Imported Upstream version 2.19.45

[lilypond.git] / Documentation / cs / learning / fundamental.itely

diff --git a/Documentation/cs/learning/fundamental.itely b/Documentation/cs/learning/fundamental.itely
index 2f8cc035d2ccae84bd89952432019d1f0c74a9f2..4efdc777bc17f119a9000463ff54184c58c8b181 100644 (file)
--- a/Documentation/cs/learning/fundamental.itely
+++ b/Documentation/cs/learning/fundamental.itely
@@ -8,7 +8,7 @@
     Guide, node Updating translation committishes.
 @end ignore
 
-@c \version "2.17.29"
+@c \version "2.19.22"
 @c Translators: Pavel Fric
 
 @node Základní pojmy
@@ -63,8 +63,8 @@ tak notová sazba vypadá zřídka, když se tento příkaz
 vynechá.
 
 @lilypond[quote,fragment,ragged-right,verbatim]
-\relative c'' {
-  c4 a b c
+\relative {
+  c''4 a b c
 }
 @end lilypond
 
@@ -119,8 +119,8 @@ stavbu.
 Podívejme se na jeden takový jednoduchý příklad:
 
 @example
-\relative c'' @{
-  c4 a d c
+\relative @{
+  c''4 a d c
 @}
 @end example
 
@@ -135,8 +135,8 @@ takové soubory daly napsat a také správně zapsat, znamená
   \score @{
     \new Staff @{
       \new Voice @{
-        \relative c'' @{
-          c4 a b c
+        \relative @{
+          c''4 a b c
         @}
       @}
     @}
@@ -235,7 +235,6 @@ notace -- @ruser{Rozvržení notového zápisu} a
 @cindex Prostředí book, skryté
 @cindex Skryté prostředí book
 @funindex \book
-@funindex book
 
 Váš LilyPondovský kód může obsahovat více bloků @code{\score}.
 Každý z nich je vykládán jako samostatný notový zápis, ovšem
@@ -277,8 +276,8 @@ jak je to také ukázáno v @ref{Pořádání děl pomocí proměnných}.
 Všechny předlohy používají tuto možnost:
 
 @example
-melodie = \relative c' @{
-  c4 a b c
+melodie = \relative @{
+  c'4 a b c
 @}
 
 \score @{
@@ -310,7 +309,6 @@ tato omezení popsána v části @ruser{Stavba souboru}.
 @translationof Score is a (single) compound musical expression
 
 @funindex \score
-@funindex score
 @cindex score
 @cindex Notový zápis
 @cindex Hudební kus
@@ -410,8 +408,8 @@ složených závorek vedle @code{\new Voice = "Zpěvní hlas"}
 bychom mohli zapisovat
 
 @example
-\relative c'' @{
-  r4 d8\noBeam g, c4 r
+\relative @{
+  r4 d''8\noBeam g, c4 r
 @}
 @end example
 
@@ -433,10 +431,10 @@ Takže nyní máme, když přidáme několik not a basový klíč
 pro levou ruku, následující příklad:
 
 @lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
-melody = \relative c'' { r4 d8\noBeam g, c4 r }
+melody = \relative { r4 d''8\noBeam g, c4 r }
 text   = \lyricmode { And God said, }
-upper  = \relative c'' { <g d g,>2~ <g d g,> }
-lower  = \relative c { b2 e }
+upper  = \relative { <g' d g,>2~ <g d g,> }
+lower  = \relative { b,2 e }
 
 \score {
   <<
@@ -485,8 +483,8 @@ jen pro dobu trvání tří not:
 
 @lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
 \new Staff {
-  \relative g' {
-    r4 g8 g c4 c8 d |
+  \relative {
+    r4 g'8 g c4 c8 d |
     e4 r8
     <<
       { f8 c c }
@@ -513,8 +511,8 @@ osnovu:
 
 @lilypond[verbatim,quote,ragged-right]
 \new Staff = "main" {
-  \relative g' {
-    r4 g8 g c4 c8 d |
+  \relative {
+    r4 g'8 g c4 c8 d |
     e4 r8
     <<
       { f8 c c }
@@ -678,9 +676,11 @@ Jeden hlas přirozeně může v jednom akordu obsahovat více not
 -- takže kdy přesně je potřeba více hlasů? Podívejme se nejprve na
 tento příklad se čtyřmi akordy:
 
-@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=1]
-\key g \major
-<d g>4 <d fis> <d a'> <d g>
+@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
+\relative {
+  \key g \major
+  <d' g>4 <d fis> <d a'> <d g>
+}
 @end lilypond
 
 To lze vyjádřit tak, že se pro ukázání akordů použijí jednoduché špičaté
@@ -714,10 +714,12 @@ vícehlasá.
 Takto to vypadá, když jsou akordy rozděleny do dvou hlasů
 a k průchodnému tónu je ještě přidán legatový oblouček:
 
