Guide, node Updating translation committishes.
@end ignore
-@c \version "2.13.42"
+@c \version "2.14.0"
@c Translators: Pavel Fric
@node Základní pojmy
@menu
* Jak pracují vstupní soubory LilyPondu::
* Hlasy obsahují noty::
-* Souvislosti a rytci::
+* Prostředí a rytci::
* Rozšíření příkladů::
@end menu
matoucí. V této kapitole by proto z toho důvodu měla být představena
část z těchto staveb. Mnohé ale bude pro zjednodušení
vynecháno. Na úplný popis vstupního formátu se podívejte
-na @ruser{stavbu souboru}.
+na @ruser{Stavba souboru}.
Většinu příkladů v této příručce představují malé úryvky, jako
je tento:
složitějších notových zápisů z toho ale mohou povstat neočekávané
výsledky, částečně dokonce neočekávané prázdné notové osnovy. Jak
otevřeně vytvářet odpovídající prostředí v takovém případě,
-se podívejte na @ref{Souvislosti a rytci,,souvislosti a rytce}.
+se podívejte na @ref{Prostředí a rytci,,prostředí a rytce}.
@warning{Když se zadává více jak dvojice notových řádků,
doporučuje se vytvořit notové osnovy a hlasy vždy otevřeně
@code{\layout @{ @}} a @code{\midi @{@}}. Když se objeví v nějakém
souboru, vede to k tomu, že Lilypond vytvoří tisknutelný soubor PDF
popřípadě soubor MIDI. Přesněji jsou popsány v uživatelské příručce -
-doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} und
+doporučení k notovému zápisu -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} a
@ruser{Vytváření souborů MIDI}.
@cindex Notové zápisy, více
@cindex Identifikátor
Dobrou možností pro zjednodušení jsou vlastní vymezené proměnné,
-jak je to také ukázáno v @ref{Pořádání kousků pomocí proměnných}.
+jak je to také ukázáno v @ref{Pořádání děl pomocí proměnných}.
Všechny předlohy používají tuto možnost:
@example
jak se text písně zapisuje, přečtěte si ještě
jednou o @code{\addlyrics} v @ref{Zápis jednoduchých písní,,zápisu jednoduchých písní}.
-@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
\score {
<<
- \new Staff = "Zpěvák" <<
- \new Voice = "Zpěvní hlas" { c'1 }
+ \new Staff = "singer" <<
+ \new Voice = "vocal" { c'1 }
\addlyrics { And }
>>
- \new PianoStaff = "Klavír" <<
- \new Staff = "nahoře" { }
- \new Staff = "dole" { }
+ \new PianoStaff = "piano" <<
+ \new Staff = "upper" { c'1 }
+ \new Staff = "lower" { c'1 }
>>
>>
\layout { }
Takže nyní máme, když přidáme několik not a basový klíč
pro levou ruku, následující příklad:
-@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
-melodie = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
-text = \lyricmode { And God said, }
-nahoře = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
-dole = \relative c { b2 e }
+melody = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
+text = \lyricmode { And God said, }
+upper = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
+lower = \relative c { b2 e }
\score {
<<
- \new Staff = "Zpěvák" <<
- \new Voice = "Zpěvní hlas" { \melodie }
+ \new Staff = "singer" <<
+ \new Voice = "vocal" { \melody }
\addlyrics { \text }
>>
- \new PianoStaff = "Klavír" <<
- \new Staff = "nahoře" { \upper }
- \new Staff = "dole" {
+ \new PianoStaff = "piano" <<
+ \new Staff = "upper" { \upper }
+ \new Staff = "lower" {
\clef "bass"
\lower
}
{ g8\( a b[ c b\) a] g4 }
@end lilypond
-Im Allgemeinen können die verschiedenen Klammerarten,
-Klammer-artigen Konstruktionen, Haltebögen,
-Triolen und Vorschlagnoten beliebig kombiniert werden.
-Das folgende Beispiel zeigt einen Balken, der in eine Triole reicht
-(Zeile 1), eine Bindebogen, der ebenfalls in eine Triole
-reicht (Zeile 2), einen Balken und einen Bindeboden in eine Triole,
-ein Haltebogen, der über zwei Triolen läuft, sowie einen
-Phrasierungsbogen, der in einer Triole beginnt (Zeilen 3 und 4).
