Guide, node Updating translation committishes.
@end ignore
-@c \version "2.12.0"
+@c \version "2.19.21"
@ignore
Tutorial guidelines:
-- unless you have a really good reason, use either
- @l ilypond[quote,verbatim]
- or
- @l ilypond[quote,verbatim,fragment,relative=2]
+- unless you have a really good reason, use
+ @lilypond[quote,verbatim]
(without spaces)
- Don't use any other relative=X commands.
-
+
- use "aes" and "ees" instead of "as" and "aes". I know it's not
correct Dutch naming, but let's not confuse people with this until
we get to the Basic notation chapter.
jež se používají pro jeden hlas v jedné notové osnově.
@menu
-* Přezkoušení taktů
+* Přezkoušení taktů::
* Předznamenání a označení tóniny (předznamenání)::
* Ligatury a legatové obloučky::
* Artikulační znaménka a hlasitost::
@rglos{double flat}, @rglos{accidental}.
Předznamenání @notation{křížku}@footnote{V německém hovorovém jazyku
-se předznamenání (das Versetzungszeichen) často říká předznamenání (Vorzeichen). Do češtiny se překládá stejně. V této příručce
+se předznamenání (das Versetzungszeichen) často říká předznamenání (Vorzeichen). Do češtiny se překládá stejně. V této příručce
se však rozlišuje mezi předznamenáním jako obecným udáním tóniny
a předznamenáními (posuvkami), jež se objevují přímo v notovém textu. V angličtině jsou obojí značky odlišeny tím, že pro stanovení tóniny se používá slova key signature, což se překládá jako předznamenání, a pro předznamenání na různých místech přímo v notovém zápisu má angličtina výraz accidental, což se překládá jako posuvka.} se zadává tím, že se k názvu noty připojí
@q{is}, předznamenání @notation{bé}
@notation{dvojitý křížek} nebo @notation{dvojité bé} zapíše připojením
@q{isis} nebo @q{eses}. Tato skladba odpovídá zvyklosti prostředí
českého jazyka, a tudíž není pro české uživatele žádným problémem.
-Je ovšem možné používat název pro
+Je ovšem možné používat název pro
@notation{předznamenání} v jiných jazycích.
Podívejte se na @ruser{Označení not v jiných jazycích}.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-cis4 ees fisis, aeses
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { cis''4 ees fisis, aeses }
@end lilypond
Slovníček: @rglos{key signature}, @rglos{major},
@rglos{minor}.
-@notation{Tónina} díla se vytvoří příkazem
-@code{\key}, který je následován označením noty a
+@notation{Tónina} díla se vytvoří příkazem
+@code{\key}, který je následován označením noty a
@code{\major} (pro Dur) nebo @code{\minor}
(pro moll).
často jako matoucí, takže je zde sledována důkladněji.
LilyPond přísně rozlišuje mezi hudebním obsahem a
-sazbou. Alterace (@notation{bé},
-@notation{křížek} nebo @notation{odrážka}) jedné noty kromě toho
+sazbou. Alterace (@notation{bé},
+@notation{křížek} nebo @notation{odrážka}) jedné noty kromě toho
náleží k výšce tónu, a je proto hudebním obsahem.
Zda se předznamenání (posuvka: čili @emph{otisknutý} křížek, bé
nebo odrážka) objeví před odpovídající notou,
V tomto příkladu
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-\key d \major
-cis4 d e fis
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative {
+ \key d \major
+ cis''4 d e fis
+}
@end lilypond
@noindent
V tónině As Dur @emph{dostane} předznamenání (posuvku):
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-\key aes \major
-aes4 c b c
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative {
+ \key aes \major
+ aes'4 c b c
+}
@end lilypond
Zapsat všechna tato předznamenání výslovně, možná znamená o něco
více písemné práce, má to ale tu velkou výhodu, že
-@notation{transpozice}, převod, se dělá mnohem snadněji, a že
+@notation{transpozice}, převod, se dělá mnohem snadněji, a že
tisk předznamenání (posuvek) se může uskutečnit podle rozdílných
pravidel. Podívejte se na
@ruser{Automatické předznamenání} na několik příkladů, jak mohou být
Slovníček: @rglos{tie}.
