@cindex Prostředí Layout, umístění
@cindex Umístění prostředí layout
-Jeder @code{\layout}-Block wirkt sich auf den @code{\score}- oder
-@code{\book}-Block aus, in dem er auftritt. So wirkt z.B. ein
-@code{\layout}-Block innerhalb eines @code{\score}-Blocks nur auf
-diesen einen Block und seinen gesamten Inhalt, ein @code{\layout}-Block
-außerhalb eines @code{\score}-Blocks (und daher innerhalb des implizit
-erzeugten oder explizit angegebenen @code{\book}-Blocks) jedoch auf
-alle @code{\score}-Blocks innerhalb dieses @code{\book}-Blocks.
+Každý blok @code{\layout} ovlivňuje @code{\score} nebo
+@code{\book}, ve kterém se vyskytuje. Tak působí například blok
+@code{\layout} uvnitř bloku @code{\score} jen na tento jeden
+blok a celý jeho obsah, blok @code{\layout} mimo
+blok @code{\score} (a proto uvnitř skrytě vytvořeného
+otevřeně zadaného bloku @code{\book}) však na
+všechny bloky @code{\score} uvnitř tohoto bloku @code{\book}.
-Nähere Details finden sich im Abschnitt @ruser{Mehrere Partituren in einem Buch}.
+Více podrobností se nachází v části @ruser{Více notových zápisů v knize}.
-@cindex Variablen
-@cindex Bezeichner
+@cindex Proměnné
+@cindex Identifikátor
-Eine gute Möglichkeit zur Vereinfachung sind selbst definierte Variablen, wie auch gezeigt in @ref{Stücke durch Bezeichner organisieren}.
-Alle Vorlagen verwenden diese Möglichkeit:
+Dobrou možností pro zjednodušení jsou vlastní vymezené proměnné,
+jak je to také ukázáno v @ref{Pořádání kousků pomocí proměnných}.
+Všechny předlohy používají tuto možnost:
@example
melodie = \relative c' @{
@}
@end example
-Wenn LilyPond diese Datei analysiert, nimmt es den Inhalt
-von @code{melodie} (alles nach dem Gleichheitszeichen) und
-fügt ihn immer dann ein, wenn ein @code{\melodie}
-vorkommt. Die Namen sind frei wählbar, die Variable kann genauso
-gut @code{melodie}, @code{GLOBAL}, @code{rechteHandKlavier},
-oder @code{foofoobarbaz} heißen.
-Als Variablenname kann fast jeder beliebige Name benutzt werden,
-allerdings dürfen nur Buchstaben vorkommen (also keine Zahlen, Unterstriche,
-Sonderzeichen, etc.) und er darf nicht wie ein LilyPond-Befehl
-lauten. Für mehr Information siehe
-@ref{Úspora psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí,,úsporu psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí}. Die genauen
-Einschränkungen sind beschrieben in @ruser{Die Dateistruktur}.
+Když LilyPond zpracovává tento soubor, bere obsah
+z @code{melodie} (vše po rovnítku) a vkládá to,
+kdykoli vidí @code{\melodie}. Názvy jsou
+volně volitelné, proměnná se právě tak dobře může
+jmenovat @code{melodie}, @code{GLOBAL}, @code{praváRukaKlavír},
+nebo @code{cokoliDalšího}.
+Jako název proměnné se dá použít skoro jakýkoli oblíbený název,
+musí se v něm ovšem vyskytovat jen písmena (takže žádná čísla, podtržítka,
+zvláštní znaky, atd.) a nesmí znít jako příkaz pro LilyPond. Pro více
+informací se podívejte na
+@ref{Úspora psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí,,úsporu psaní na stroji pomocí proměnných a funkcí}. Přesně jsou
+tato omezení popsána v části @ruser{Stavba souboru}.
@seealso
-Eine vollständige Definition des Eingabeformats findet sich in
-@ruser{Die Dateistruktur}.