+Ve všeobecnosti se dá říct, že mohou být různé druhy závorek,
+staveb na způsob závorek, legatových obloučků,
+triol a ozdob libovolně dávány dohromady.
+Následující příklad ukazuje trámec, který sahá až k triole
+(řádek 1), ligaturu, která rovněž dosahuje k triole
+(řádek 2), trámec a ligaturu sahající k triole,
+oblouček, který běží přes dvě trioly, jakož i frázovací
+oblouček, který začíná u trioly (řádky 3 a 4).
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
{
@section Hlasy obsahují noty
@translationof Voices contain music
-Sänger brauchen Stimmen zum Singen, und LilyPond braucht sie auch:
-in der Tat sind alle Noten für alle Instrumente in einer Partitur
-innerhalb von Stimmen gesetzt. Die Stimme ist das grundlegendste Prinzip
-von LilyPond.
+Zpěváci potřebují ke zpívání hlasy, a LilyPond je potřebuje také:
+ve skutečnosti jsou všechny noty pro všechny nástroje zapsány v
+v notovém zápisu uvnitř hlasů. Hlas je v LilyPondu
+tím nejzákladnějším pojmem.
@menu
* Slyším hlasy::
-* Přímé začátky hlasů::
+* Přímo vyjádřené začátky hlasů::
* Hlasy a zpěvy::
@end menu
@subsection Slyším hlasy
@translationof I'm hearing Voices
-@cindex Polyphonie
-@cindex Ebenen
-@cindex mehrere Stimmen
-@cindex Stimmen, mehrere
+@cindex Vícehlasost
+@cindex Úrovně
+@cindex Vícehlasy
+@cindex Hlasy, více
@cindex Voice context
@cindex context, Voice
-@cindex Kontext, Stimme
-@cindex Stimmenkontext
-@cindex gleichzeitige Noten
-@cindex Stimmen versus Akkorde
-@cindex Akkorde versus Stimmen
-@cindex Noten gleichzeitig
-
-Die grundlegendsten und innersten Ebenen ein einer LilyPond-Partitur
-werden @qq{Voice context} (Stimmenkontext) oder auch nur @qq{Voice}
-(Stimme) genannt. Stimmen werden in anderen Notationsprogrammen
-manchmal auch als @qq{layer} (Ebene) bezeichnet.
-
-Tatsächlich ist die Stimmenebene die einzige, die wirklich Noten
-enthalten kann. Wenn kein Stimmenkontext explizit erstellt wird,
-wird er automatisch erstellt, wie am Anfang dieses Kapitels
-gezeigt. Manche Instrumente wie etwa die Oboe können nur eine
-Note gleichzeitig spielen. Noten für solche Instrumente sind
-monophon und brauchen nur eine einzige Stimme. Instrumente, die
-mehrere Noten gleichzeitig spielen können, wie das Klavier, brauchen
-dagegen oft mehrere Stimmen, um die verschiedenen gleichzeitig
-erklingenden Noten mit oft unterschiedlichen Rhythmen darstellen
-zu können.
-
-Eine einzelne Stimme kann natürlich auch vielen Noten in einem Akkord
-enthalten -- wann also braucht man dann mehrere Stimmen? Schauen wir
-uns zuerst dieses Beispiel mit vier Akkorden an:
+@cindex Prostředí hlasu
+@cindex Prostředí, hlas
+@cindex Současné noty
+@cindex Hlasy proti akordům
+@cindex Akordy proti hlasům
+@cindex Noty současně
+
+Nejnižší, nejzákladnější a nejvnitřnější úrovně v LilyPondovském notovém
+zápisu jsou nazvány @qq{Voice context} (prostředí hlasu) nebo také jen @qq{Voice}
+(hlas). Hlasy jsou v jiných notačních programech někdy označovány
+jako @qq{layer} (úroveň).