-@notation{Ligatura} se zapíše tak, že se k první z not, které se mají
+@notation{Ligatura} se zapíše tak, že se k první z not, které se mají
spojit, připojí vlnovka @code{~}.
@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-g4~ g c2~ | c4~ c8 a~ a2
+g4~ 4 c2~ | 4~ 8 a~ 2
@end lilypond
více not. Jeho počáteční a koncová nota se značí
@q{(} popřípadě @q{)}.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-d4( c16) cis( d e c cis d) e( d4)
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { d''4( c16) cis( d e c cis d) e( d4) }
@end lilypond
@subheading Frázovací obloučky
tak frázovací obloučky, ale nemůže se současně dát více než právě
jeden legatový oblouček a jeden frázovací oblouček.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-g4\( g8( a) b( c) b4\)
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { g'4\( g8( a) b( c) b4\) }
@end lilypond
@sp 1
Slovníček: @rglos{articulation}, @rglos{slur}, @rglos{tie}.
-Legatový oblouček vypadá jako @rglos{tie}, má ale jiný význam.
+Legatový oblouček vypadá jako @rglos{tie}, má ale jiný význam.
Ligatura prodlužuje pouze předcházející notu a může se
také používat jen u dvou not, jež mají stejnou výšku tónu.
Legatové obloučky proti tomu ukazují artikulaci not a mohou být
zapsány pro větší skupiny not. Ligatury a legatové obloučky mohou
být naskládány do sebe.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c4~( c8 d~ d4 e)
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { c''4(~ c8 d~ 4 e) }
@end lilypond
Běžná @notation{artikulační znaménka} mohou být zadána pomocí
doplnění minus (@q{-}) a odpovídajícího znaménka:
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c4-^ c-+ c-- c-|
-c4-> c-. c2-_
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative {
+ c''4-^ c-+ c-- c-!
+ c4-> c-. c2-_
+}
@end lilypond
@subheading Prstoklad
Stejným způsobem lze přidat označení prstokladu tím,
že se po minus (@q{-}) zapíše číslo:
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c4-3 e-5 b-2 a-1
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { c''4-3 e-5 b-2 a-1 }
@end lilypond
Artikulační znaménka a prstoklady jsou obvykle umísťovány
Většinou ale najde LilyPond sám tu nejlepší možnost,
jak se mají artikulační znaménka umístit.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c4_-^1 d^. f^4_2-> e^-_+
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { c''4_-^1 d^. f^4_2-> e^-_+ }
@end lilypond
@subheading Dynamika
Dynamika (značky určující hlasitost) se do díla zadává tím, že se k notě
připojují značky (s obráceným lomítkem):
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c4\ff c\mf c\p c\pp
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { c''4\ff c\mf c\p c\pp }
@end lilypond
-@notation{Crescendo} a @notation{decrescendo} začínají
+@notation{Crescendo} a @notation{decrescendo} začínají
příkazem @code{\<}
případně @code{\>}. Další absolutní značka určující hlasitost,
-například @code{\f}, (de)crescendo ukončuje.
+například @code{\f}, (de)crescendo ukončuje.
Může se přesně ukončit i příkazem @code{\!}.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c4\< c\ff\> c c\!
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { c''4\< c\ff\> c c\! }
@end lilypond
Text můžete do notového zápisu vložit následujícím způsobem:
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c2^"espr" a_"legato"
+@lilypond[verbatim,quote,fragment]
+c''2^"espr" a'_"legato"
@end lilypond
Dodatečné formátování lze nasadit, když použijete příkaz
@code{\markup}:
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c2^\markup { \bold espr }
-a2_\markup {
+@lilypond[verbatim,quote,fragment]
+c''2^\markup { \bold espr }
+a'2_\markup {
\dynamic f \italic \small { 2nd } \hspace #0.1 \dynamic p
}
@end lilypond
Všechny @notation{trámce} se zapisují automaticky:
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-a8 ais d ees r d c16 b a8
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { a'8 ais d ees r d c16 b a8 }
@end lilypond
@noindent
Když nejsou tyto automaticky zapisované trámce chtěné,
mohou být změněny ručně. Když se musí tu a tam opravit
jen jeden trámec, dostane nota, na níž trámec začíná
-@q{[} (AltGr+8), a ta, na níž má končit, dostane
+@q{[} (AltGr+8), a ta, na níž má končit, dostane
@q{]} (AltGr+9).