+Úplné vymezení vstupního souboru se nachází v
+@ruser{Stavba souboru}.
@node Notový zápis je jedním (jediným) složeným hudebním výrazem
@funindex \score
@funindex score
@cindex score
-@cindex Partitur
-@cindex Musikstück
-@cindex zusammengesetzter Musikausdruck
-@cindex Musikausdruck, zusammengesetzter
+@cindex Notový zápis
+@cindex Hudební kus
+@cindex Složený hudební výraz
+@cindex Hudební výraz, složený
-Im vorigen Kapitel, @ref{Uvedení do stavby souboru v LilyPondu},
-wurde die allgemeine Struktur einer LilyPond-Quelldatei
-beschrieben. Aber anscheinend haben wir die wichtigste
-Frage ausgelassen, nämlich wie man herausfindet, was nach
-dem @code{\score} geschrieben werden soll.
+V předchozí kapitole, @ref{Uvedení do stavby souboru v LilyPondu},
+byla popsána obecná stavba jednoho LilyPondovského zdrojového
+souboru. Ale zjevně jsme vypustili nejdůležitější
+otázku, totiž jak se zjistí, co se má napsat
+po @code{\score}.
-In Wirklichkeit ist das aber gar kein Geheimnis. Diese
-Zeile ist die Antwort:
+Ve skutečnosti to ale není vůbec žádným tajemstvím. Tento
+řádek je odpovědí:
@quotation
-@emph{Eine Partitur fängt immer mit @code{\score} an, gefolgt
-von einem einzelnen musikalischen Ausdruck.}
+@emph{Notový zápis začíná vždy @code{\score}, který je následován
+jedním hudebním výrazem.}
@end quotation
@noindent
-Vielleicht wollen Sie noch einmal
-@ref{Musikalische Ausdrücke erklärt} überfliegen. In diesem
-Kapitel wurde gezeigt, wie sich große musikalische Ausdrücke
-aus kleinen Teilen zusammensetzen. Noten können zu Akkorden
-verbunden werden usw. Jetzt gehen wir aber in die andere Richtung
-und betrachten, wie sich ein großer musikalischer Ausdruck
-zerlegen lässt. Zur Einfachheit soll nur ein Sänger und Klavier
-in unserem Beispiel eingesetzt werden. Wir brauchen
-keine Systemgruppe (StaffGroup), die einfach nur bewirkt,
-dass die Systeme mit einer Klammer zusammengefasst werden; sie
-wird also entfernt. Wir @emph{brauchen} aber einen Sänger und ein Klavier.
+Možná byste si měl ještě jednou zběžně přečíst, abyste pochopil, co jsou to hudební výrazy,
+@ref{Vysvětlení hudebních výrazů,,vysvětlení hudebních výrazů}. V této
+kapitole bylo ukázáno, jak se velké hudební výrazy
+skládají z malých částí. Noty mohou být spojeny s akordy
+atd. Nyní ale jdeme v jiném směru a pozorujeme,
+jak se dá rozložit velký hudební výraz. Kvůli zjednodušení
+v našem příkladu použijeme jen jednoho zpěváka a
+klavír. Nepotřebujeme žádnou skupinu
+osnov (@code{StaffGroup}), která jednoduše způsobeje jen to,
+že osnovy jsou spojeny závorkami, seskupuje je; ty tedy budou
+odstraněny. @emph{Potřebujeme} ale osnovy pro zpěváka a klavír.
@example
\score @{
@{
<<
- \new Staff = "Sänger" <<
+ \new Staff = "Zpěvák" <<
>>
- \new PianoStaff = "Klavier" <<
+ \new PianoStaff = "Klavír" <<
>>
>>
@}
@}
@end example
-Hier wurden die Systeme (Staff) benannt: @qq{Sänger} und
-@qq{Klavier}. Das ist nicht direkt notwendig in diesem Fall,
-aber es ist gut, sich diese Schreibweise anzugewöhnen, damit man
-immer sofort erkennt, um welches System es sich handelt.