-@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
-\key g \major
-%    Voice "1"               Voice "2"
-<< { g4 fis8( g) a4 g } \\ { d4 d d d }  >>
+@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
+\relative {
+  \key g \major
+  %    Voice = "1"             Voice = "2"
+  << { g'4 fis8( g) a4 g } \\ { d4 d d d }  >>
+}
 @end lilypond
 
 Všimněte si, že nožičky druhého hlasu nyní ukazují dolů.
@@ -726,7 +728,7 @@ Tady je jiný jednoduchý příklad:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
 \key d \minor
-%    Voice "1"             Voice "2"
+%    Voice = "1"           Voice = "2"
 << { r4 g g4. a8 }    \\ { d,2 d4 g }       >>
 << { bes4 bes c bes } \\ { g4 g g8( a) g4 } >>
 << { a2. r4 }         \\ { fis2. s4 }       >>
@@ -738,19 +740,20 @@ zdrojový soubor udělat čitelnějším, ale když se v jednom taktu vyskytuje
 mnoho not, může být lepší napsat každý hlas odděleně,
 jako zde:
 
-@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=2]
-\key d \minor
-<< {
-  % Voice "1"
-  r4 g g4. a8 |
-  bes4 bes c bes |
-  a2. r4 |
-} \\ {
-  % Voice "2"
-  d,2 d4 g |
-  g4 g g8( a) g4 |
-  fis2. s4 |
-} >>
+@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
+<<
+  \key d \minor
+  \relative { % Voice = "1"
+    r4 g' g4. a8 |
+    bes4 bes c bes |
+    a2. r4 |
+  } \\
+  \relative { % Voice = "2"
+    d'2 d4 g |
+    g4 g g8( a) g4 |
+    fis2. s4 |
+  }
+>>
 @end lilypond
 
 Tento příklad má jen dva hlasy, ale stejné stavby lze použít,
@@ -762,12 +765,12 @@ z těchto prostředí je nastaven svislý směr nožiček, legatových obloučk
 ligatur, značek pro dynamiku atd. tak, jak se patří.
 
 @lilypond[quote,verbatim]
-\new Staff \relative c' {
+\new Staff \relative {
   % Main voice
-  c16 d e f
-  %    Voice "1"     Voice "2"                Voice "3"
+  c'16 d e f
+  %    Voice = "1"   Voice = "2"              Voice = "3"
   << { g4 f e } \\ { r8 e4 d c8~ } >> |
-  << { d2 e }   \\ { c8 b16 a b8 g~ g2 } \\ { s4 b c2 } >> |
+  << { d2 e }   \\ { c8 b16 a b8 g~ 2 } \\ { s4 b c2 } >> |
 }
 @end lilypond
 
@@ -786,9 +789,9 @@ Všimněte si také, že spojené noty mohou být rozděleny přes stejný hlas
 do dvou staveb, jak je to ukázáno zde na modrém trojúhelníkovém hlase.
 
 @lilypond[quote,verbatim]
-\new Staff \relative c' {
+\new Staff \relative {
   % Main voice
-  c16 d e f
+  c'16 d e f
   <<   % Bar 1
     {
       \voiceOneStyle
@@ -805,7 +808,7 @@ do dvou staveb, jak je to ukázáno zde na modrém trojúhelníkovém hlase.
     { d2 e }
   \\
      % Voice 2 continues
-    { c8 b16 a b8 g~ g2 }
+    { c8 b16 a b8 g~ 2 }
   \\
     {
       \voiceThreeStyle
@@ -878,10 +881,10 @@ a hlasy.  Složitější věci budou vysvětleny v pozdějších částech.
 
 @c The following should appear as music without code
 @lilypond[quote,ragged-right]
-\new Staff \relative c'' {
+\new Staff \relative {
   \key aes \major
   <<  % Voice one
-    { c2 aes4. bes8 }
+    { c''2 aes4. bes8 }
   \\  % Voice two
     { aes2 f4 fes }
   \\  % No voice three
@@ -922,12 +925,12 @@ porozumět.
 @c The following should appear as music without code
 @c The three voice styles should be defined in -init
 @lilypond[quote,ragged-right]
-\new Staff \relative c'' {
+\new Staff \relative {
   \key aes \major
   <<
     {  % Voice one
       \voiceOneStyle
-      c2 aes4. bes8
+      c''2 aes4. bes8
     }
   \\  % Voice two
     { \voiceTwoStyle
@@ -953,10 +956,10 @@ se to naučili, pomocí konstrukcí @code{<< \\  >>},
 kterou zapíšeme tři hlasy prvního taktu:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
-\new Staff \relative c'' {
+\new Staff \relative {
   \key aes \major
   <<
-    { c2 aes4. bes8 } \\ { aes2 f4 fes } \\ { <ees c>2 des }
+    { c''2 aes4. bes8 } \\ { aes2 f4 fes } \\ { <ees c>2 des }
   >> |
   <c ees aes c>1 |
 }
@@ -978,10 +981,10 @@ umístíme do čtvrtého hlasu.  To se udělá jednoduše přidáním
 páru @code{\\}.
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
-\new Staff \relative c'' {
+\new Staff \relative {
   \key aes \major
   <<  % Voice one
-    { c2 aes4. bes8 }
+    { c''2 aes4. bes8 }
   \\  % Voice two
     { aes2 f4 fes }
   \\  % Omit Voice three
@@ -1017,15 +1020,10 @@ Notace: @ruser{Více hlasů}.
 @translationof Explicitly instantiating voices
 