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-a8[ ais] d[ ees r d] c16 b a8
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { a'8[ ais] d[ ees r d] c16 b a8 }
@end lilypond
-Když chcete automatické trámce vypnout úplně nebo
+Když chcete automatické trámce vypnout úplně nebo
pro delší část, používáte
příkaz @code{\autoBeamOff}, abyste trámce vypnul,
a @code{\autoBeamOn}, abyste je opět zapnul.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-\autoBeamOff
-a8 c b4 d8. c16 b4 |
-\autoBeamOn
-a8 c b4 d8. c16 b4 |
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative {
+ \autoBeamOff
+ a'8 c b4 d8. c16 b4 |
+ \autoBeamOn
+ a8 c b4 d8. c16 b4 |
+}
@end lilypond
Potom následuje délka předtaktí: @code{\partial 4}
znamená jednu čtvrťovou notu předtaktí a @code{\partial 8} jednu osminovou notu.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-\partial 8 f8 |
-c2 d |
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative {
+ \partial 8 f''8 |
+ c2 d |
+}
@end lilypond
Slovníček: @rglos{note value}, @rglos{triplet}.
-@notation{Trioly} a @notation{n-toly} se vytváří příkazem
+@notation{Trioly} a @notation{n-toly} se vytváří příkazem
@code{\times}. Potřeba jsou k tomu dva argumenty:
zlomek a noty, na něž se odvolává.
-Trvání not se zlomkem znásobuje.
-V jedné triole trvají noty 2/3 jejich zapsané délky,
+Trvání not se zlomkem znásobuje.
+V jedné triole trvají noty 2/3 jejich zapsané délky,
takže triola má 2/3 jako svůj zlomek:
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-\times 2/3 { f8 g a }
-\times 2/3 { c8 r c }
-\times 2/3 { f,8 g16[ a g a] }
-\times 2/3 { d4 a8 }
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative {
+ \tuplet 3/2 { f''8 g a }
+ \tuplet 3/2 { c8 r c }
+ \tuplet 3/2 { f,8 g16[ a g a] }
+ \tuplet 3/2 { d4 a8 }
+}
@end lilypond
@subheading Ozdoby
Melodické ozdoby se zadávají příkazem @code{\grace}, ačkoli se také dají
vytvářet uvozením hudebního výrazu příkazem @code{\appoggiatura} (dlouhý
-příraz, prodleva) a @code{\acciaccatura} (příraz, krátká appogiatura).
+příraz, prodleva) a @code{\acciaccatura} (příraz, krátká appoggiatura).
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-c2 \grace { a32[ b] } c2 |
-c2 \appoggiatura b16 c2 |
-c2 \acciaccatura b16 c2 |
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative {
+ c''2 \grace { a32 b } c2 |
+ c2 \appoggiatura b16 c2 |
+ c2 \acciaccatura b16 c2 |
+}
@end lilypond
výskyt více než jednoho hlasu ve stejné notové osnově.
@menu
-* Vysvětlení hudebních výrazů::
-* Více notových osnov::
-* Seskupení notových osnov::
-* Spojení not do akordů::
-* Vícehlasost v jedné notové osnově::
+* Vysvětlení hudebních výrazů::
+* Více notových osnov::
+* Seskupení notových osnov::
+* Spojení not do akordů::
+* Vícehlasost v jedné notové osnově::
@end menu
pomocí @emph{hudebních výrazů}. Jedna nota je jedním hudebním
výrazem.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-a4
+@lilypond[verbatim,quote,fragment]
+a'4
@end lilypond
Skupina not uvnitř závorek tvoří nový výraz.
Tento je nyní @emph{složeným hudebním výrazem}.
-Zde byl jeden takový složený hudební výraz
+Zde byl jeden takový složený hudební výraz
se dvěmi notami vytvořen:
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-{ a4 g4 }
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { a'4 g4 }
@end lilypond
Když je skupina hudebních výrazů (například not)
seřazeny v řadě (tj. každý následuje po předchozím). Výsledkem je další
hudební výraz.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-{ { a4 g } f4 g }
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { { a'4 g } f4 g }
@end lilypond
hrát ve stejnou dobu, jednoduše zadejte souběžné spojení hudebních výrazů
Je jen třeba vložit znak pro spojení.