-
-Zur Erinnerung: mit @code{<<} und @code{>>} werden Noten gleichzeitig
-gesetzt. Dadurch werden Vokalstimme und Klaviersysteme übereinander
-ausgegeben. Die @code{<< ... >>}-Konstruktion ist für das
-Sänger-System nicht notwendig, wenn hier nur die Noten einer
-einzigen Stimme eingefügt werden sollen, aber @code{<< ... >>}
-anstelle von geschwungenen Klammern sind notwendig,
-sobald mehr als eine Stimme oder etwa eine Notenstimme und
-Gesangstext eingefügt werden sollen. In unserem Fall soll eine
-Stimme mit Gesangstext notiert werden, sodass die spitzen Klammern
-benötigt werden. Die Noten sollen erst später hinzugefügt werden,
-hier also erstmal nur ein paar Platzhalternoten und Text. Wenn
-Sie sich nicht erinnern, wie man Gesangstext notiert, lesen
-Sie noch einmal @code{\addlyrics} in @ref{Setting simple songs}.
+Zde byly osnovy pojmenovány: @qq{Zpěvák} a
+@qq{Klavír}. To v tomto případě není přímo nutné,
+ale je dobré zvyknout si na tento způsob psaní, aby se hned
+poznalo, o kterou osnovu se jedná.
+
+K zapamatování: @code{<<} a @code{>>} jsou noty vysázeny
+zároveň. To způsobuje, že se hlasová část a klavírní osnova objevují
+v notovém zápisu nad sebou. Konstrukce @code{<< ... >>} pro zpěvákovu osnovu
+v příkladu výše není nutná, protože zde se mají vkládat noty jen
+jednoho hlasu, ale @code{<< ... >>}
+namísto závorek jsou nezbytné, hned jak se má vkládat
+více než jeden hlas, tedy dva a více současných výrazů, nebo jeden notový hlas a text
+písně. V našem případě se má zapsat jeden hlas s textem písně,
+takže jsou potřeba špičaté závorky. Noty přidáme teprve později,
+pro teď tedy přidáme nějaké noty a text. Pokud si nevzpomínáte,
+jak se text písně zapisuje, přečtěte si ještě
+jednou o @code{\addlyrics} v @ref{Zápis jednoduchých písní,,zápisu jednoduchých písní}.
@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
\score {
<<
- \new Staff = "Sänger" <<
- \new Voice = "Singstimme" { c'1 }
+ \new Staff = "Zpěvák" <<
+ \new Voice = "Zpěvní hlas" { c'1 }
\addlyrics { And }
>>
- \new PianoStaff = "Klavier" <<
- \new Staff = "oben" { }
- \new Staff = "unten" { }
+ \new PianoStaff = "Klavír" <<
+ \new Staff = "nahoře" { }
+ \new Staff = "dole" { }
>>
>>
\layout { }
}
@end lilypond
-Jetzt haben wir viel mehr Details. Wir haben ein System (engl. staff)
-für einen Sänger, in dem sich wieder eine Stimme (engl. voice)
-befindet. @code{Voice} bedeutet für LilyPond eine Stimme (sowohl
-gesungen als auch gespielt) und evtl. zusätzlich einen Text. Zusätzlich
-werden zwei Notensysteme für das Klavier mit dem Befehl @code{\new
-PianoStaff} gesetzt. @code{PianoStaff} bezeichnet die Piano-Umgebung (etwa
-durchgehende Taktstriche und die geschweifte Klammer am Anfang), in der
-dann wiederum zwei eigene Systeme ("oben" für die rechte Hand und
-"unten"
-für die linke) erstellt werden, auch wenn das untere System noch
-einen Bassschlüssel erhalten muss.