 @funindex \voiceOne
-@funindex voiceOne
 @funindex \voiceTwo
-@funindex voiceTwo
 @funindex \voiceThree
-@funindex voiceThree
 @funindex \voiceFour
-@funindex voiceFour
 @funindex \oneVoice
-@funindex oneVoice
 @funindex \new Voice
 @cindex Vytvoření prostředí hlasu
 @cindex Prostředí hlasu, vytvoření
@@ -1043,8 +1041,8 @@ Stavba @code{<< \\ >>}, kterou jsme použili v předchozím
 
 @example
 \new Staff @{
-  \relative c' @{
-    << @{ e4 f g a @} \\ @{ c,4 d e f @} >>
+  \relative @{
+    << @{ e'4 f g a @} \\ @{ c,4 d e f @} >>
   @}
 @}
 @end example
@@ -1054,8 +1052,8 @@ ist identisch mit
 
 @example
 \new Staff <<
-  \new Voice = "1" @{ \voiceOne \relative c' @{ e4 f g a @} @}
-  \new Voice = "2" @{ \voiceTwo \relative c' @{ c4 d e f @} @}
+  \new Voice = "1" @{ \voiceOne \relative @{ e'4 f g a @} @}
+  \new Voice = "2" @{ \voiceTwo \relative @{ c'4 d e f @} @}
 >>
 @end example
 
@@ -1064,8 +1062,8 @@ Obojí výše by vytvořilo následující notový obraz:
 @c The following example should not display the code
 @lilypond[ragged-right,quote]
 \new Staff <<
-  \new Voice = "1" { \voiceOne \relative c' { e4 f g a } }
-  \new Voice = "2" { \voiceTwo \relative c' { c4 d e f } }
+  \new Voice = "1" { \voiceOne \relative { e'4 f g a } }
+  \new Voice = "2" { \voiceTwo \relative { c'4 d e f } }
 >>
 @end lilypond
 
@@ -1086,27 +1084,27 @@ mají příkazy @code{\oneVoice}, @code{\voiceOne} a @code{voiceTwo}
 účinek na text, obloučky a označení dynamiky:
 
 @lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
-\relative c' {
+\relative {
   % Default behavior or behavior after \oneVoice
-  c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+  c'4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
 }
 @end lilypond
 
 @lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
-\relative c' {
+\relative {
   \voiceOne
-  c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+  c'4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
   \oneVoice
-  c,4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+  c,4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
 }
 @end lilypond
 
 @lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
-\relative c' {
+\relative {
   \voiceTwo
-  c4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+  c'4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
   \oneVoice
-  c,4 d8~ d e4( f | g4 a) b-> c |
+  c,4 d8~ 8 e4( f | g4 a) b-> c |
 }
 @end lilypond
 
@@ -1122,10 +1120,10 @@ tvaru červeného diamantu ukazují, že se hlavní hlas nachází v prostředí
 jednotlivého hlasu. Tím se může frázovací oblouček malovat nad ně.
 
 @lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
-\new Staff \relative c' {
+\new Staff \relative {
   \voiceOneStyle
   % The following notes are monophonic
-  c16^( d e f
+  c'16^( d e f
   % Start simultaneous section of three voices
   <<
     % Continue the main voice in parallel
@@ -1134,7 +1132,7 @@ jednotlivého hlasu. Tím se může frázovací oblouček malovat nad ně.
     \new Voice {
       % Set stems, etc., down
       \voiceTwo
-      r8 e4 d c8~ | c8 b16 a b8 g~ g2 |
+      r8 e4 d c8~ | 8 b16 a b8 g~ 2 |
     }
     % Initiate third voice
     \new Voice {
@@ -1159,15 +1157,15 @@ hlas objeví jen krátce, může to být přirozenější způsob
 sázení not:
 
