>>}) simultan zu kombinieren.  Die beiden Fragmente müssen
-zusätzlich noch mit zwei Backslash-Zeichen (@code{\\}) voneinander
-getrennt werden, damit sie als zwei unterschiedliche Stimmen erkannt
-werden.  Ohne diese Trenner würden sie als eine einzige Stimme notiert
-werden.  Diese Technik ist besonders dann angebracht, wenn es sich bei
-den Noten um hauptsächlich homophone Musik handelt, in der hier und da
-polyphone Stellen vorkommen.
+Nejjednodušším způsobem, jak provést zápis částí s více než jedním hlasem
+na osnovu, je hlasy zapsat za sebou (pokaždé se závorkami
+@code{@{ ... @}}), a pak je souběžně spojit špičatými závorkami
+(@code{<<...>>}).  Obě části ještě dodatečně musejí být jedna od druhé
+odděleny dvěma zpětnými lomítky (@code{\\}),
+aby byly rozpoznány jako dva různé hlasy.  Bez těchto oddělovačů by
+byly zapsány jako jeden hlas.  Tato technika je obzvláště vhodná, když
+se jedná o noty, které jsou jako hudba především jednohlasé,
+v nichž se ale příležitostně sem tam vyskytují místa, která jsou
+vícehlasá.
 
-So sieht es aus, wenn die Akkorde in zwei Stimmen aufgeteilt werden
-und zur Durchgangsnote noch ein Bogen hinzugefügt wird:
+Takto to vypadá, když jsou akordy rozděleny do dvou hlasů
+a k průchodnému tónu je ještě přidán legatový oblouček:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
 \key g \major
@@ -724,9 +720,9 @@ und zur Durchgangsnote noch ein Bogen hinzugefügt wird:
 << { g4 fis8( g) a4 g } \\ { d4 d d d }  >>
 @end lilypond
 
-Beachte, dass die Hälse der zweiten Stimme nun nach unten zeigen.
+Všimněte si, že nožičky druhého hlasu nyní ukazují dolů.
 
-Hier ein anderes Beispiel:
+Tady je jiný jednoduchý příklad:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
 \key d \minor
@@ -736,11 +732,11 @@ Hier ein anderes Beispiel:
 << { a2. r4 }         \\ { fis2. s4 }       >>
 @end lilypond
 
-Es ist nicht notwendig, für jeden Takt eine eigene
-@code{<< \\ >>}-Konstruktion zu benutzen.  Bei Musik mit nur wenigen
-Noten pro Takt kann es die Quelldatei besser lesbar machen, aber
-wenn in einem Takt viele Noten vorkommen, kann man die gesamten Stimmen
-separat schreiben, wie hier:
+Není nutné používat pro každý takt vlastní stavbu
+@code{<< \\ >>}.  U hudby s jen málo notami na takt to může
+zdrojový soubor udělat čitelnějším, ale když se v jednom taktu vyskytuje
+mnoho not, může být lepší napsat každý hlas odděleně,
+jako zde:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
 \key d \minor
@@ -757,13 +753,13 @@ separat schreiben, wie hier:
 } >>
 @end lilypond
 
-Dieses Beispiel hat nur zwei Stimmen, aber die gleiche Konstruktion kann
-angewendet werden, wenn man drei oder mehr Stimmen hat, indem man weitere
-Backslash-Trenner hinzufügt.
+Tento příklad má jen dva hlasy, ale stejné stavby lze použít,
+když máme tři nebo více hlasů, tak, že přidáme více oddělovačů,
+zpětných lomítek.
 
-Die Stimmenkontexte tragen die Namen @code{"1"}, @code{"2"} usw. In jedem
-dieser Kontexte wird die vertikale Ausrichtung von Hälsen, Bögen, Dynamik-Zeichen
-usw. entsprechend ausgerichtet.
+Hlasová prostředí nesou názvy @code{"1"}, @code{"2"} atd. V každém
+z těchto prostředí je nastaven svislý směr nožiček, legatových obloučků,
+ligatur, značek pro dynamiku atd. tak, jak se patří.
 