+
+Skutečně je úroveň hlasu tou jedinou, která opravdu může obsahovat
+noty. Pokud není otevřeně vytvořeno žádné prostředí hlasu,
+je jedno vytvořeno automaticky, jak to bylo ukázáno na začátku
+této kapitoly. Některé nástroje, jako je tomu například u hoboje, mohou
+zároveň zahrát jen jednu notu. Noty pro takové nástroje jsou jednohlasé
+a potřebují jen jeden hlas. Nástroje, které současně dokáží zahrát
+více not, jako klavír, naproti tomu často potřebují více
+hlasů, aby mohly popsat různé současně zaznívající noty
+s často rozdílnými rytmy.
+
+Jeden hlas přirozeně může v jednom akordu obsahovat více not
+-- takže kdy přesně je potřeba více hlasů? Podívejme se nejprve na
+tento příklad se čtyřmi akordy:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=1]
\key g \major
<d g>4 <d fis> <d a'> <d g>
@end lilypond
-Das kann ausgedrückt werden, indem man die einfachen spitzen Klammern
-@code{< ... >} benützt, um Akkorde anzuzeigen. Hierfür braucht man
-nur eine Stimme. Aber gesetzt der Fall das Fis sollte eigentlich
-eine Achtelnote sein, gefolgt von einer Achtelnote G (als Durchgangsnote
-hin zum A)? Hier haben wir also zwei Noten, die zur gleichen Zeit
-beginnen, aber unterschiedliche Dauern haben: die Viertelnote D und die
-Achtelnote Fis. Wie können sie notiert werden? Als Akkord kann man sie
-nicht schreiben, weil alle Noten in einem Akkord die gleiche Länge besitzen
-müssen. Sie können auch nicht als aufeinanderfolgende Noten geschrieben
-werden, denn sie beginnen ja zur selben Zeit. In diesem Fall also brauchen
-wir zwei Stimmen.
+To lze vyjádřit tak, že se pro ukázání akordů použijí jednoduché špičaté
+závorky @code{< ... >}. A pro to je potřeba jen jednoho
+hlasu. Ale předpokládejme, že by Fis bylo vlastně osminovou
+notou, kterou následuje osminová nota G (jako průchodný tón
+k A)? Zde máme dvě noty, které začínají ve stejnou dobu,
+ale mají rozdílné doby trvání: čtvrťová nota D a osminová nota
+Fis. Jak by je šlo zapsat? Jako akord je napsat nejde,
+protože v jednom akordu musejí mít všechny noty stejnou
+délku. Ani nemohou být zapsány jako po sobě jdoucí noty,
+neboť začínají v ten samý čas. V takovém případě tedy potřebujeme dva
+hlasy.
-Wie aber wird das in der LilyPond-Syntax ausgedrückt?
+Jak se to ale vyjádří v LilyPondovské skladbě?
@funindex << \\ >>
@funindex \\
-Die einfachste Art, Fragmente mit mehr als einer Stimme auf einem System
-zu notieren, ist, die Stimmen nacheinander (jeweils mit den Klammern
-@code{@{ ... @}}) zu schreiben und dann mit den spitzen Klammern
-(@code{<<...>>}) simultan zu kombinieren. Die beiden Fragmente müssen
-zusätzlich noch mit zwei Backslash-Zeichen (@code{\\}) voneinander
-getrennt werden, damit sie als zwei unterschiedliche Stimmen erkannt
-werden. Ohne diese Trenner würden sie als eine einzige Stimme notiert
-werden. Diese Technik ist besonders dann angebracht, wenn es sich bei
-den Noten um hauptsächlich homophone Musik handelt, in der hier und da
-polyphone Stellen vorkommen.
+Nejjednodušším způsobem, jak provést zápis částí s více než jedním hlasem
+na osnovu, je hlasy zapsat za sebou (pokaždé se závorkami
+@code{@{ ... @}}), a pak je souběžně spojit špičatými závorkami
+(@code{<<...>>}). Obě části ještě dodatečně musejí být jedna od druhé
+odděleny dvěma zpětnými lomítky (@code{\\}),
+aby byly rozpoznány jako dva různé hlasy. Bez těchto oddělovačů by
+byly zapsány jako jeden hlas. Tato technika je obzvláště vhodná, když
+se jedná o noty, které jsou jako hudba především jednohlasé,
+v nichž se ale příležitostně sem tam vyskytují místa, která jsou
+vícehlasá.