 @lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
-\new Staff \relative c' {
-  c16^( d e f
+\new Staff \relative {
+  c'16^( d e f
   <<
     { g4 f e | d2 e2) | }
     \new Voice {
       \voiceTwo
       r8 e4 d c8~
       <<
-        { c8 b16 a b8 g~ g2 | }
+        { c8 b16 a b8 g~ 2 | }
         \new Voice {
           \voiceThree
           s4 b4 c2 |
@@ -1189,17 +1187,17 @@ se dají místa, kde se hlas nevyskytuje, přeskočit pomocí neviditelných not
 jako je tomu zde:
 
 @lilypond[quote,ragged-right,verbatim]
-\new Staff \relative c' <<
+\new Staff \relative <<
   % Initiate first voice
   \new Voice {
     \voiceOne
-    c16^( d e f g4 f e | d2 e) |
+    c'16^( d e f g4 f e | d2 e) |
   }
   % Initiate second voice
   \new Voice {
     % Set stems, etc, down
     \voiceTwo
-    s4 r8 e4 d c8~ | c8 b16 a b8 g~ g2 |
+    s4 r8 e4 d c8~ | 8 b16 a b8 g~ 2 |
   }
   % Initiate third voice
   \new Voice {
@@ -1272,7 +1270,6 @@ Pozor: Textu písně se v angličtině říká @qq{lyrics}.
 
 @funindex \new Lyrics
 @funindex \lyricsto
-@funindex lyricsto
 @funindex Lyrics
 @cindex Prostředí text písně, vytvoření
 @cindex Text písně, spojení s notami
@@ -1287,10 +1284,10 @@ se použije označení přiřazené hlasu.
 @lilypond[quote,verbatim]
 <<
   \new Voice = "one" {
-    \relative c'' {
+    \relative {
       \autoBeamOff
       \time 2/4
-      c4 b8. a16 | g4. f8 | e4 d | c2 |
+      c''4 b8. a16 | g4. f8 | e4 d | c2 |
     }
   }
   \new Lyrics \lyricsto "one" {
@@ -1308,7 +1305,6 @@ a hlasu @code{Voice}, aby všechno fungovalo.
 @cindex Text a trámce
 @cindex Trámce a text
 @funindex \autoBeamOff
-@funindex autoBeamOff
 
 Automatické trámce, jež LilyPond používá ve výchozím nastavení, pracují
 dobře pro instrumentální hudbu, ale ne tak dobře v případě hudby s textem,
@@ -1334,14 +1330,14 @@ ne jako noty.
 @lilypond[quote,verbatim]
 global = { \key f \major \time 6/8 \partial 8 }
 
-SopOneMusic = \relative c'' {
-  c8 | c8([ bes)] a a([ g)] f | f'4. b, | c4.~ c4
+SopOneMusic = \relative {
+  c''8 | c8([ bes)] a a([ g)] f | f'4. b, | c4.~ 4
 }
 SopOneLyrics = \lyricmode {
   Let | flee -- cy flocks the | hills a -- dorn, __
 }
-SopTwoMusic = \relative c' {
-  r8 | r4. r4 c8 | a'8([ g)] f f([ e)] d | e8([ d)] c bes'
+SopTwoMusic = \relative {
+  r8 | r4. r4 c'8 | a'8([ g)] f f([ e)] d | e8([ d)] c bes'
 }
 SopTwoLyrics = \lyricmode {
   Let | flee -- cy flocks the | hills a -- dorn,
@@ -1395,10 +1391,10 @@ tóninu.  Taková proměnná se často označuje @qq{global}.
 @lilypond[quote,verbatim]
 keyTime = { \key c \major \time 4/4 \partial 4 }
 
-SopMusic   = \relative c' { c4 | e4. e8 g4  g    | a4   a   g  }
-AltoMusic  = \relative c' { c4 | c4. c8 e4  e    | f4   f   e  }
-TenorMusic = \relative c  { e4 | g4. g8 c4.   b8 | a8 b c d e4 }
-BassMusic  = \relative c  { c4 | c4. c8 c4  c    | f8 g a b c4 }
+SopMusic   = \relative { c'4 | e4. e8 g4  g    | a4   a   g  }
+AltoMusic  = \relative { c'4 | c4. c8 e4  e    | f4   f   e  }
+TenorMusic = \relative  { e4 | g4. g8 c4.   b8 | a8 b c d e4 }
+BassMusic  = \relative  { c4 | c4. c8 c4  c    | f8 g a b c4 }
 
 VerseOne =
   \lyricmode { E -- | ter -- nal fa -- ther, | strong to save, }
@@ -1463,8 +1459,8 @@ hinzugefügt werden,
 die im Quellcode gar nicht explizit vorkommen.  Vergleichen Sie
 etwa den Quellcode und die Notenausgabe des folgenden Beispiels:
 