Souběžně jsou hudební výrazy spojeny tak, že jsou uzavřeny uvnitř
-@code{<<} a @code{>>}. V následujícím příkladu jsou souběžně spojeny
+@code{<<} a @code{>>}. V následujícím příkladu jsou souběžně spojeny
tři výrazy (každý obsahuje dvě oddělené noty):
@lilypond[verbatim,quote]
-\relative c'' {
- <<
- { a2 g }
- { f2 e }
- { d2 b }
- >>
-}
+<<
+ \relative { a'2 g }
+ \relative { f'2 e }
+ \relative { d'2 b }
+>>
@end lilypond
Ještě je třeba poznamenat, že jsme zde pro každou úroveň uvnitř
Aby určil počet notových osnov, provádí LilyPond rozbor
začátku prvního výrazu. Když se zde nachází jednotlivá nota,
zapíše se pouze jedna notová osnova, když se jedná o souběžné seřazení
-výrazů, zapíše se více než jedna notová osnova. Následující
+výrazů, zapíše se více než jedna notová osnova. Následující
příklad začíná jednou notou:
@lilypond[verbatim,quote]
-\relative c'' {
- c2 <<c e>> |
+\relative {
+ c''2 <<c e>> |
<< { e f } { c <<b d>> } >> |
}
@end lilypond
Jak jsme viděli ve @ref{Vysvětlení hudebních výrazů,,vysvětlení hudebních výrazů}, jsou
zdrojové soubory LilyPondu sestaveny z hudebních výrazů.
Když zadání not začíná souběžným výrazem, vytváří se více notových
-osnov. Je ale jistější a jednodušší
+osnov. Je ale jistější a jednodušší
porozumět tomu, kdy jsou tyto notové osnovy vytvářeny otevřeně.
Aby se napsala více než jedna notová osnova, je ke každému notovému výrazu,
který má stát ve vlastní notové osnově, vpředu připojen příkaz
@code{\new Staff}. Tyto součásti @code{Staff} (anglické slovo pro notovou
-osnovu) jsou potom uspořádány souběžně se znaky @code{<<} a
+osnovu) jsou potom uspořádány souběžně se znaky @code{<<} a
@code{>>}:
@lilypond[verbatim,quote]
-\relative c'' {
- <<
- \new Staff { \clef "treble" c4 }
- \new Staff { \clef "bass" c,,4 }
- >>
-}
+<<
+ \new Staff { \clef "treble" c''4 }
+ \new Staff { \clef "bass" c4 }
+>>
@end lilypond
Příkaz @code{\new} začíná nové @qq{prostředí notového zápisu}.
U složitější hudby je ale nejlepší tato prostředí vytvořit otevřeně.
Jsou různé typy prostředí. @code{Score} (notový zápis),
-@code{Staff} (notová osnova) a @code{Voice} (hlas)
-zpracovávají zadání not, zatímco prostředí @code{Lyrics}
+@code{Staff} (notová osnova) a @code{Voice} (hlas)
+zpracovávají zadání not, zatímco prostředí @code{Lyrics}
(text) se používá k zapisování textů písní a
-prostředí @code{ChordNames} (názvy akordů) se používá
+prostředí @code{ChordNames} (názvy akordů) se používá
k zapisování značek akordů.
Tím, že se @code{\new} zapíše před nějakým hudebním výrazem,
jsou také hudební výrazy rozšiřovány pomocí příkazu @code{\new}.
Označení taktů, která jsou zadána v jedné notové osnově, se
-projevují u všech ostatních notových osnov. Předznamenání (údaj o
-tónině) v jedné notové osnově oproti tomu @emph{neovlivňuje} tóninu
+projevují u všech ostatních notových osnov. Předznamenání (údaj o
+tónině) v jedné notové osnově oproti tomu @emph{neovlivňuje} tóninu
jiných notových osnov. Toto počínání je založeno na tom, že
notové zápisy s převeditelnými nástroji jsou častější než
notové zápisy s rozdílnými druhy taktů.