-
-Jetzt könnte man in diese Umgebung Noten einfügen. Innerhalb der
-geschweiften Klammern neben @code{\new Voice = "Singstimme"}
-könnte man
+Nyní máme mnohem více podrobností. Máme osnovu (angl. staff)
+pro jednoho zpěváka, ve které se zase nachází jeden hlas
+(angl. voice). @code{Voice} znamená pro LilyPond hlas (jak
+zazpívaný tak zahraný; prostě soubor not, nikoli nutně zpívaných zpěvákem
+ -- například housle hrají jeden hlas) a případně dodatečný text. Dodatečně
+se zapíší dvě notové osnovy pro klavír příkazem @code{\new
+PianoStaff}. @code{PianoStaff} označuje prostředí klavíru (procházející
+taktové čáry a složené závorky na začátku), v němž se potom opět
+zřizují dvě vlastní osnovy ("nahoře" pro pravou ruku a
+"dole" pro levou), i když spodní osnova musí ještě dostat
+basový klíč.
+
+Nyní bychom do tohoto prostředí mohli začít vkládat noty. Uvnitř
+složených závorek vedle @code{\new Voice = "Zpěvní hlas"}
+bychom mohli zapisovat
@example
\relative c'' @{
@end example
@noindent
-schreiben. Aber wenn man seine Datei so direkt schreibt, wird
-der @code{\score}-Abschnitt sehr lang und es wird ziemlich schwer zu
-verstehen, wie alles zusammenhängt. Darum bietet es sich an, Bezeichner
-(oder Variablen) zu verwenden. Sie wurden zu Beginn des vorigen
-Abschnitts erklärt, erinnern Sie sich? Damit wir sicher gehen
-können, dass der Inhalt der @code{text}-Variable als Gesangstext
-interpretiert wird, wird ihm @code{\lyricmode} vorangesetzt. Wie
-@code{\addlyrics} wird hiermit in den Eingabemodus für Gesangstext
-gewechselt. Ohne diesen Befehl würde LilyPond versuchen, den Inhalt
-der Variable als Noten zu interpretieren und dabei eine Menge
-Fehler produzieren. (Einige andere Eingabemodi sind außerdem noch
-verfügbar, siehe @ruser{Input modes}.)
-
-Also haben wir, wenn wir ein paar Noten und einen Bassschlüssel
-für die linke Hand hinzufügen, folgendes Beispiel:
+Ale když se soubor píše takto přímo, začne být
+část @code{\score} velmi dlouhá a je dosti obtížné porozumět tomu,
+jak vše souvisí. Z toho důvodu se nabízí použití identifikátorů
+(nebo jinak také proměnných). Byly vysvětleny na začátku předchozí
+části, jak si zajisté vzpomínáte? Abychom zajistili,
+že obsah proměnné @code{text} je vykládán jako text písně,
+interpretiert wird, uvedeme jej @code{\lyricmode}. Tak jako
+@code{\addlyrics}, je tímto vstupní režim přepnut na
+text písně. Bez tohoto příkazu by se LilyPond pokoušel vykládat obsah
+proměnné jako noty a přitom by docházelo k vytváření
+množství chyb. (Kromě toho je dostupných ještě několik dalších
+zadávacích režimů, podívejte se na @ruser{Vstupní režimy}.)
+
+Takže nyní máme, když přidáme několik not a basový klíč
+pro levou ruku, následující příklad:
@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
melodie = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
text = \lyricmode { And God said, }
-oben = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
-unten = \relative c { b2 e }
+nahoře = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
+dole = \relative c { b2 e }
\score {
<<
- \new Staff = "Sänger" <<
- \new Voice = "Singstimme" { \melodie }
+ \new Staff = "Zpěvák" <<
+ \new Voice = "Zpěvní hlas" { \melodie }
\addlyrics { \text }
>>
- \new PianoStaff = "Klavier" <<
- \new Staff = "oben" { \oben }
- \new Staff = "unten" {
+ \new PianoStaff = "Klavír" <<
+ \new Staff = "nahoře" { \upper }
+ \new Staff = "dole" {
\clef "bass"
- \unten
+ \lower
}
>>
>>
}
@end lilypond
-Beim Schreiben (oder Lesen) einer @code{\score}-Umgebung
-sollte man langsam und sorgfältig vorgehen. Am besten fängt
-man mit dem größten Gebilde an und definiert dann die darin
-enthaltenen kleineren der Reihe nach. Es hilft auch, sehr
-genau mit den Einzügen zu sein, so dass jede Zeile, die
-der gleichen Ebene angehört, wirklich horizontal an der
-gleichen Stelle beginnt.