-@lilypond[quote,verbatim,relative=2]
-cis4 cis2. | a4 a2. |
+@lilypond[quote,verbatim]
+\relative { cis''4 cis2. | a4 a2. | }
 @end lilypond
 
 Der Quellcode ist sehr kurz und knapp, während in der
@@ -1546,7 +1542,6 @@ Notationreferenz: @ruser{Vysvětlení prostředí}.
 @translationof Creating contexts
 
 @funindex \new
-@funindex new
 @cindex Neue Kontexte
 @cindex Erstellen von Kontexten
 @cindex Kontexte, Erstellen
@@ -1598,8 +1593,8 @@ werden, hier ein kommentiertes Beispiel aus dem richtigen Leben:
       \clef "treble"
       \key g \minor
       \new Voice {  % create voice for RH notes
-        \relative c'' {  % start of RH notes
-          d4 ees16 c8.
+        \relative {  % start of RH notes
+          d''4 ees16 c8.
           d4 ees16 c8.
         }  % end of RH notes
       }  % end of RH voice
@@ -1609,14 +1604,14 @@ werden, hier ein kommentiertes Beispiel aus dem richtigen Leben:
       \key g \minor
       \new Voice {  % create LH voice one
         \voiceOne
-        \relative g {  % start of LH voice one notes
+        \relative {  % start of LH voice one notes
           g8 <bes d> ees, <g c>
           g8 <bes d> ees, <g c>
         }  % end of LH voice one notes
       }  % end of LH voice one
       \new Voice {  % create LH voice two
         \voiceTwo
-        \relative g {  % start of LH voice two notes
+        \relative {  % start of LH voice two notes
           g4 ees
           g4 ees
         }  % end of LH voice two notes
@@ -1866,13 +1861,13 @@ nicht, weil der Kontext ausgelassen wurde.
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
 <<
-  \new Staff \relative c'' {
+  \new Staff \relative {
     \set Staff.instrumentName = #"Soprano"
-    c2 c
+    c''2 c
  }
-  \new Staff \relative c' {
+  \new Staff \relative {
     \set instrumentName = #"Alto"  % Wrong!
-    d2 d
+    d'2 d
  }
 >>
 @end lilypond
@@ -1914,12 +1909,12 @@ ausgeschaltet sind:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
 <<
-  \new Staff \relative c'' {
-    ais2 aes
+  \new Staff \relative {
+    ais'2 aes
   }
-  \new Staff \relative c'' {
+  \new Staff \relative {
     \set Staff.extraNatural = ##f
-    ais2 aes
+    ais'2 aes
   }
 >>
 @end lilypond
@@ -1929,12 +1924,12 @@ während das dazu dient, sie in allen Systemen auszuschalten:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
 <<
-  \new Staff \relative c'' {
-    ais2 aes
+  \new Staff \relative {
+    ais'2 aes
   }
-  \new Staff \relative c'' {
+  \new Staff \relative {
     \set Score.extraNatural = ##f
-    ais2 aes
+    ais'2 aes
   }
 >>
 @end lilypond
@@ -1958,17 +1953,19 @@ wir als Beispiel, die Schriftgröße mehrmals zu ändern, was sich unter anderem
 auf die Notenköpfe auswirkt.  Die Änderung bezieht sich immer auf den Standard,
 nicht vom letzten gesetzten Wert.
 
-@lilypond[quote,verbatim,ragged-right,relative=1]
-c4 d
-% make note heads smaller
-\set fontSize = #-4
-e4 f |
-% make note heads larger
-\set fontSize = #2.5
-g4 a
-% return to default size
-\unset fontSize
-b4 c |
+@lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
+\relative {
+  c'4 d
+  % make note heads smaller
+  \set fontSize = #-4
+  e4 f |
+  % make note heads larger
+  \set fontSize = #2.5
+  g4 a
+  % return to default size
+  \unset fontSize
+  b4 c |
+}
 @end lilypond
 
 Wir haben jetzt gesehen, wie sich die Werte von unterschiedlichen
@@ -1984,7 +1981,6 @@ eingegeben werden kann.
 @subsubheading Kontexteigenschaften mit @code{\with} setzen
 
 @funindex \with
-@funindex with
 @cindex Kontexteigenschaft, setzen mit \with
 
 Die Standardwerte von Kontexteigenschaften können zu dem Zeitpunkt
@@ -2007,12 +2003,12 @@ etwa so:
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
 <<
   \new Staff
-    \relative c'' {
-      gis4 ges aes ais
+    \relative {
+      gis'4 ges aes ais
     }
   \new Staff \with { extraNatural = ##f } {
-    \relative c'' {
-      gis ges aes ais
+    \relative {
+      gis' ges aes ais
     }
   }
 >>
@@ -2037,7 +2033,6 @@ wird, kann dieser neue Standardwert mit dem Befehl
 @cindex Kontexteigenschaften, mit \context setzen
 @cindex Eigenschaften von Kontexten, mit \context setzen
 @funindex \context
-@funindex context
 