@lilypond[verbatim,quote]
-\relative c'' {
- <<
- \new Staff { \clef "treble" \key d \major \time 3/4 c4 }
- \new Staff { \clef "bass" c,,4 }
- >>
-}
+<<
+ \new Staff { \clef "treble" \key d \major \time 3/4 c''4 }
+ \new Staff { \clef "bass" c4 }
+>>
@end lilypond
Zde je jeden malý příklad:
@lilypond[verbatim,quote]
-\relative c'' {
- \new PianoStaff <<
- \new Staff { \time 2/4 c4 e | g g, | }
- \new Staff { \clef "bass" c,,4 c' | e c | }
- >>
-}
+\new PianoStaff <<
+ \new Staff \relative { \time 2/4 c''4 e | g g, | }
+ \new Staff \relative { \clef "bass" c4 c' | e c | }
+>>
@end lilypond
-Jiné typické skupiny notových osnov je možné vytvořit příkazy
-@code{\new StaffGroup} pro orchestrální sazby a
-@code{\new ChoirStaff} pro sborové notové osnovy.
+Jiné typické skupiny notových osnov je možné vytvořit příkazy
+@code{\new StaffGroup} pro orchestrální sazby a
+@code{\new ChoirStaff} pro sborové notové osnovy.
Každá z těchto skupin notových osnov vytváří nové prostředí,
které se stará o to, aby závorky byly vytvořeny na začátku
-notové osnovy, a který dodatečně rozhoduje i o tom,
-zda jsou taktové čáry zapsány jen na notové osnově
+notové osnovy, a který dodatečně rozhoduje i o tom,
+zda jsou taktové čáry zapsány jen na notové osnově
nebo také mezi notovými osnovami.
akordů je ale jejich uzavření
@emph{jednoduchými} špičatými závorkami (@q{<} a @q{>}).
Dávejte pozor si na to, že všechny noty jednoho akordu
-musejí mít stejnou dobu trvání a že tato doba trvání
+musejí mít stejnou dobu trvání a že tato doba trvání
se zapisuje po uzavírajících závorkách.
-@lilypond[verbatim,quote,relative=2]
-r4 <c e g> <c f a>2
+@lilypond[verbatim,quote]
+\relative { r4 <c'' e g> <c f a>2 }
@end lilypond
Akordy jsou v základě rovnocenné s jednoduchými notami:
@seealso
Příručka k učení se:
-@ref{Hlas obsahuje noty}.
+@ref{Hlasy obsahují noty}.
-Doporučení pro notový zápis:
+Doporučení pro notový zápis:
@ruser{Současně se objevující noty}.
a je ukázáno, jak se vytváří jednodušší listy s písničkami.
@menu
-* Zápis jednoduchých písní::
-* Vyrovnání textu s melodií::
-* Text pro více osnov::
+* Zápis jednoduchých písní::
+* Vyrovnání textu s melodií::
+* Text pro více osnov::
@end menu
Slovníček: @rglos{lyrics}.
-Zde je začátek jednoduché dětské písně,
+Zde je začátek jednoduché dětské písně,
@notation{Dívky a chlapci jdou ven, aby si hráli}:
@lilypond[verbatim,quote]
-\relative c'' {
+\relative {
\key g \major
\time 6/8
- d4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4
+ d''4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4
}
@end lilypond
@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key g \major
\time 6/8
- d4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4
+ d''4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4
}
\addlyrics {
Dívky a chlapci jdou | ven, aby si hráli,
slabiky, což vede k zvláštní chybě. Podívejte se také na
@rprogram{Apparent error in ../ly/init.ly}.}
-Jak noty tak také text jsou pokaždé orámovány složenými
-závorkami a celý výraz je umístěn mezi
-@w{@code{<< ... >>}}. Tím se zaručuje, že
+Jak noty tak také text jsou pokaždé orámovány složenými
+závorkami a celý výraz je umístěn mezi
+@w{@code{<< ... >>}}. Tím se zaručuje, že
text a noty jsou zapsány současně.