-So sieht es aus, wenn die Akkorde in zwei Stimmen aufgeteilt werden
-und zur Durchgangsnote noch ein Bogen hinzugefügt wird:
+Takto to vypadá, když jsou akordy rozděleny do dvou hlasů
+a k průchodnému tónu je ještě přidán legatový oblouček:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key g \major
<< { g4 fis8( g) a4 g } \\ { d4 d d d } >>
@end lilypond
-Beachte, dass die Hälse der zweiten Stimme nun nach unten zeigen.
+Všimněte si, že nožičky druhého hlasu nyní ukazují dolů.
-Hier ein anderes Beispiel:
+Tady je jiný jednoduchý příklad:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key d \minor
<< { a2. r4 } \\ { fis2. s4 } >>
@end lilypond
-Es ist nicht notwendig, für jeden Takt eine eigene
-@code{<< \\ >>}-Konstruktion zu benutzen. Bei Musik mit nur wenigen
-Noten pro Takt kann es die Quelldatei besser lesbar machen, aber
-wenn in einem Takt viele Noten vorkommen, kann man die gesamten Stimmen
-separat schreiben, wie hier:
+Není nutné používat pro každý takt vlastní stavbu
+@code{<< \\ >>}. U hudby s jen málo notami na takt to může
+zdrojový soubor udělat čitelnějším, ale když se v jednom taktu vyskytuje
+mnoho not, může být lepší napsat každý hlas odděleně,
+jako zde:
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
\key d \minor
} >>
@end lilypond
-Dieses Beispiel hat nur zwei Stimmen, aber die gleiche Konstruktion kann
-angewendet werden, wenn man drei oder mehr Stimmen hat, indem man weitere
-Backslash-Trenner hinzufügt.
+Tento příklad má jen dva hlasy, ale stejné stavby lze použít,
+když máme tři nebo více hlasů, tak, že přidáme více oddělovačů,
+zpětných lomítek.
-Die Stimmenkontexte tragen die Namen @code{"1"}, @code{"2"} usw. In jedem
-dieser Kontexte wird die vertikale Ausrichtung von Hälsen, Bögen, Dynamik-Zeichen
-usw. entsprechend ausgerichtet.
+Hlasová prostředí nesou názvy @code{"1"}, @code{"2"} atd. V každém
+z těchto prostředí je nastaven svislý směr nožiček, legatových obloučků,
+ligatur, značek pro dynamiku atd. tak, jak se patří.
@lilypond[quote,verbatim]
\new Staff \relative c' {
}
@end lilypond
-Diese Stimmen sind alle getrennt von der Hauptstimme, die die Noten
-außerhalb der @code{<< .. >>}-Konstruktion beinhaltet. Lassen wir es
-uns die @emph{simultane Konstruktion} nennen. Bindebögen und Legatobögen
-können nur Noten in der selben Stimmen miteinander verbinden und können
-also somit nicht aus der simultanen Konstruktion hinausreichen. Umgekehrt
-gilt, dass parallele Stimmen aus eigenen simultanen Konstruktionen auf
-dem gleichen Notensystem die gleiche Stimme sind. Auch andere, mit dem
-Stimmenkontext verknüpfte Eigenschaften erstrecken sich auf alle
-simultanen Konstrukte. Hier das gleiche Beispiel, aber mit unterschiedlichen Farben für die Notenköpfe der unterschiedlichen Stimmen.
-Beachten Sie, dass Änderungen in einer Stimme sich nicht auf die anderen
-Stimmen erstrecken, aber sie sind weiterhin in der selben Stimme vorhanden,
-auch noch später im Stück. Beachten Sie auch, dass übergebundene Noten
-über die gleiche Stimme in zwei Konstrukten verteilt werden können, wie
-hier an der blauen Dreieckstimme gezeigt.