 Die Werte von Kontext-Eigenschaften können in @emph{allen} Kontexten
 eines bestimmten Typs (etwa alle @code{Staff}-Kontexte)
@@ -2056,8 +2051,8 @@ Funktion anwendet:
 @lilypond[verbatim,quote]
 \score {
   \new Staff {
-    \relative c'' {
-      cis4 e d ces
+    \relative {
+      cis''4 e d ces
     }
   }
   \layout {
@@ -2076,13 +2071,13 @@ Wenn die Veränderung der Eigenschaft sich auf alle Systeme einer
 \score {
   <<
     \new Staff {
-      \relative c'' {
-        gis4 ges aes ais
+      \relative {
+        gis'4 ges aes ais
       }
     }
     \new Staff {
-      \relative c'' {
-        gis4 ges aes ais
+      \relative {
+        gis'4 ges aes ais
       }
     }
   >>
@@ -2151,8 +2146,8 @@ erstellt werden.
 \new Staff \with {
   \remove "Staff_symbol_engraver"
 }
-\relative c' {
-  c4 d
+\relative {
+  c'4 d
   \set fontSize = #-4  % make note heads smaller
   e4 f |
   \set fontSize = #2.5  % make note heads larger
@@ -2187,15 +2182,15 @@ und zeigt ihn an:
   \new Voice \with {
     \consists "Ambitus_engraver"
   } {
-    \relative c'' {
+    \relative {
       \voiceOne
-      c4 a b g
+      c''4 a b g
     }
   }
   \new Voice {
-    \relative c' {
+    \relative {
       \voiceTwo
-      c4 e d f
+      c'4 e d f
     }
   }
 >>
@@ -2212,15 +2207,15 @@ Stimmen in diesem Notensystem errechnet:
 }
 <<
   \new Voice {
-    \relative c'' {
+    \relative {
       \voiceOne
-      c4 a b g
+      c''4 a b g
     }
   }
   \new Voice {
-    \relative c' {
+    \relative {
       \voiceTwo
-      c4 e d f
+      c'4 e d f
     }
   }
 >>
@@ -2244,24 +2239,24 @@ mit vier Systemen anzeigen wollen, könnte das so aussehen:
 \score {
   <<
     \new Staff {
-      \relative c'' {
-        c4 a b g
+      \relative {
+        c''4 a b g
       }
     }
     \new Staff {
-      \relative c' {
-        c4 a b g
+      \relative {
+        c'4 a b g
       }
     }
     \new Staff {
       \clef "G_8"
-      \relative c' {
-        c4 a b g
+      \relative {
+        c'4 a b g
       }
     }
     \new Staff {
       \clef "bass"
-      \relative c {
+      \relative {
         c4 a b g
       }
     }
@@ -2331,7 +2326,7 @@ Fall könnten Sie mit der Vorlage @qq{Noten und Text}
 
 @example
 \version @w{"@version{}"}
-melody = \relative c' @{
+melody = \relative @{
   \clef "treble"
   \key c \major
   \time 4/4
@@ -2361,7 +2356,7 @@ Beispiel @qq{Nur Noten} an:
 @example
 \version @w{"@version{}"}
 
-melody = \relative c' @{
+melody = \relative @{
   \clef "treble"
   \key c \major
   \time 4/4
@@ -2405,7 +2400,7 @@ Wir ändern auch die Noten etwas ab.
 @example
 \version @w{"@version{}"}
 
-SopranNoten = \relative c' @{
+SopranNoten = \relative @{
   \clef "treble"
   \key c \major
   \time 4/4
@@ -2416,7 +2411,7 @@ SoprText = \lyricmode @{
   Aaa Bee Cee Dee
 @}
 
-CelloNoten = \relative c @{
+CelloNoten = \relative @{
   \clef "bass"
   \key c \major
   \time 4/4
@@ -2478,7 +2473,7 @@ nicht mehr.  Das können wir aber schnell in Ordnung bringen.
 Hier also die gesamte Vorlage für Soprán a violoncello:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right,addversion]
-sopranoMusic = \relative c' {
+sopranoMusic = \relative {
   \clef "treble"
   \key c \major
   \time 4/4
@@ -2489,7 +2484,7 @@ sopranoLyrics = \lyricmode {
   Aaa Bee Cee Dee
 }
 