@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key g \major
\time 6/8
- d4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
+ d''4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
a4 b8 c b a | d4 b8 g4. |
}
\addlyrics {
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key g \major
\time 6/8
- d4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
+ d''4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
a4 b8 c[ b] a | d4 b8 g4. |
}
\addlyrics {
Toto je dobrý příklad užití přezkoušení taktů. Zde máme český překlad, ale když se na noty s anglickým původním textem podíváme
pečlivěji, je nám jasné, že nový textový řádek není srovnán s notami
-správně. Slova @notation{měsíc} a @notation{svítí}@footnote{v angličtině jsou tu slovní obrat "moon doth" a slovo "shine")}}, by se měla
+správně. Slova @notation{měsíc} a @notation{svítí} (v angličtině jsou tu slovní obrat "moon doth" a slovo "shine"), by se měla
zpívat na dvě noty, ne na jednu. Říká se tomu @notation{melisma}, jednoslabičný
text pro více not, řada tónů zpívaná na jednu slabiku textu. Je více
možností, jak jednu slabiku prodloužit přes více not. Tou nejjednodušší
@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key g \major
\time 6/8
- d4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
+ d''4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
a4 b8 c( b) a | d4 b8 g4. |
}
\addlyrics {
@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key g \major
\time 6/8
- d4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
+ d''4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
a4 b8 c([ b]) a | d4 b8 g4. |
}
\addlyrics {
@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key g \major
\time 6/8
- d4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
+ d''4 b8 c4 a8 | d4 b8 g4 g8 |
a4 b8 c[ b] a | d4 b8 g4. |
}
\addlyrics {
>>
@end lilypond
-Když se poslední slabika slova rozprostírá přes více not nebo přes
-jednu velmi dlouhou notu, zapisuje se obvykle vyplňovací čára,
+Když se poslední slabika slova rozprostírá přes více not nebo přes
+jednu velmi dlouhou notu, zapisuje se obvykle vyplňovací čára,
která se rozprostírá přes všechny noty, které ke slabice
patří. Tato vyplňovací čára se zapíše pomocí dvou podtržítek @code{__}.
-Zde je příklad prvních tří taktů z
+Zde je příklad prvních tří taktů z
@notation{Didonina nářku},
Purcellova díla @notation{Dido a Æneas}@footnote{Když jsem | položen,
jsem | položen __ na | zemi.}:
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key g \minor
\time 3/2
- g2 a bes | bes2( a) b2 |
+ g'2 a bes | bes2( a) b2 |
c4.( bes8 a4. g8 fis4.) g8 | fis1
}
\addlyrics {
Žádný z dosavadních příkladů doposud nepoužil slova, jež by byla
delší než jedna slabika.
Taková slova se obvykle rozdělují na více
-not, jedna slabika na notu, se spojovníky mezi slabikami.
+not, jedna slabika na notu, se spojovníky mezi slabikami.
Tyto slabiky se zapisují pomocí dvou znamének minus a
jsou LilyPondem napsány jako vystředěný spojovník mezi dvěma slabikami.
Zde je příklad, který ukazuje tento a všechny další triky,
@c but the example is long enough to avoid looking strange.
@lilypond[verbatim,quote,noragged-right]
<<
- \relative c' {
+ \relative {
\key g \major
\time 3/4
\partial 4
- d4 | g4 g a8( b) | g4 g b8( c) |
+ d'4 | g4 g a8( b) | g4 g b8( c) |
d4 d e | c2
}
\addlyrics {
>>
@end lilypond
-Některé texty, obzvláště v jazyce italském, potřebují opak:
-více než jedna slabika se musí zapsat k jedné notě.
+Některé texty, obzvláště v jazyce italském, potřebují opak:
+více než jedna slabika se musí zapsat k jedné notě.
To je možné tak, že slabiky jsou spřáhnuty dohromady pomocí
jednoho podtržení @code{_}. Mezi tím se nesmí nacházet žádné prázdné
-znaky, nebo tím, že se
+znaky, nebo tím, že se
rozhodující slabiky zapíší v uvozovkách @code{"}.
-Zde je příklad z opery @notation{Figaro} od Rossiniho, kde se slabika
-@notation{al} musí zazpívat na té samé notě @notation{go} slova @notation{Largo}
+Zde je příklad z opery @notation{Figaro} od Rossiniho, kde se slabika
+@notation{al} musí zazpívat na té samé notě @notation{go} slova @notation{Largo}
ve Figarově árii @notation{Largo al factotum}.
@c no ragged-right here because otherwise the hyphens get lost,
@c but the example is long enough to avoid looking strange.