 @lilypond[quote,verbatim]
 \new Staff \relative c' {
@@ -775,20 +771,19 @@ usw. entsprechend ausgerichtet.
 }
 @end lilypond
 
-Diese Stimmen sind alle getrennt von der Hauptstimme, die die Noten
-außerhalb der @code{<< .. >>}-Konstruktion beinhaltet.  Lassen wir es
-uns die @emph{simultane Konstruktion} nennen.  Bindebögen und Legatobögen
-können nur Noten in der selben Stimmen miteinander verbinden und können
-also somit nicht aus der simultanen Konstruktion hinausreichen.  Umgekehrt
-gilt, dass parallele Stimmen aus eigenen simultanen Konstruktionen auf
-dem gleichen Notensystem die gleiche Stimme sind.  Auch andere, mit dem
-Stimmenkontext verknüpfte Eigenschaften erstrecken sich auf alle
-simultanen Konstrukte.  Hier das gleiche Beispiel, aber mit unterschiedlichen Farben für die Notenköpfe der unterschiedlichen Stimmen.
-Beachten Sie, dass Änderungen in einer Stimme sich nicht auf die anderen
-Stimmen erstrecken, aber sie sind weiterhin in der selben Stimme vorhanden,
-auch noch später im Stück.  Beachten Sie auch, dass übergebundene Noten
-über die gleiche Stimme in zwei Konstrukten verteilt werden können, wie
-hier an der blauen Dreieckstimme gezeigt.
+Tyto hlasy jsou všechny odděleny od hlavního hlasu, který obsahuje noty
+mimo stavbu @code{<< .. >>}.  Pojmenujme ji
+@emph{souběžná stavba}.  Ligatury a legatové obloučky
+mohou dohromady spojovat pouze noty uvnitř těchže hlasů a nemohou tedy
+přesahovat do souběžné stavby a ze souběžné stavby.  Obráceně platí,
+že současné hlasy z vlastní souběžné stavby ve stejné notové osnově
+jsou týmiž hlasy.  Na všechny souběžné stavby se vztahují i jiné
+s prostředím hlasu spojené vlastnosti.  Zde je stejný příklad,
+ale s různými barvami a hlavičkami not pro každý hlas.
+Všimněte si, že změny v jednom hlasu se nevztahují na jiné hlasy,
+ale nadále trvají v tomtéž hlase a jsou v něm přítomny ještě později.
+Všimněte si také, že spojené noty mohou být rozděleny přes stejný hlas
+do dvou staveb, jak je to ukázáno zde na modrém trojúhelníkovém hlase.
 
 @lilypond[quote,verbatim]
 \new Staff \relative c' {
@@ -826,41 +821,42 @@ hier an der blauen Dreieckstimme gezeigt.
 @funindex \voiceFourStyle
 @funindex \voiceNeutralStyle
 