+Tyto hlasy jsou všechny odděleny od hlavního hlasu, který obsahuje noty
+mimo stavbu @code{<< .. >>}. Pojmenujme ji
+@emph{souběžná stavba}. Ligatury a legatové obloučky
+mohou dohromady spojovat pouze noty uvnitř těchže hlasů a nemohou tedy
+přesahovat do souběžné stavby a ze souběžné stavby. Obráceně platí,
+že současné hlasy z vlastní souběžné stavby ve stejné notové osnově
+jsou týmiž hlasy. Na všechny souběžné stavby se vztahují i jiné
+s prostředím hlasu spojené vlastnosti. Zde je stejný příklad,
+ale s různými barvami a hlavičkami not pro každý hlas.
+Všimněte si, že změny v jednom hlasu se nevztahují na jiné hlasy,
+ale nadále trvají v tomtéž hlase a jsou v něm přítomny ještě později.
+Všimněte si také, že spojené noty mohou být rozděleny přes stejný hlas
+do dvou staveb, jak je to ukázáno zde na modrém trojúhelníkovém hlase.
@lilypond[quote,verbatim]
\new Staff \relative c' {
@funindex \voiceFourStyle
@funindex \voiceNeutralStyle
-Die Befehle @code{\voiceXXXStyle} sind vor allem dazu da, um in
-pädagogischen Dokumenten wie diesem hier angewandt zu werden.
-Sie verändern die Farbe des Notenkopfes, des Halses und des Balkens, und
-zusätzlich die Form des Notenkopfes, damit die einzelnen Stimmen
-einfach auseinander gehalten werden können. Die erste Stimme ist als
-rote Raute definiert, die zweite Stimme als blaue Dreiecke, die dritte
-Stimme als grüne Kreise mit Kreuz und die vierte Stimme (die hier nicht
-benutzt wird) hat dunkelrote Kreuze. @code{\voiceNeutralStyle} (hier auch
-nicht benutzt) macht diese Änderungen rückgängig. Später soll gezeigt
-werden, wie Befehle wie diese vom Benutzer selber erstellt werden
-können. Siehe auch @ref{Sichtbarkeit und Farbe von Objekten} und
-@ref{Variablen für Optimierungen einsetzen}.
-
-@cindex Polyphonie und relativer Notationsmodus
-@cindex relativer Notationsmodus und Polyphonie
-
-Polyphonie ändert nicht die Verhältnisse der Noten innerhalb eines
-@code{\relative}-Blocks. Jede Note wird weiterhin relativ zu
-der vorherigen Note errechnet, oder relativ zur ersten Note des vorigen
-Akkords. So ist etwa hier
+Příkazy @code{\voiceXXXStyle} jsou tu především k tomu, aby se používaly
+v vzdělávacích dokumentech, jako je tento.
+Mění barvu notové hlavičky, nožičky a trámce, a dodatečně
+podobu notové hlavičky, takže se hlasy dají snadno od sebe
+rozlišit. První hlas je nastaven jako červený kosočtverec,
+druhý hlas je nastaven jako modrý trojúhelník, třetí hlas je
+nastaven jako zelený kruh s křížkem a čtvrtý hlas (který tu použit
+není) má tmavěčervený kříž. @code{\voiceNeutralStyle} (zde také
+není použit) změny vrací zpět na výchozí styl. Později bude
+ukázáno, jak mohou být příkazy, jako je tento, vytvářeny samotným
+uživatelem. Podívejte se také na @ref{Viditelnost a barva předmětů} a
+@ref{Použití proměnných pro ladění}.
+
+@cindex Vícehlasost a relativní notační režim
+@cindex Relativní notační režim a vícehlasost
+
+Vícehlasost nemění vztahy not uvnitř bloku
+@code{\relative}. Každá nota je nadále počítána ve vztahu k
+předchozí notě, nebo poměrně k první notě předchozího
+akordu. Tak například zde je spočítáno
@example
\relative c' @{ NoteA << < NoteB NoteC > \\ NoteD >> NoteE @}
@end example
@noindent
-@code{NoteB} bezüglich @code{NoteA} @*
-@code{NoteC} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{noteA}; @*
-@code{NoteD} bezüglich @code{NoteB}, nicht @code{NoteA} oder
+@code{NoteB} se zřetelem na @code{NoteA} @*
+@code{NoteC} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{noteA}; @*
+@code{NoteD} se zřetelem na @code{NoteB}, ne @code{NoteA} oder
@code{NoteC}; @*
-@code{NoteE} bezüglich @code{NoteD}, nicht @code{NoteA} errechnet.