+Při zapisování (nebo při čtení) prostředí @code{\score}
+by se mělo postupovat pomalu a pečlivě. Nejlepší je začít s největšími
+útvary, a pak vymezit v nich obsažené menší útvary. Také pomáhá velice
+dbát na přesné odsazení, aby každý řádek, jenž přísluší k
+téže úrovni, skutečně vodorovně začínal na tom
+samém místě.
@seealso
-Benutzerhandbuch: @ruser{Struktur einer Partitur}.
+Doporučení k notovému zápisu: @ruser{Stavba notového zápisu}.
@node Naskládání hudebních výrazů do sebe
@subsection Naskládání hudebních výrazů do sebe
@translationof Nesting music expressions
-@cindex Notenzeilen, temporäre
+@cindex Notové osnovy, dočasné
@cindex Ossia
-@cindex temporäre Notenzeilen
+@cindex Dočasné notové osnovy
-Notenzeilen (die @q{Staff}-Kontexte) müssen nicht unbedingt gleich
-zu Beginn erzeugt werden -- sie können auch zu einem späteren
-Zeitpunkt eingeführt weden. Das ist vor allem nützlich, um
-@rglosnamed{ossia,Ossias} zu erzeugen. Hier folgt ein kurzes Beispiel,
-wie eine zusätzliche temporäre Notenzeile für nur drei Noten erzeugt
-werden kann:
+Notové osnovy (prostředí @q{Staff}) není bezpodmínečně potřeba
+vytvořit hned na začátku -- mohou být uvedeny i kdykoli
+později. To je obzvláště užitečné při vytváření oddílů
+@rglosnamed{ossia,Ossias}. Zde následuje krátký příklad toho,
+jak je možné vytvořit dodatečnou dočasnou notovou osnovu
+jen pro dobu trvání tří not:
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
\new Staff {
@end lilypond
@noindent
-Wie man sieht, ist die Größe des Notenschlüssels dieselbe, wie sie
-auch bei einer Schlüsseländerung auftritt -- etwas kleiner als
-der Schlüssel am Beginn einer Notenzeile. Dies ist normal für
-Notenschlüssel, die innerhalb einer Notenzeile gesetzt werden.
+Jak je vidět, velikost notového klíče je tatáž, jaká se vyskytuje
+i při změně klíče -- o něco menší, než
+jakou má klíč na začátku notové osnovy. Toto je obvyklé u
+notových klíčů, které jsou zapsány uvnitř notové osnovy.
-@cindex Notenzeile, Positionierung
-@cindex Positionierung einer Notenzeile
+@cindex Notová osnova, umístění
+@cindex Umístění notové osnovy
-Der Ossia-Abschnitt kann auch oberhalb der Hauptnotenzeile
-gesetzt werden:
+Oddíl ossia může být zapsán i mimo hlavní notovou
+osnovu:
-@c KEEP LY
@lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
-\new Staff = "Hauptzeile" {
+\new Staff = "main" {
\relative g' {
r4 g8 g c4 c8 d |
e4 r8
<<
{ f8 c c }
\new Staff \with {
- alignAboveContext = #"Hauptzeile"
- }{ f8 f c }
+ alignAboveContext = #"main"
+ } { f8 f c }
>>
r4 |
}
projects / lilypond.git / commitdiff