-celloMusic = \relative c {
+celloMusic = \relative {
   \clef "bass"
   \key c \major
   \time 4/4
@@ -2539,39 +2534,39 @@ notiert wird.  Hier ein Beispiel aus Händels @notation{Messias}:
 @lilypond[quote,ragged-right]
 global = { \key d \major \time 4/4 }
 
-sopranoMusic = \relative c'' {
+sopranoMusic = \relative {
   \clef "treble"
-  r4 d2 a4 | d4. d8 a2 | cis4 d cis2 |
+  r4 d''2 a4 | d4. d8 a2 | cis4 d cis2 |
 }
 sopranoWords = \lyricmode {
   Wor -- thy | is the lamb | that was slain |
 }
-altoMusic = \relative a' {
+altoMusic = \relative {
   \clef "treble"
-  r4 a2 a4 | fis4. fis8 a2 | g4 fis e2 |
+  r4 a'2 a4 | fis4. fis8 a2 | g4 fis e2 |
 }
 altoWords = \sopranoWords
-tenorMusic = \relative c' {
+tenorMusic = \relative {
   \clef "G_8"
-  r4 fis2 e4 | d4. d8 d2 | e4 a, cis2 |
+  r4 fis'2 e4 | d4. d8 d2 | e4 a, cis2 |
 }
 tenorWords = \sopranoWords
-bassMusic = \relative c' {
+bassMusic = \relative {
   \clef "bass"
-  r4 d2 cis4 | b4. b8 fis2 | e4 d a'2 |
+  r4 d'2 cis4 | b4. b8 fis2 | e4 d a'2 |
 }
 bassWords = \sopranoWords
-upper = \relative a' {
+upper = \relative {
   \clef "treble"
   \global
-  r4 <a d fis>2 <a e' a>4
+  r4 <a' d fis>2 <a e' a>4
   <d fis d'>4. <d fis d'>8 <a d a'>2
   <g cis g'>4 <a d fis> <a cis e>2
 }
-lower = \relative c, {
+lower = \relative {
   \clef "bass"
   \global
-  <d d'>4 <d d'>2 <cis cis'>4
+  <d, d'>4 <d d'>2 <cis cis'>4
   <b b'>4. <b' b'>8 <fis fis'>2
   <e e'>4 <d d'> <a' a'>2
 }
@@ -2777,39 +2772,39 @@ global = {
   \key d \major
   \time 4/4
 }
-sopranoMusic = \relative c'' {
+sopranoMusic = \relative {
   \clef "treble"
-  r4 d2 a4 | d4. d8 a2 | cis4 d cis2 |
+  r4 d''2 a4 | d4. d8 a2 | cis4 d cis2 |
 }
 sopranoWords = \lyricmode {
   Wor -- thy | is the lamb | that was slain |
 }
-altoMusic = \relative a' {
+altoMusic = \relative {
   \clef "treble"
-  r4 a2 a4 | fis4. fis8 a2 | g4 fis fis2 |
+  r4 a'2 a4 | fis4. fis8 a2 | g4 fis fis2 |
 }
 altoWords = \sopranoWords
-tenorMusic = \relative c' {
+tenorMusic = \relative {
   \clef "G_8"
-  r4 fis2 e4 | d4. d8 d2 | e4 a, cis2 |
+  r4 fis'2 e4 | d4. d8 d2 | e4 a, cis2 |
 }
 tenorWords = \sopranoWords
-bassMusic = \relative c' {
+bassMusic = \relative {
   \clef "bass"
-  r4 d2 cis4 | b4. b8 fis2 | e4 d a'2 |
+  r4 d'2 cis4 | b4. b8 fis2 | e4 d a'2 |
 }
 bassWords = \sopranoWords
-upper = \relative a' {
+upper = \relative {
   \clef "treble"
   \global
-  r4 <a d fis>2 <a e' a>4
+  r4 <a' d fis>2 <a e' a>4
   <d fis d'>4. <d fis d'>8 <a d a'>2
   <g cis g'>4 <a d fis> <a cis e>2
 }
-lower = \relative c, {
+lower = \relative {
   \clef "bass"
   \global
-  <d d'>4 <d d'>2 <cis cis'>4
+  <d, d'>4 <d d'>2 <cis cis'>4
   <b b'>4. <b' b'>8 <fis fis'>2
   <e e'>4 <d d'> <a' a'>2
 }
@@ -3132,20 +3127,20 @@ die Variablen mit einem Backslash in die Partitur einbauen.
   composer = "J S Bach"
 }
 keyTime = { \key c \minor \time 4/4 }
-ManualOneVoiceOneMusic = \relative g' {
-  g4 g f ees |
+ManualOneVoiceOneMusic = \relative {
+  g'4 g f ees |
   d2 c2 |
 }
-ManualOneVoiceTwoMusic = \relative c' {
-  ees16 d ees8~ ees16 f ees d c8 d~ d c~ |
-  c8 c4 b8 c8. g16 c b c d |
+ManualOneVoiceTwoMusic = \relative {
+  ees'16 d ees8~ 16 f ees d c8 d~ d c~ |
+  8 c4 b8 c8. g16 c b c d |
 }
-ManualTwoMusic = \relative c' {
-  c16 b c8~ c16 b c g a8 g~ g16 g aes ees |
-  f16 ees f d g aes g f ees d e8~ ees16 f ees d |
+ManualTwoMusic = \relative {
+  c'16 b c8~ 16 b c g a8 g~ 16 g aes ees |
+  f16 ees f d g aes g f ees d e8~ 8es16 f ees d |
 }
-PedalOrganMusic = \relative c {
-  r8 c16 d ees d ees8~ ees16 a, b g c b c8 |
+PedalOrganMusic = \relative {
+  r8 c16 d ees d ees8~ 16 a, b g c b c8 |
   r16 g ees f g f g8 c,2 |
 }
 