+@code{NoteE} se zřetelem na @code{NoteD}, ne @code{NoteA}.
-Eine andere Möglichkeit ist, den @code{\relative}-Befehl vor jede
-Stimme zu stellen. Das bietet sich an, wenn die Stimmen weit voneinander
-entfernt sind.
+Jinou možností je umístit příkaz @code{\relative} na začátek
+před každý hlas. To se nabízí, když jsou hlasy od sebe ve větší
+vzdálenosti. Může to být, když jsou noty v hlasech
+široce odděleny, přehlednější.
@example
\relative c' @{ NoteA ... @}
\relative c' @{ NoteE ... @}
@end example
-Zum Schluss wollen wir die Stimmen in einem etwas komplizierteren Stück
-analysieren. Hier die Noten der ersten zwei Takte von Chopins
-@notation{Deux Nocturnes}, Op. 32. Dieses Beispiel soll später in diesem
-und dem nächsten Kapitel benutzt werden, um verschiedene Techniken,
-Notation zu erstellen, zu demonstrieren. Ignorieren Sie deshalb an diesem
-Punkt alles in folgendem Code, das Ihnen seltsam vorkommt, und konzentrieren
-Sie sich auf die Noten und die Stimmen. Die komplizierten Dinge werden
-in späteren Abschnitten erklärt werden.
+Pojďme konečně rozebrat hlasy ve složitějším kuse hudby.
+Zde jsou noty prvních dvou taktů Chopinových
+@notation{Deux Nocturnes}, Op. 32. Tento příklad bude později použit
+v této a další kapitole, aby na něm byly názorně ukázány různé techniky,
+jak vytvářet noty. Proto si na tomto místě v kódu nevšímejte čehokoli,
+co by vám přišlo záhadné, a soustřeďte se jen na noty
+a hlasy. Složitější věci budou vysvětleny v pozdějších částech.
@c The following should appear as music without code
@lilypond[quote,ragged-right]
Noten in die vierte Stimme verschieben. Das wird einfach vorgenommen,
indem noch ein Paar @code{\\}-Stimmen hinzugefügt wird.
-@c KEEP LY
@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
\new Staff \relative c'' {
\key aes \major
- << % erste Stimme
+ << % Voice one
{ c2 aes4. bes8 }
- \\ % zweite Stimme
+ \\ % Voice two
{ aes2 f4 fes }
- \\ % Stimme drei auslassen
- \\ % vierte Stimme
+ \\ % Omit Voice three
+ \\ % Voice four
{ <ees c>2 des }
- >>
- <c ees aes c>1
+ >> |
+ <c ees aes c>1 |
}
@end lilypond
verschiedene Möglichkeiten, die horizontale Position von Noten
anzupassen. Wir sind aber noch nicht so weit, dass wir diese Funktionen
anwenden könnten. Darum heben wir uns das Problem für einen späteren Abschnitt auf; siehe @code{force-hshift}-Eigenschaft in
-@ref{Überlappende Notation in Ordnung bringen}.
+@ref{Oprava překrývajících se not}.
@seealso
Notationsreferenz: @ruser{Mehrere Stimmen}.
-@node Přímé začátky hlasů
-@subsection Přímé začátky hlasů
+@node Přímo vyjádřené začátky hlasů
+@subsection Přímo vyjádřené začátky hlasů
@translationof Explicitly instantiating voices
@funindex \voiceOne
@code{\shiftOnn} und @code{\shiftOnnn} definieren weitere
Verschiebungsebenen, die man kurzzeitig anwählen kann, um
Zusammenstöße in komplexen Situationen aufzulösen, siehe auch
-@ref{Beispiele aus dem Leben}.
+@ref{Příklady ze života}.