-Die Befehle @code{\voiceXXXStyle} sind vor allem dazu da, um in
-pädagogischen Dokumenten wie diesem hier angewandt zu werden.
-Sie verändern die Farbe des Notenkopfes, des Halses und des Balkens, und
-zusätzlich die Form des Notenkopfes, damit die einzelnen Stimmen
-einfach auseinander gehalten werden können.  Die erste Stimme ist als
-rote Raute definiert, die zweite Stimme als blaue Dreiecke, die dritte
-Stimme als grüne Kreise mit Kreuz und die vierte Stimme (die hier nicht
-benutzt wird) hat dunkelrote Kreuze.  @code{\voiceNeutralStyle} (hier auch
-nicht benutzt) macht diese Änderungen rückgängig.  Später soll gezeigt
-werden, wie Befehle wie diese vom Benutzer selber erstellt werden
-können.  Siehe auch @ref{Sichtbarkeit und Farbe von Objekten} und
-@ref{Variablen für Optimierungen einsetzen}.
-
-@cindex Polyphonie und relativer Notationsmodus
-@cindex relativer Notationsmodus und Polyphonie
-
-Polyphonie ändert nicht die Verhältnisse der Noten innerhalb eines
-@code{\relative}-Blocks.  Jede Note wird weiterhin relativ zu
-der vorherigen Note errechnet, oder relativ zur ersten Note des vorigen
-Akkords.  So ist etwa hier
+Příkazy @code{\voiceXXXStyle} jsou tu především k tomu, aby se používaly
+v vzdělávacích dokumentech, jako je tento.
+Mění barvu notové hlavičky, nožičky a trámce, a dodatečně
+podobu notové hlavičky, takže se hlasy dají snadno od sebe
+rozlišit.  První hlas je nastaven jako červený kosočtverec,
+druhý hlas je nastaven jako modrý trojúhelník, třetí hlas je
+nastaven jako zelený kruh s křížkem a čtvrtý hlas (který tu použit
+není) má tmavěčervený kříž.  @code{\voiceNeutralStyle} (zde také
+není použit) změny vrací zpět na výchozí styl.  Později bude
+ukázáno, jak mohou být příkazy, jako je tento, vytvářeny samotným
+uživatelem.  Podívejte se také na @ref{Viditelnost a barva předmětů} a
+@ref{Použití proměnných pro ladění}.
+
+@cindex Vícehlasost a relativní notační režim
+@cindex Relativní notační režim a vícehlasost
+
+Vícehlasost nemění vztahy not uvnitř bloku
+@code{\relative}.  Každá nota je nadále počítána ve vztahu k
+předchozí notě, nebo poměrně k první notě předchozího
+akordu.  Tak například zde je spočítáno
 
 @example
 \relative c' @{ NoteA << < NoteB NoteC > \\ NoteD >> NoteE @}
 @end example
 
 @noindent
-@code{NoteB} bezüglich @code{NoteA}                      @*
-@code{NoteC} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{noteA};   @*
-@code{NoteD} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{NoteA} oder
+@code{NoteB} se zřetelem na @code{NoteA}                      @*
+@code{NoteC} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{noteA};   @*
+@code{NoteD} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{NoteA} oder
 @code{NoteC};                                                 @*
-@code{NoteE} bezüglich @code{NoteD}, nicht @code{NoteA} errechnet.
+@code{NoteE} se zřetelem na @code{NoteD}, ne @code{NoteA}.
 
-Eine andere Möglichkeit ist, den @code{\relative}-Befehl vor jede
-Stimme zu stellen.  Das bietet sich an, wenn die Stimmen weit voneinander
-entfernt sind.
+Jinou možností je umístit příkaz @code{\relative} na začátek
+před každý hlas.  To se nabízí, když jsou hlasy od sebe ve větší
+vzdálenosti. Může to být, když jsou noty v hlasech
+široce odděleny, přehlednější.
 
 @example
 \relative c' @{ NoteA ... @}
@@ -983,19 +979,18 @@ korrigieren, indem wir die dritte Stimme einfach auslassen und die
 Noten in die vierte Stimme verschieben.  Das wird einfach vorgenommen,
 indem noch ein Paar @code{\\}-Stimmen hinzugefügt wird.
 
-@c KEEP LY
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
 \new Staff \relative c'' {
   \key aes \major
-  <<  % erste Stimme
+  <<  % Voice one
     { c2 aes4. bes8 }
-  \\  % zweite Stimme
+  \\  % Voice two
     { aes2 f4 fes }
-  \\  % Stimme drei auslassen
-  \\  % vierte Stimme
+  \\  % Omit Voice three
+  \\  % Voice four
     { <ees c>2 des }
-  >>
-  <c ees aes c>1
+  >> |
+  <c ees aes c>1 |
 }
 @end lilypond