@@ -3199,7 +3194,7 @@ Glossar:
 Bis jetzt wurde immer derartige Notation vorgestellt:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
-hornNotes = \relative c'' { c4 b dis c }
+hornNotes = \relative { c''4 b dis c }
 
 \score {
   {
@@ -3212,8 +3207,8 @@ Sie können sich vorstellen, dass das etwa für minimalistische
 Musik sehr nützlich sein könnte:
 
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
-fragmentA = \relative c'' { a4 a8. b16 }
-fragmentB = \relative c'' { a8. gis16 ees4 }
+fragmentA = \relative { a'4 a8. b16 }
+fragmentB = \relative { a'8. gis16 ees4 }
 violin = \new Staff {
   \fragmentA \fragmentA |
   \fragmentB \fragmentA |
@@ -3238,9 +3233,9 @@ fthenp=_\markup {
     \dynamic f \italic \small { 2nd } \hspace #0.1 dynamic p
 }
 
-violin = \relative c'' {
+violin = \relative {
   \repeat volta 2 {
-    c4._\dolce b8 a8 g a b
+    c''4._\dolce b8 a8 g a b
     \padText
     c4.^"hi there!" d8 e' f g d
     c,4.\fthenp b8 c4 c-.
@@ -3262,9 +3257,9 @@ vorige Beispiel ohne jede Benutzung von Variablen.  Es ist
 sehr viel schwerer lesbar, besonders die letzte Zeile.
 
 @example
-violin = \relative c'' @{
+violin = \relative @{
   \repeat volta 2 @{
-    c4._\markup @{ \italic \bold dolce @} b8 a8 g a b
+    c''4._\markup @{ \italic \bold dolce @} b8 a8 g a b
     \once \override TextScript.padding = #5.0
     c4.^"hi there!" d8 e' f g d
     c,4.\markup @{
@@ -3289,14 +3284,14 @@ kann sie sich als Funktionen vorstellen.
 @lilypond[quote,verbatim,ragged-right]
 padText =
 #(define-music-function
-     (parser location padding)
+     (padding)
      (number?)
    #{
      \once \override TextScript.padding = $padding
    #})
 
-\relative c''' {
-  c4^"piu mosso" b a b |
+\relative {
+  c'''4^"piu mosso" b a b |
   \padText #1.8
   c4^"piu mosso" d e f |
   \padText #2.6
@@ -3330,7 +3325,7 @@ Nehmen wir an, dass die Datei @file{horn-music.ly} folgende
 Noten eines Horn/@/Fagott-Duos enthält:
 
 @example
-hornNotes = \relative c @{
+hornNotes = \relative @{
   \time 2/4
   r4 f8 a | cis4 f | e4 d |
 @}
@@ -3368,7 +3363,7 @@ die Stimmung eines normalen F-Hornes verlangt.  Die Transposition
 kann in folgender Notenausgabe gesehen werden:
 
 @lilypond[quote,ragged-right]
-\transpose f c' \relative c {
+\transpose f c' \relative {
   \time 2/4
   r4 f8 a | cis4 f | e4 d |
 }
@@ -3398,7 +3393,7 @@ Dieser Befehl setzt die Eigenschaft @code{skipBars} im
 Beispiel:
 
 @lilypond[quote,ragged-right]
-\transpose f c' \relative c {
+\transpose f c' \relative {
   \time 2/4
   \set Score.skipBars = ##t
   R2*3 |
@@ -3425,7 +3420,7 @@ Partitur erstellt mit:
 woraus sich ergibt:
 
 @lilypond[quote,ragged-right]
-\relative c <<
+\relative <<
   \new Staff {
     \clef "treble"
     \time 2/4