Eine Notenkolumne kann nur eine Note (oder einen Akkord) von
einer Stimme mit Hälsen nach oben und eine Note (oder einen
Notation Reference: @ruser{Notation von Gesang}.
-@node Souvislosti a rytci
-@section Souvislosti a rytci
+@node Prostředí a rytci
+@section Prostředí a rytci
@translationof Contexts and engravers
-Souvislosti a rytci (@qq{Stempel}) sind in den vorherigen
+Prostředí a rytci (@qq{Stempel}) sind in den vorherigen
Abschnitten schon aufgetaucht; hier wollen wir uns ihnen
nun etwas ausführlicher widmen, denn sie sind sehr
wichtig, um Feineinstellungen in der LilyPond-Notenausgabe
vornehmen zu können.
@menu
-* Vysvětlení souvislostí::
-* Vytvoření souvislostí::
+* Vysvětlení prostředí::
+* Vytvoření prostředí::
* Vysvětlení rytců::
-* Změna souvisejících vlastností::
+* Změna vlastností prostředí::
* Přidání a odstranění rytců::
@end menu
-@node Vysvětlení souvislostí
-@subsection Vysvětlení souvislostí
+@node Vysvětlení prostředí
+@subsection Vysvětlení prostředí
@translationof Contexts explained
@cindex Kontexte erklärt
@seealso
-Notationreferenz: @ruser{Vysvětlení souvislostí}.
+Notationreferenz: @ruser{Vysvětlení prostředí}.
-@node Vytvoření souvislostí
-@subsection Vytvoření souvislostí
+@node Vytvoření prostředí
+@subsection Vytvoření prostředí
@translationof Creating contexts
@funindex \new
innerhalb der @code{\score}-Umgebung interpretiert wird. Standard-Werte
von Kontexteigenschaften, die für einen bestimmten @code{Score} gelten
sollen, können innerhalb der @bs{}@code{layout}-Umgebung definiert werden.
-Siehe @ref{Změna souvisejících vlastností,,změnu souvisejících vlastností}.}
+Siehe @ref{Změna vlastností prostředí,,změnu vlastností prostředí}.}
Wir haben schon viele explizite Beispiel gesehen, in denen
neue @code{Staff}- und @code{Voice}-Kontexte erstellt wurden, aber
@seealso
-Notationsreferenz: @ruser{Vytvoření souvislostí}.
+Notationsreferenz: @ruser{Vytvoření prostředí}.
@node Vysvětlení rytců
Referenz der Interna: @rinternals{Engravers and Performers}.
-@node Změna souvisejících vlastností
-@subsection Změna souvisejících vlastností
+@node Změna vlastností prostředí
+@subsection Změna vlastností prostředí
@translationof Modifying context properties
@cindex Kontext-Eigenschaften, Verändern
haben die grundlegenden Konzepte verstanden. Aber wie
erhalten Sie genau die Systeme, die Sie brauchen? Es
gibt eine ganze Anzahl an fertigen Vorlagen
-(siehe @ref{Vorlagen}), mit denen Sie beginnen
+(siehe @ref{Předlohy}), mit denen Sie beginnen
können. Aber was, wenn Sie nicht genau das finden,
was Sie brauchen? Lesen Sie weiter.
@seealso
Die Vorlagen, mit denen wir begonnen haben, können im
-Anhang @qq{Vorlagen} gefunden werden, siehe
-@ref{Ein einzelnes System}.
+Anhang @qq{Předlohy} gefunden werden, siehe
+@ref{Jedna notová osnova}.
@node Čtyřhlasý notový zápis SATB
Keine der Vorlage bietet diesen Aufbau direkt an. Die Vorlage, die
am nächsten daran liegt, ist @qq{SATB-Partitur und automatischer
-Klavierauszug}, siehe @ref{Vokalensemble}. Wir müssen diese
+Klavierauszug}, siehe @ref{Vokální soubor}. Wir müssen diese
Vorlage aber so anpassen, dass die Noten für das Klavier nicht
automatisch aus dem Chorsatz generiert werden. Die Variablen
für die Noten und den Text des Chores sind in Ordnung, wir
projects / lilypond.git / blobdiff