@lilypond[verbatim,quote,noragged-right]
<<
- \relative c' {
+ \relative {
\clef "bass"
\key c \major
\time 6/8
- c4.~ c8 d b | c8([ d]) b c d b | c8
+ c'4.~ 8 d b | c8([ d]) b c d b | c8
}
\addlyrics {
Lar -- go_al fac -- | to -- tum del -- la cit -- | tà
@cindex Text písně ve více osnovách
@cindex Více osnov a text písně
-Lze použít jednoduché řešení s @code{\addlyrics}, aby byl text
+Lze použít jednoduché řešení s @code{\addlyrics}, aby byl text
zapsán v jedné nebo ve více notových osnovách. Zde je příklad z
Händelova díla @notation{Judas Maccabeus}:
@lilypond[verbatim,quote]
<<
- \relative c'' {
+ \relative {
\key f \major
\time 6/8
\partial 8
- c8 | c8([ bes]) a a([ g]) f | f'4. b, | c4.~ c4
+ c''8 | c8([ bes]) a a([ g]) f | f'4. b, | c4.~ 4
}
\addlyrics {
Let | flee -- cy flocks the | hills a -- | dorn, __
}
- \relative c' {
+ \relative {
\key f \major
\time 6/8
\partial 8
- r8 | r4. r4 c8 | a'8([ g]) f f([ e]) d | e8([ d]) c bes'4
+ r8 | r4. r4 c'8 | a'8([ g]) f f([ e]) d | e8([ d]) c bes'4
}
\addlyrics {
Let | flee -- cy flocks the | hills a -- dorn,
>>
@end lilypond
-Ale notové zápisy, jež jsou složitější, než je tento příklad,
-se lépe zapisují tak, že se stavba osnov oddělí od not
+Ale notové zápisy, jež jsou složitější, než je tento příklad,
+se lépe zapisují tak, že se stavba osnov oddělí od not
a textu zpěvu pomocí proměnných. Používání proměnných
se vysvětluje v části @ref{Pořádání děl pomocí proměnných}.
@lilypond[verbatim,quote]
violin = \new Staff {
- \relative c'' {
- a4 b c b
+ \relative {
+ a'4 b c b
}
}
cello = \new Staff {
- \relative c {
+ \relative {
\clef "bass"
e2 d
}
Proměnné se musejí vymezit @emph{před} vlastním hudebním
výrazem. Potom se ale mohou používat libovolně často, jakmile
už jednou byly vymezeny. Mohou být dokonce ustaveny, aby později
-v souboru vytvořily novou proměnnou. Tím se dá písemná práce
+v souboru vytvořily novou proměnnou. Tím se dá písemná práce
ulehčit, když se skupiny not často opakují.
@lilypond[verbatim,quote]
-tripletA = \times 2/3 { c,8 e g }
+tripletA = \tuplet 3/2 { c,8 e g }
barA = { \tripletA \tripletA \tripletA \tripletA }
\relative c'' {
line-width = \Šířka
@}
-@{
- c4^\Name
+@{
+ c4^\Name
@}
@end example
Název, skladatel, číslo opusu a podobné údaje se vkládají
do prostředí @code{\header}. Toto prostředí se nachází mimo
hudební výrazy, většinou se prostředí
-@code{\header} vkládá přímo do @ref{Číslo verze,,čísla verze}.
+@code{\header} vkládá přímo do čísla verze.
@example
\version @w{"@version{}"}
mnohem jednodušeji čitelný:
@lilypond[verbatim,quote]
-\relative c'' {
+\relative {
\key a \major
\time 6/8
- cis8. d16 cis8 e4 e8 |
+ cis''8. d16 cis8 e4 e8 |
b8. cis16 b8 d4 d8 |
}
@end lilypond
se na konci každé části nachází část @strong{Podívejte se také na},
kde se nacházejí odkazy na jiné části.
Tyto odkazy byste po prvním přečtení neměl následovat;
-teprve až si přečtete celou příručku k učení se,
+teprve až si přečtete celou příručku k učení se,
můžete v případě potřeby následovat těchto odkazů, abyste si
prohloubili vědomosti k námětu.
-Nyní si, prosím, přečtěte
+Nyní si, prosím, přečtěte
@ref{Přehled o příručkách}, jestliže jste to až doteď neudělal.
O LilyPondu je závratné množství informací, takže začátečníci se
jich hned správně nedopátrají. Když strávíte byť jen několik minut čtením
projects / lilypond.git / blobdiff